Výuka kvantitativní analýzy dat jako součást metodologie výzkumu v pedagogických studijních programech veřejných vysokých škol v ČR

The empirical study presents a research survey in the field of teaching quantitative data analysis as a part of research methodology in educational study programs of public universities in the Czech Republic. The survey is based on content analysis of 231 study subjects’ syllabuses, a census survey gained in 2017. Although the results are restricted to the designed curriculum and bundled with many limits, they point to the fact that quantitative analytical training of future educationalists is mostly general, non-conceptual, often unqualified and does not reflect current trends. In the time of (re)accreditation of educational study programs the authors call for adaptation of quantitative analytical training on the level of pedagogical practice as well as academic sphere. The paper aims to contribute to informing the educational community about the current state of teaching in the given field and to open a discussion that would lead to conceptual adjustments of current study programs.

1. Aiken, L. S., West, S. G., & Millsap, R. (2008). Doctoral training in statistics, measurement, and methodology in psychology (replication and extension of Aiken, West, Sechrest, and Reno's (1990) survey of PhD programs in North America). American Psychologist, 63(1), 32-50. CrossRef

2. Aiken, L. S., West, S. G., & Millsap, R. (2009). Improving training in methodology enriches the science of psychology. American Psychologist, 64(1), 51-52. CrossRef

3. Aiken, L. S., West, S. G., Sechrest, L., & Reno, R. R. (1990). Graduate training in statistics, methodology and measurement in psychology (a survey of PhD programs in North America). American Psychologist, 45(6), 721-734. CrossRef

4. Blahuš, P. (2000). Statistická významnost proti vědecké průkaznosti výsledků výzkumu. Česká kinantropologie, 4(2), 53-72.

5. Brezinka, W. (1967). K problému vymezení vědy o výchově. Pedagogika, 17(2), 160-170.

6. Byčkovský, P. (1982). Základy měření výsledků výuky: Tvorba didaktického testu. Praha: ČVUT.

7. Byčkovský, P. (1992). Dvě netradiční metody analýzy dat a jejich využití v pedagogickém výzkumu. Pedagogika, 42(2), 237-249.

8. Cohen, B. H. (2017). Why the resistance to statistical innovations? A comment on Sharpe (2013). Psychological Methods, 22(1), 204-210. CrossRef

9. Ferreira, V. L., & Passos, L. F. (2015). The statistics discipline in the pedagogy course at USP: A historical approach. Educacao e Pesquisa. SciELO Analytics, 41(2), 461-476. CrossRef

10. Gavora, P. (1996). Výzkumné metody v pedagogice: Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido.

11. Gavora, P. (2015). Metodologický profil kvantitatívnych výskumných štúdií publikovaných v časopise Pedagogika: porovnanie období 1995-2000 a 2010-2014. Pedagogika, 65(4), 372-391.

12. Golinski, C. R., & Cribbie, A. (2009). The expanding role of quantitative methodologists in advancing psychology. Canadian Psychology, 50(2), 83-90. CrossRef

13. Grulich V. (1971). Ke sporným otázkám metodologického profilu pedagogiky. Pedagogika, 21(2), 193-217.

14. Chráska, M. (1986). Empirická pedagogická šetření a jejich statistické vyhodnocování: Studijní text pro autory diplomových prací na fakultách vzdělávajících učitele. Olomouc: UP.

15. Jurajda, Š., Kozubek, S., Münich, D., & Škoda, S. (2015). Mezinárodní srovnání kvality publikačního výkonu vědních oborů v České republice. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR. Dostupné z http://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_2015_Publikacni_vykonnost.pdf

16. Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování: Pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia.

17. Knecht, P., Lojdová, K., & Majerčíková, J. (2016). Metodologie a metody pedagogického výzkumu na vzestupu. Pedagogická orientace, 26(3), 341-345. CrossRef

18. Kofroň, J., & Kruntorádová, I. (2015). Česká cesta metodologického vzdělávání v politické vědě v mezinárodní perspektivě. Mezinárodní vztahy, 50(4), 26-48.

19. Kofroň, J., & Kruntorádová, I. (2016). Reflexe českého metodologického vzdělávání: Odpověď Jakubu Záhorovi. Mezinárodní vztahy, 51(3), 84-92.

20. König, H. (1967). K metodologickým problémům pedagogické vědy. Pedagogika, 17(3), 301-311.

21. Koťa, J., & Váňová, R. (1994). Nástin profesionalizace učitelů v českých zemích (od tereziánských reforem do r. 1939). Pedagogika, 44(4), 321-332.

22. Kraus, B. (2006). Pedagogický výzkum a společenské proměny. Pedagogická orientace, 16(4), 3-10.

23. Navrátilová, H. (2013). Profesní začátky na vysoké škole - učitel a(nebo) výzkumník. In A. Wiegerová (Ed.), Začínající výzkumník: od magistra k postdoktorandovi (s. 50-68). Zlín: UTB.

24. Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.

25. Prenzel, M. (2012). Empirický výzkum vzdělávání: Vystačí naše stávající přístupy zítra? Pedagogická orientace, 22(4), 475-489. CrossRef

26. Ropovik, I. (2017). O význame p-hodnôt: Reflexia na silnejúcu kritiku testov významnosti. Československá psychologie, 61(5), 502-516.

27. Rossen, E., & Oakland, T. (2008). Graduate preparation in research methods: The current status of APA-accredited professional programs in psychology. Training and Education in Professional Psychology, 2(1), 42-49. CrossRef

28. Sharpe, D. (2013). Why the resistance to statistical innovations? Bridging the communication gap. Psychological Methods, 18(4), 572-582. CrossRef

29. Skalková-Procházková, J., & Skalka, J. (1963). K metodologickým otázkám naší pedagogické vědy. Pedagogika, 13(3), 257-271.

30. Soukup, P. (2016). Užívání statistické a věcné významnosti v časopise Pedagogická orientace a Pedagogika v posledních deseti letech: Pohled statistika. Pedagogická orientace, 26(2), 182-201. CrossRef

31. Soukup, P., & Rabušic, L. (2007). Několik poznámek k jedné obsesi českých sociálních věd - statistické významnosti. Sociologický časopis, 43(2), 379-395.

32. Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.

33. Szimethová, M., & Kočicová, S. (2013). Študenti magisterského štúdia v pozícii začínajúcich výskumníkov. In A. Wiegerová (Ed.), Začínající výzkumník: od magistra k postdoktorandovi (s. 21-33). Zlín: UTB.

34. Štech, S. (2012). Konfrontace diagnózy z počátku 90. let s dnešním stavem pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, 22(4), 608-610. CrossRef

35. Tuček, M. (2016). Prestiž povolání - únor 2016. Praha: CVVM, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7519/f3/eu160309.pdf

36. Váňa, J. (1962). O metodologických problémech v rozvoji pedagogické teorie. Pedagogika, 12(3), 272-315.

37. Vaněk, J. (1967). O nedostatečném vztahu naší pedagogické teorie k praxi. In Materiály z I. konference Čs. pedagogické společnosti. Bratislava: ČSAV.

38. Záhora, J. (2016). O nutnosti reflexe oborových norem: Odpověď Janu Kofroňovi a Iloně Kruntorádové. Mezinárodní vztahy, 51(3), 73-83.

39. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách.

40. Zimiles, H. (2009). Ramifications of increased training in quantitative methodology. American Psychologist, 64(1), 51. CrossRef