Koho znevýhodňuje škola: chlapce, nebo dívky?

Stať se v kontextu feministického diskurzu zabývá rozdíly mezi žáky a žákyněmi devátých tříd základních škol ve školních výsledcích a dalších studijních plánech. Autoři si kladou za cíl identifikovat a vysvětlit vliv pohlaví žáků na známky z matematiky a českého jazyka, a to při kontrole rodinného původu, příslušných dovedností měřených testy funkční gramotnosti PISA a dalších sociálně-psychologických faktorů. Věnují se rovněž rozdílům ve studijních plánech po ukončení základní školy a v aspiracích na dosažení vysokoškolského vzdělání. Analýza provedená na datech z longitudinálního projektu PISA-L z roku 2003 prokazuje, že pohlaví žáka má na výsledky vzdělávání statisticky významný vliv, avšak opačný než uvádí feministicky orientované studie, tj. školní známkování působí v českém vzdělávacím systému v neprospěch chlapců, kteří jsou při stejných dovednostech klasifikováni hůře než dívky. Dívky se zároveň častěji než chlapci hlásí ke studiu na gymnáziích a častěji aspirují na dosažení vysokoškolského vzdělání. Autoři se proto v závěru dotýkají i otázky možného významu těchto zjištění pro vysvětlení prokazatelně nižší úspěšnosti žen na trhu práce, a to zejména na počátku pracovní kariéry. This paper addresses one of the key issues of contemporary sociology of education, namely gender gaps in academic performance and their consequences for school continuation decisions. We begin with a critical review of feminist production on this issue and proceed by the analysis of data from the PISA 2003 student assessment, encompassing the academic performance and family background of about 5800 9th grade pupils. Similar to most recent research carried out in other countries, and in contrast to most of the findings presented in feminist studies, we find that girls outperform boys in grades in Czech language and math, even after controlling for measured ability in reading and math, family background and other student attributes. Girls are also substantially more likely than boys to apply to secondary grammar schools, as well as aspire to a college education, even after controlling for measured ability. Based on relevant literature, we put forward a number of theoretical perspectives that shed light on the possible causes of these empirical findings.