Od bojovníka k rytíři – na okraj úvah o proměně českých zemí ve vrcholném středověku

The study analyses the spreading of the chivalric culture of transformation in the Czech lands of the Middle Ages. The author presents an attempt at a revision of the current state of research, within which the investigation of chivalry is methodologically subjected to the interpretive model of the so-called “Central European type of state”. The core of the text is comprised by reflections on the process of the genesis of chivalric culture in the Czech lands as one of the manifestations of cultural transfer. The author understands the spreading of chivalry in Bohemia as an evidence of the transformation of the mental world of the nobility and of its self-identification. Contrary to the previous research, the text presents a hypothesis shifting the acceptance of the chivalric cultural code to the beginning of the 12th century, thus to a significant extent erasing in this aspect the artificially created boundaries between the West European and the Central and East European regions in the medieval period.

1. Antonín, R. 2011: Model středoevropského typu středověkého státu jako interpretační problém české a polské medievistiky. Historia Slavorum Occidentis. Czasopismo historyczne/Časopis historický 1, 65–76.

2. Antonín, R. 2012: České země za posledních Přemyslovců I. díl (1192–1253). Cestou proměny společnosti k vrcholně středověké monarchii. Praha.

3. Antonín, R. 2013: Ideální panovník českého středověku. Kulturně-historická skica z dějin středověkého myšlení. Praha.

4. Assmann, J. 2001: Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha.

5. Barber, R. – Barker, J. 1991: Die Geschichte des Turniers. Düsseldorf – Zürich.

6. Behr, H.-J. 1998: Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert. München.

7. Berendová, N. (ed.) 2013: Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.–12. století. Praha.

8. Berger, P. I. – Luckmann, T. 1999: Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno.

9. Bláhová, M. 1995: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila (III.) v kontextu středověké historiografie latinského kulturního o kruhu a její pramenná hodnota. Historický komentář. Rejstřík. Praha.

10. Bok, V. – Pokorný, J. (eds.) 1998: Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básnící v českých zemích za posledních Přemyslovců. Litteraria germano-austro-bohemica 1. Praha.

11. Borst, A. 19892: Das Rittertum im Mittelalter. Wege der Forschung 349. Darmstadt.

12. Brzustowicz, B. W. 2003: Turniej rycerski w królestwie polskim w późnym średniowieczu i renesansie na tle europejskim. Warszawa.

13. Bumke, J. 19978: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im hohen Mittelalter. München. Fleckenstein, J. 2002: Ritterturm und ritterliche Welt. Berlin.

14. Cach, F. 1972: České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové. Praha.

15. Čarek, J. 1934: O pečetech českých knížat a králů z rodu Přemyslova. Praha.

16. Dalewski, Z. 1996: Włada, przestrzeń, ceremoniał. Miejsce i uroczystość inauguracji władcy w Polsce średniowiecznej do końca XIV w. Warszawa.

17. Dalewski, Z. 2000: Die Heilige Lanze und polnische Insignien. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie 2. Stuttgart, 907–911.

18. Duby, G. 2008: Tři řády aneb Představy feudalismu. Praha.

19. Durdík, T. 2004: K počátkům šlechtických hradů v Čechách, Archeologické rozhledy 56/1, 169–175.

20. Dvořáčková-Malá, D. – Zelenka, J. 2011: Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha.

21. Elias, N. 2006: O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogenetické studie. I. Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha.

22. Feyerabedn, P. K. 2001: Rozprava proti metodě. Praha.

23. Flori, J. 2008: Rytíři a rytířství ve středověku. Praha.

24. Fleckenstein, J. – Hellmann, M. (eds.) 1980: Die geistlichen Ritterorden Europas. Vorträge und Forschungen 26. Sigmaringen.

25. Fleckenstein, J. (ed.) 1985: Das ritterliche Turnier im Mittelalter. Beiträge zu einer vergleichenden Formen- und Verhaltensgeschichte des Rittertums. Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte, Bd. 80. Göttingen.

