Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 59 No 1 (2013), 247–263
Britská diplomacie, československá otázka a konec meziválečného systému smluv o ochraně menšin v letech 1938–1945
Jan Kuklík
zveřejněno: 29. 01. 2015
Abstract
British Diplomacy, the Czechoslovak Issue an the End of the Inter-War System of Treaties on the Protection of Minorities Between 1938 and 1945 The paper deals with the relationship of the British Diplomacy to the minority issues between 1938 and 1945 on the background of the so-called Czechoslovak Issue. Initially in Munich on 30th September 1938, Britain decided, having considered all wider implications of its appeasement policy, to support the solution of the minority issue subsisting in the forced surrendering of a part of the Czechoslovak territory settled primarily by the German minority for the benefit of Nazi Germany. Britain considered rather ineffective and inapplicable the system of minority treaties made under the auspices of the League of Nations. During WWII, supporting the restoration of Czechoslovakia within the frontiers of its pre-war territory, Britain was trying to find an alternative; since July 1942 the alternative was seen in the relocation of members of German minorities from Czechoslovakia, Poland (due to its Western borders) and from other countries in the Middle and Eastern Europe to Germany. This British approach was based upon several reasons besides their belief that the relocation of German population would strengthen the position of the respective states in Middle Europe, which could then cooperate in a federal union and effectively face the threat coming from the USSR as well as potentially from Germany in the future. In addition, the relocation would eliminate a possibility that German minorities could again become a threat to European peace. Another reason was the fact that, having analysed the whole problem, the British Foreign Office concluded that no “revival” of the system of minority treaties would be feasible after WWII. This was not only because the whole system failed during the War but also because Czechoslovakia, Poland and the USSR were strictly against its re-installation. On the other hand, the issue of the protection of minorities could not be eliminated; it was included in debates over the new conception of basic human rights within the preparation of a new international organization – the UNO.
klíčová slova: the system of minority treaties of the League of Nations; the Munich Agreement; Vienna arbitration and the collapse of minority treaties; restoration of Czechoslovakia within pre-Munich borders; relocation of the German minority; after-war arrangement plans; alternative proposals for the minority issue solution; British interdepartmental committee for the relocation of the German minority; German minority in Poland; the formation of new international protection of human rights within the UN systém menšinových smluv Společnosti národů; mnichovská dohoda; vídeňská arbitráž a kolaps menšinových smluv; obnova Československa v předmnichovských hranicích; odsun německé menšiny; plány na poválečné uspořádání; alternativní návrhy řešení menšinové problematiky; Britský meziresortní výbor pro odsun německé menšiny; německá menšina v Polsku; vznik nové mezinárodně právní ochrany lidských práv v rámci OSN
Britská diplomacie, československá otázka a konec meziválečného systému smluv o ochraně menšin v letech 1938–1945 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
