Svébové mezi Arahariem a Hunimundem K výpovědním možnostem archeologických pramenů pozdní doby římské a časné fáze doby stěhování národů na jihu a západě Čech

The archaeological record of the Late Roman and Early Migration Period of the territory of south-western Bohemia connected in general with the Přešťovice-Friedenhain group brought during the past 30 years a great amount of new evidence for settlement structure especially around the today’s cities of České Budějovice and Pilsen. Especially by the Middle Danube influed wheel-thrown pottery and fibula from the sites of Zliv, Sedlec and Zbudov the data open an important question of the relations to the sites of the Middle Danube territory of the Late Roman Period. The domestic pottery of the group Přešťovice- Friedenhain of the Late Roman and Early Migration period is however hand-made, fine and decorated with the plastic patterns (oval and oblique faccetes) and is characteristic for the so call. Elbe-Germanic regions of that time. Few finds from the western outskirts of Prague, including two graves with such (imported?) vessels are known also from Prague- Zličín burial ground, perhaps suggest the dating until the second third of the 5th century, i.e. D2–D3 stage. This important finds opens a question of the chronological aspects of the characteristic Přešťovice-Friedenhain pottery, as well as the historical relevance and significance of the areas settled by the people of this group. Archeologické nálezy pozdní doby římské a časné fáze doby stěhování národů v jihozápadních Čechách, obecně spojené se skupinou Přešťovice-Friedenhain, přinesly za posledních zhruba 30 let poměrně velké množství nových dokladů umožňujících poznání struktury osídlení především v oblasti důležitých měst České Budějovice a Plzeň. Významné se zdají být středodunajské prvky na kruhu robené keramice a též na jednom exempláři spony, tedy na nálezech známých z lokalit Zliv, Sedlec a Zbudov. Tyto nálezy otevírají otázku přímých kontaktů k pozdnímu kvádskému osídlení středního Podunají pozdní doby římské. Domácí keramika pozdní doby římské a časné fáze doby stěhování národů je však charakterizována především jemnou keramikou v ruce robenou a zdobenou plastickým dekorem (oválné a šikmé fasetování). Tato keramika je charakteristická především pro labskogermánský kulturní region. Několik nálezů této keramiky ze západních předměstí metropole Prahy a především dva reprezentanti v podobě hrobů na pohřebišti v Praze-Zličíně (importy?) otevírá otázky chronologické výpovědi a možnosti datování do relativního stupně D2–D3, tedy do druhé třetiny 5. století. Otázky chronologické mají význam i pro samotnou přešťovickou skupinu a případné historické implikace.