Domovská stránka časopisu
Redakční rada časopisu
Kontakt: miluse.volterova@lfp.cuni.cz
Distribuce: Ilona.Baxova@lfp.cuni.cz
PLZEŇSKÝ LÉKAŘSKÝ SBORNÍK, Vol 2016 No 82 (2016), 129–135
Primární gastrointestinální lymfomy – chirurgické komplikace. Přehled a kazuistika
[Primary gastrointestinal lymphomas, review and casuistic]
Z. Bečvářová, J. Voller
zveřejněno: 25. 11. 2016
Abstract
Primary gastrointestinal lymphomas, review and casuistic Primary gastrointestinal lymphomas (PGIL) represent main group of extranodal lymphomas, however, constituting only about 1–4% of all gastrointestinal malignancies. The most frequent sites of occurrence are the stomach followed by small intestine and large intestine, especially ileocecal region and rectum. Other sites of gastrointestinal tract are affected rarely. Histopathologically, PGIL are a heterogeneous group of non-hodgkin lymphomas. Course of disease, therapy and prognosis are dependent on the anatomical site of PGIL and its histological type. According of nature of PGIL, there are several options of therapeutical approach like chemotherapy, radiotherapy and, unlike in nodal lymphomas, also surgery. In some cases, antibiotic therapy targeted on eradication of Helicobacter pylori is used. Majority of PGIL is diagnosed because of local complications arising from the site of infiltration, for example ileus, fistula, perforation or bleeding. These complications must be solved via surgery. In the case report we present an 84-year-old woman who suffered from nonspecific digestive problems. Medical examination revealed a tumorous infiltration of the small intestine. The patient underwent a surgical resection of the affected segment of the small intestine and a subsequent histological examination determined diagnosis of PGIL. Primární gastrointestinální lymfomy – chirurgické komplikace. Přehled a kazuistika Primární gastrointestinální lymfomy (PGIL) tvoří nejfrekventovanější skupinu extranodálních lymfomů a představují 1–4 % všech malignit gastrointestinálního traktu. Nejčastějším místem výskytu PGIL je žaludek. Dalšími relativně častými lokalitami jsou tenké střevo, u tlustého střeva bývá postižena zejména ileocekální oblast a rektum, ostatní etáže trávicího traktu jsou postiženy vzácně. Histopatologicky jde o heterogenní skupinu non-hodgkinských lymfomů. Průběh onemocnění, terapie a prognóza je závislá na lokalizaci a histopatologickém typu lymfomu. Možností léčby je vzhledem k charakteristice PGIL několik. Patří mezi ně chemoterapie, radioterapie u radiosensitivních lymfomů a vzhledem k povaze PGIL zde přichází do úvahy, na rozdíl od uzlinových lymfomů, chirurgické odstranění postiženého orgánu. V některých případech je možnost využití antibiotické terapie s cílem eradikovat helicobacter pylori. Výhodou operačního řešení je možnost radikálního odstranění celého nádoru, možnost stanovení přesné patologické diagnózy a stagingu onemocnění. Většina PGIL se projeví až formou lokálních komplikací vycházejících z postiženého úseku, jako například: ileus, píštěl, perforace či krvácení, a tyto komplikace je třeba řešit chirurgicky. V Kazuistice prezentujeme případ 84leté ženy, která se dostavila k lékaři pro nespecifické zažívací potíže a u které byla zjištěna nádorová infiltrace tenkého střeva. Byla provedena resekce postiženého úseku a histologické vyšetření prokázalo PGIL.