26. Glosová, M. 1997: Příspěvek k poznání rotundy hradu v Týnci nad Sázavou na základě oprav interiéru, Památky středních Čech. Zpravodaj Památkového ústavu středních Čech v Praze 11/1, 31–37.

27. Graus, F. 1975: Lebendige Vergangenheit. Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittealalter. Köln – Wien.

28. Graus, F. 1977: Der Heilige als Schlachtenhelfer – zur Nationalisierung einer Wundererzählung in der mittelalterlichen Chronistik. In: K.-U. Jäschke – R. Wenskus (eds.): Festschrift für Helmut Beumann zum 65. Geburtstag, Sigmaringen, 330–348.

29. Halbwachs, M. 2009: Kolektivní paměť, kritické vydání připravené Gérardem Namerem za spol. Marie Jaissonové. Praha.

30. Harnack, A. 1904: Militia Christi. Die christliche Religion und der Soldatenstand in den ersten drei Jahrhunderten. Tübingen.

31. Hejna, A. 1977: Opevněná venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách. Výsledky archeologického výzkumu z období 1965–1975. Archeologia historica 2, 69–79.

32. Hellmann, M. (ed.) 1961: Corona regni. Studien über die Krone als Symbol des Staates im späteren Mittelalter. Darmstadt.

33. Huizinga, J. 1999: Podzim středověku. Jinočany.

34. Iwańczak, W. 2001: Po stopách rytířských příběhů. Praha.

35. Iwańczak, W. 2004: Husitské války a etika doznívajícího rytířství. In: M. Drda – M. Vybíral (eds.): Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách. VI. mezinárodní husitologické sympozium Tábor 12.–14. října 200, Husitský Tábor – Supplementum 3. Tábor, 183–194.

36. Jan, L. 2005: Počátky turnajů v českých zemích a jejich rozkvět v době Václava II. Listy Filologické 2005, 1–19.

37. Jan, L. 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno.

38. Jan, L. 2007: Skrytý půvab "středoevropského modelu". Český časopis historický 105, 873–902.

39. Kantorowicz, E. H. 1957: The King's Two Bodies. A Study in Mediaeval Political Theology. Princeton.

40. Klaniczay, G. 2002: Holy Rulers and Blassed Princesses. Dynastic Cults in Medieval Central Europe. Cambridge.

41. Klápště, J. 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích. Archeologické rozhledy 55/4,786–800.

42. Klápště, J. 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

43. Klápště, J. 2011: O rané šlechtě v českých zemích. Malý náčrt velkého tématu. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu. Praha, 61–66.

44. Krieg, H. 2003: Herrscherdarstelung in der Stauferzeit. Friedrich Barbarossa im Spiegel seiner Urkunden und der staufischen Geschichtsschreibung. Vorträge und Forschungen 50. Sigmaringen.

45. Kroupa, P. 1997: Průzkum jižního průčelí lodi kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory. Průzkumy památek 4/1, 3–26.

46. Kuhn, T. 1997: Struktura vědeckých revolucí. Praha.

47. Kuthan, J. 2007: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha.

48. Laval, F. 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku. Archeologické rozhledy LXVIII, 47–90.

49. Le Goff, J. 1998: Středověká imaginace, Praha 1998.

50. Le Goff, J. 2007: Paměť a dějiny. Praha.

51. Macek, J. 1994: Jagellonský věk v českých zemích 1471–1526, 2. Šlechta. Praha.

52. Macek, J. 1997: Česká středověká šlechta. Praha.

53. Malaťák, D. 2006: Korunovace přemyslovských králů. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky, Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně, 47–66.

54. Mencl, V. 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře. Umění 13, 29–62.

55. Merhautová, A. – Třeštík, D. 1983: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha.

56. Merhautová, A. – Třeštík, D. 1985: Ideové proudy v českém umění 12. století. Praha.

57. Merhautová, A. 1971: Raně středověká architektura v Čechách.

58. Nový, R. 1988: Symboly české státnosti v 10.–12. století, FHB 12, 47–63.

59. Radoměřský, P. – Ryneš, V. 1958: Společná úcta sv. Václava a Vojtěcha zvláště na českých mincích a její historický význam. Numismatické listy 13, 35–48.

