Presidents of the Baltic States in a comparative context: Elections and Powers

V rámci shrnutí je možné konstatovat, že baltské státy, které jsou velmi často zahrnovány do jednoho geopolitického regionu, se poměrně zásadně liší svými ústavními úpravami. Litva a Estonsko zachovaly v platnosti ústavy schválené v referendech v roce 1992, která následovala po obnovení jejich státnosti. Lotyšská republika zachovala po změnách platnost předválečné ústavy schválené v roce 1922. Způsob volby prezidenta jednotlivých baltských států a jeho hlavní pravomoci jsou upravené jednotlivými ústavami. Pouze prezident Litevské republiky je volen přímo lidem. Prezidenti Lotyšska a Estonska jsou voleni nepřímo. V Lotyšsku prezidenta volí Saeima (Parlament). Stejně tak je v Estonsku volba prezidenta svěřena parlamentu (Riigikogu). Avšak estonská ústava stanoví, že v případě, kdy se parlamentu nepodaří prezidenta zvolit, provede volbu Volební shromáždění, které je složené ze zástupců Riigikogu a estonských obcí. Prezidenti baltských států tak jsou voleni různými způsoby a jejich ústavní pravomoci se také liší. Vše všech třech baltských státech je postavení prezidenta vymezeno rámcem parlamentní republiky. Lotyšský prezident se může účastnit schůzí vlády, předsedat jim a připravovat jejich program. V Litvě a Estonsku se prezidenti nemohou schůzí vlády účastnit, nemají žádný vliv na vládní agendu, ani nemají právo hlasovat jako členové vlády. 87 Hlava žádného z baltských států nemůže samostatně vyhlásit celostátní referendum (s jistou výjimkou v případě prezidenta Lotyšské republiky), a všichni prezidenti jsou ústavou omezeni v možnosti rozpustit parlament. Ve všech třech baltských státech je možné prezidentské veto přehlasovat prostou většinou hlasů. Právo veta tak je v baltských státech považováno za slabé. Pokusy politologů najít souvislost mezi pravomocemi prezidentů baltských států a způsobem jejich volby jsou jen málo podložené. Pravomoci prezidentů jsou zakotvené v ústavách a nemají žádnou souvislost se způsobem volby. Výsledkem je, například, že lotyšský prezident, který je volen parlamentem, je vybaven relativně širokými pravomocemi, v porovnání např. s litevským prezidentem, který je volen ve všeobecných přímých volbách. Podobně by neměl být způsob volby spojován s politickým vlivem prezidenta. Zkušenosti s vývojem instituce prezidenta v baltských státech ukazují, že dokonce prezidenti volení stejným způsobem se liší ve svém faktickém vlivu. Rozsah a podoba prezidentských pravomocí nemá žádnou přímou souvislost se způsobem volby.