Setkání univerzitních nakladatelů 2025: inspirace a nové výzvy
Na konci října se v prostorách Univerzity Karlovy uskutečnilo tradiční Setkání univerzitních nakladatelů. Dvoudenní program svedl dohromady zástupce akademických nakladatelství a vydavatelství z celé republiky a potvrdil, že univerzitní nakladatelství dnes stojí před zásadním obdobím proměn. Nové technologie nebo změny v legislativě výrazně ovlivňují to, jak vznikají odborné knihy – a kam akademické publikování míří.
Akci uspořádalo Nakladatelství Karolinum 30. a 31. října 2025 na půdě Univerzity Karlovy, a navázalo tak na Vydavatelství Univerzity Palackého, které akci organizovalo v Olomouci před dvěma lety. Na Ovocný trh v Praze dorazili účastníci ze 14 nakladatelství, vydavatelství a dalších pracovišť na 11 univerzitách.
Úvodní blok se věnoval produkci a workflow. Milan Šusta, Aleš Prstek a Jan Heller nabídli praktický vhled do toho, jak probíhá příprava knihy od přijetí rukopisu přes výrobu až po distribuci v Nakladatelství Karolinum, Vydavatelství Univerzity Palackého a Nakladatelství Akademie múzických umění. Výrazně zde zaznívalo téma flexibility: univerzitní nakladatelé hledají efektivní cesty, jak udržet kvalitu při rostoucím tlaku na rychlost a dostupnost a při potřebě snížit zátěž pro životní prostředí.
Následně byl v centru pozornosti Evropský akt o přístupnosti, který začal platit v létě 2025 a týká se různých druhů služeb, včetně požadavků na e-knihy. Diskuze ukázala, že přístupnost elektronických publikací není jen splněná povinnost. Juan Zamora, Jakub Krč (oba z Karolina) a Otakar Loutocký (Vydavatelství Univerzity Palackého) sdíleli konkrétní postupy a zkušenosti, které jim pomáhají nové požadavky integrovat do běžné praxe.
Radek Gomola z nakladatelství Munipress představil jednak téma diamantového publikování, jednak téma lepší dohledatelnosti vědeckých časopisů pomocí speciálních plug-inů. Odpoledne se pozornost přesunula k otázkám autorských práv u překladových titulů. Přednášky Aleny Jirsové (Karolinum) a Aleny Mizerové (Munipress) představily specifika licencování, jednání se zahraničními partnery i praktické situace, které nakladatele potkávají při práci s překladovou odbornou literaturou.
V bloku věnovaném komunikaci a popularizaci vědy sdílel vědecký novinář Martin Rychlík zkušenosti s tím, jak prezentovat akademické knihy, aby si našly cestu nejen k odbornému publiku, ale i k širší veřejnosti. Tomáš Franta z Vydavatelství Univerzity Palackého nabídl zamyšlení nad rolí popularizačních titulů v produkci akademického nakladatelství. Jana Dušek Pražáková z Karolina představila ověřené postupy při propagaci odborné literatury na sociálních sítích a možné způsoby budování čtenářské komunity.
Čtvrteční program uzavřela prezentace Jana Zikmunda o dlouholeté spolupráci Karolina s vydavatelstvím a distribucí University of Chicago Press, o zkušenostech s uváděním českých odborných knih a české i slovenské krásné literatury na anglofonní trh a také o pořádání akcí v zahraničí.
V pátek ráno proběhla komentovaná prohlídka historických prostor Karolina. Účastníky konference areálem provedl historik umění prof. Jan Royt. Dopolední program pak patřil tématu, které dnes hýbe celým – nejen vydavatelským – světem: umělé inteligenci. V přednášce Ondřeje Duška z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy měli účastníci možnost nahlédnout do fungování velkých jazykových modelů, od Ondřeje Hrácha z organizace Aignos si vyslechli příklady využití AI v nakladatelské praxi a díky Petře Žikovské z pražské Právnické fakulty se zorientovali v právních otázkách spojených s trénováním systémů na publikovaných textech a s tím související ochranou autorských práv. Následná diskuze poukázala na to, že umělá inteligence přináší nové možnosti, ale současně nutnost obezřetného, bdělého přístupu.
Setkání univerzitních nakladatelů tak potvrdilo svůj význam jako prostoru, kde se sdílejí zkušenosti a vzniká společná vize toho, jak může akademické publikování růst – otevřeně, odpovědně a s důrazem na kvalitu a službu vědecké komunitě.
Fotogalerie