60. Razím, V. 2004: Nad počátky hradů české šlechty. Archeologické rozhledy 56,176–214.

61. Razím, V. 2005: O tzv. hradech přechodného typu. Archeologické rozhledy 57, 351–380.

62. Reynolds, S. 1994: Fiefs and Vassals. The Medieval Evidence Reinterpreted, Oxford.

63. Russell, H. F. 1975: Just War in the Middle Ages, Cambridge studies in Medieval Life and Thought, ser. III, vol. 8. Cambridge.

64. Schramm, P. E. 19602: Der König von Frankreich. Das Wesen der Monarchie vom 9. zum 16. Jahrhundert. Ein Kapitel aus der Geschichte des abendländischen Staates I.–II. Weimar.

65. Slanař, O. 2006: K otázce topiky ve středověké rytířské epice. In: D. Dvořáčková-Malá – J. Zelenka (ed.): Dvory a rezidence ve středověku I. Mediaevalia Historica Bohemica – Supplementum 1, Praha, 273–286.

66. Slanař, O. 2009: Zábavné funkce v rytířské epice českého středověku. Na příkladu eposu Tandariáš a Floribella. In: D. Dvořáčková-Malá – J. Zelenka (ed.): Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Dvory a rezidence ve středověku III. Mediaevalia Historica Bohemica – Supplementum 3, Praha, 533–543.

67. Tomaszewski, A. 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier. Wrocłav – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

68. Třeštík, D. 1968: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého politického myšlení. Praha.

69. Třeštík, D. – Žemlička, J. 2007: O modelech vývoje přemyslovského státu. Český časopis historický 105, 122–163.

70. Vaníček, V. 2003: Strukturální vývoj sociálních elit v českých zemích do roku 1310 (základní vývojové tendence, metodologické souvislosti). In: Genealogia – stan i perspektywy badań, Toruń, 233–300.

71. Vaníček, V. 2006: Spiritualizace étosu šlechty: miles Christianus, militia Dei (K strukturální typologii raných elit). In: Světci a jejich kult ve středověku. Praha, 83–107.

72. Vaníček, V. 2007: Sociální mentalita české šlechty: urozenost, rytířství, reprezentace (Obecné souvislosti, pojetí družiny, "modernizační" trend. In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Colloquia mediaevalia Pragensia 9, Praha, 141–188.

73. Velímský, T. 2014: Vzestupy a pády bílinských hradských správců. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště. Praha, 325–363.

74. Wentzlaff-Eggebert, F.-W. 1960: Kreuzzugsdichtung des Mittelalters. Studien zu ihrer geschichtlichen und dichterischen Wirklichkeit. Berlin. CrossRef

75. Wihoda, M. 2006: První česká království. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně, k vydání připravil Martin Wihoda ve spolupráci s Demeterem Malaťákem, Brno, 67–99.

76. Wihoda, M. 2007: Kníže a Jeho věrní. Kosmas o světě předáků a urozených. In: M. Nodl – M. Wihoda (eds.): Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Colloquia mediaevalia Pragensia 9, Praha, 11–29.

77. Žemlička, J. 2006: Wallfahrten aus Böhmen nach dem Heiligen Land und ihre kulturelle Bedeutung bis Mitte des 12. Jahrhunderts. In: D. Doležal – H. Kühne (eds.): Wallfahrten in der europäischen Kultur. Frankfurt am Main, 37–52.

78. Žemlička, J. 2009: O "svobodné soukromosti" pozemkového vlastnictví. K rozsahu a kvalitě velmožské pozemkové držby v přemyslovských Čechách. Český časopis historický 107, 269–308.

79. Žůrek, V. 2009: Mittelhochdeutsche Dichtung in Böhmen der Přemysliden. In: M. Brauger – P. Rychterová – M. Wihoda (eds.): Die mittelalterliche Kolonisation. Vergleichende Untersuchungen. Studentische Arbeiten aus dem internationalen Seminar, veranstaltet in Prag, vom 7. bis 11. März 2005, Praha, 167–194.