Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 56 No 1 (2010), 73–80
Nový trend v odpovědnosti státu: individuální právo na odškodnění obětí závažných porušení mezinárodního humanitárního práva?
[New Trends in State Responsibility: Individual Claims for Compensation by Victims of Serious Violations of International Humanitarian Law?]
Pavel Šturma
zveřejněno: 04. 02. 2015
Abstract
New Trends in State Responsibility: Individual Claims for Compensation by Victims of Serious Violations of International Humanitarian Law? The traditional concept of the State responsibility for internationally wrongful acts has been based on mostly bilateral inter-state relations. It includes the obligation of responsible State and the correlative right of the injured State to a cessation of the illegal act and to a reparation of damage. However, there are certain obligations in contemporary international law, in particular in the fields of human rights and international humanitarian law (IHL), which operate erga omnes (customary rules) or erga omnes partes (some multilateral treaties). In case of violation of such obligations, any State may claim a cessation and reparation for a directly injured State or other beneficiaries of the breached obligation. As individuals are beneficiaries of the obligations in the above mentioned areas, they may receive a compensation of loss and damage suffered. It may be of great importance in case of violations of IHL applicable in armed conflicts. However, the correlative right of individual victims of violations of the rules of IHL to claim compensation is very limited, if any. Therefore this contribution aims at analyzing possible ways how the individual victims could claim compensation under international law. Leaving aside the traditional mechanism of diplomatic protection, there seem to be basically three possible procedural mechanisms: (1) national courts, (2) international courts (such as the European Court of Human Rights or the International Criminal Courts) and (3) compensation commissions. The last ones can better address the compensation for violations of IHL because they have no problem with the jurisdictional immunity of States (an obstacle to national courts) and are not constrained to operate within the specific treaty regime (as regional human rights courts do). At this stage, it would be premature to conclude that the right to compensation of individual victims was already well established as lex lata. Nevertheless, it seems to be a very interesting element of progressive development of international law.
Nový trend v odpovědnosti státu: individuální právo na odškodnění obětí závažných porušení mezinárodního humanitárního práva? is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
