Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 63 No 4 (2017), 13–22
Hans Kelsen a založení Československa
[Hans Kelsen and the Formation of Czechoslovakia]
Thomas Olechowski
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2017.17
zveřejněno: 20. 12. 2017
Abstract
Following the Treaty of Trianon from 1920, the Hungary-Czechoslovak Mixed Arbitral Tribunal was established as a body resolving issues which arose from the annexation of the previously Hungarian territories to the newly-formed Czechoslovakia. A central question of numerous disputes was whether the Treaty’s protective provisions applied to Hungarian nationals, now living in annexed Czechoslovakian territories, whose property was confiscated by the state. The Czechoslovakian government presented several documents in support of its interpretation, among them Kelsen’s ‘Opinion on the question of the genesis of the Czechoslovak State and Czechoslovak citizenship’. In his work, Kelsen presented his theoretical views regarding the formation of the state and then applied them to the formation of Czechoslovakia. A state, according to Kelsen, comes to existence when there is a sovereign law, which is effective in certain personal and territorial jurisdiction, i.e. the state must have its own set of enforceable rules, by which its citizen abide by. International recognition, on the other hand, plays no role whatsoever. Applying his theory, Kelsen concluded, that Czechoslovakia as a sovereign state was formed on the 28th of October 1918, when the ‘Czechoslovak declaration of independence’ (as the first constitution), was proclaimed. Therefore, all Hungarian nationals, who were Czechoslovakian citizens according to the Czechoslovakian law passed after that date, remained as such until they opted otherwise under the Treaty of Trianon, which meant that they could not count themselves as Hungarians at the time the Treaty was signed and as a result, the provision regarding the banning of any confiscation did not apply to them. Even though these arguments were refused by the Tribunal in 1931, Kelsen’s farreaching theoretical ideas dealing with the formation of the state were not forgotten and remain relevant to this date.
klíčová slova: Trianonská smlouva, stanovisko k otázce vzniku Československého státu a československého občanství, československo-maďarský rozhodčí soud, založení státu, založení Československa, konfiskace
reference (26)
1. <bez popisu>
2. Ludwig Adamovich, Grundriss des tschechoslowakischen Staatsrechtes (Wien 1929).
3. Jochen Graf von Bernstorff, Kelsen und das Völkerrecht: Rekonstruktion einer völkerrechtlichen Berufsethik, in: Robert Walter/Clemens Jabloner/Klaus Zeleny (Hrsg.), Hans Kelsen und das Völkerrecht (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 26, Wien 2004) 143–167.
4. László Buza, Die Entstehung der ČSR im Lichte des Völkerrechts, Zeitschrift für Völkerrecht XIII (1924) 112–119.
5. Christian Hillgruber, Die Aufnahme neuer Staaten in die Völkerrechtsgemeinschaft. Das völkerrechtliche Institut der Anerkennung von Neustaaten in der Praxis des 19. und 20. Jahrhunderts (= Kölner Schriften zu Recht und Staat 6, Frankfurt a.M. 1998).
6. Marián Hronský, The Struggle for Slovakia and the Treaty of Trianon 1918–1920 (Bratislava 2001).
7. Hans Kelsen, Die Verfassungsgesetze der Republik Deutschösterreich I (Wien–Leipzig 1919), ND: in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke V (Tübingen 2011) 24–129.
8. Hans Kelsen, Die Verfassungsgesetze der Republik Deutschösterreich III (Wien–Leipzig 1919), ND: in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke V (Tübingen 2011) 256–437.
9. Hans Kelsen, Das Problem der Souveränität und die Theorie des Völkerrechts. Beitrag zu einer reinen Rechtslehre (Tübingen 1920), ND in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke IV (Tübingen 2013) 235–572.
10. Hans Kelsen, Gutachten zur Frage der österreichischen Staatsbürgerschaft des Fürsten Thurn und Taxis (Zagreb 1924).
11. Hans Kelsen, Allgemeine Staatslehre (1925, ND Wien 1993).
12. Hans Kelsen, Gutachten über die Frage der Entstehung des cechoslovakischen Staaates und der cechoslovakischen Staatsbürgerschaft, in: Permanent Court of International Justice, Series C, No. 68, 1933, 71–102 (auch als Separatdruck erschienen: Prag 1927).
13. Hans Kelsen, La naissance de l'Etat et la formation de sa nationalité. Les principes: leur application au cas de la Tchécoslovaquie, in: Revue de droit international 3 (1929) 613–641.
14. Hans Kelsen, Autobiographie (Typoskript, Berkeley 1947), in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke I (Tübingen 2007) 29–91.
15. Hans Kelsen, Principles of International Law (New York 1952, ND Clark 2003)
16. Josef L. Kunz, Die völkerrechtliche Option II (Breslau 1928).
17. Adolf Merkl, Das Problem der Rechtskontinuität und die Forderung des einheitlichen rechtlichen Weltbildes, ZÖR V (1926) 497–527.
18. Rudolf A. Metall, Hans Kelsen. Leben und Werk (Wien 1969).
19. Thomas Olechowski, Kelsens Debellatio-These. Rechtshistorische und rechtstheoretische Überlegungen zur Kontinuität von Staaten, in Clemens Jabloner u.a. (Hrsg.), Gedenkschrift Robert Walter (Wien 2013) 531–552.
20. Thomas Olechowski/Jürgen Busch, Hans Kelsen als Professor an der Deutschen Universität Prag. Biographische Aspekte der Kelsen-Sander-Kontroverse, in: Karel Malý/Ladislav Soukup (Hrsg.), Československé právo a právní věda v meziválečném období 1918-1938 a jejich místo v Evropě (Praha 2010) 1106–1134.
21. Ignác Romsics, Hungary in the Twentieth Century (Budapest 1999).
22. Ignác Romsics, The Dismantling of Historic Hungary: The Peace Treaty of Trianon, 1920 (engl. Ausgabe, New York 2002).
23. Paul Silverman, Souveränität als Voraussetzung juridischen Denkens und als Kristallisationspunkt politischer Selbstbindung, in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke IV (Tübingen 2013) 249–262.
24. Zara Steiner, The Lights that failed. European International History 1919–1933 (Oxford 2005) John C. Swanson, The Remnants of the Habsburg Monarchy: The Shaping of Modern Austria and Hungary, 1918–1922 (New York 2001). Alfred Verdroß, Die Einheit des rechtlichen Weltbildes auf Grundlage der Völkerrechtsverfassung (Tübingen1923). Alfred Verdroß, Die Verfassung der Völkerrechtsgemeinschaft (Wien 1926).
25. Robert Walter, Die Rechtslehren von Kelsen und Verdroß unter besonderer Berücksichtigung des Völkerrechts, in: Robert Walter/Clemens Jabloner/Klaus Zeleny (Hrsg.), Hans Kelsen und das Völkerrecht (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 26, Wien 2004) 37–49.
26. Franz Weyr, Das Verfassungsrecht der Tschechoslowakischen Republik, ZÖR 2 (1921) 38.
Hans Kelsen a založení Československa is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
