Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 56 No 3 (2010), 75–86
Institucionální reforma EU podle Lisabonské smlouvy: složení Evropské komise
[Institutional Reform of the EU under the Treaty of Lisbon: Composition of the European Commission]
Jiří Zemánek
zveřejněno: 04. 02. 2015
Abstract
Institutional Reform of the EU under the Treaty of Lisbon: Composition of the European Commission The Treaty of Lisbon re-designed the make-up of the European Commission: the existing rule “one member state – one commissioner” had to be replaced by a new one based on a reduced number (2/3) and equal rotation since 2014. It was justified by the requirement of a more operative and consistent collegium. The Irish referendum on the Treaty of Lisbon rejected in June 2008 to give a consent with its ratification. One of the reasons disclosed later allegely was the awareness of the Irish people of loosing “their own” commissioner from time to time. However, non-entry into force of the Treaty of Lisbon before the next European Commission starts to operate (1 November 2009) would lead to enforcement of the Protocol on enlargement of the EU, agreed at Nice (2000), which required an immediate reduction of number of the commissioners since 2009. An uneasy task of the Czech Presidency in the Council in the first half of 2009 therefore was to find a solution, supporting the ratification of the Treaty of Lisbon as well as meeting the Irish desiderata. The former background of the European Commission within the institutional framework of the EU is analyzed, first. Then, the paper discusses the options available and makes an assessment of the solution reached already under the French Presidency at the end of 2008. The final outcome from the controversy – preservation of the status quo of the European Commission’s composition, regardless of its unmaintainability forever, does not seem to be a model for next crisis management in the EU. It has to be based rather on rational than on emotional footing.
klíčová slova: institutional reform of the EU; European Commission; effectiveness and legitimacy; Treaty of Lisbon; Presidency in the Council EU institucionální reforma EU; Evropská komise; efektivita a legitimace; Lisabonská smlouva; předsednictví v Radě EU
Institucionální reforma EU podle Lisabonské smlouvy: složení Evropské komise is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
