tištěná kniha e-kniha
Poznámky k revoluční akci v Chicagu (1914–1918)

Poznámky k revoluční akci v Chicagu (1914–1918)

Nykl, Alois R.

témata: biografie a paměti, historie – 20. století

brožovaná, 400 str., 1. vydání
vydáno: červenec 2017
ISBN: 978-80-246-3680-1
doporučená cena: 420 Kč

E-shop

Anotace

Český Američan Alois Richard Nykl (1885–1958) se do historie zapsal především jako lingvista, polyglot a orientalista. Po své devítileté pouti světem se v roce 1916 vrátil do Chicaga, kde se podílel na tamním hnutí krajanů za samostatnost Čech. V Poznámkách k revoluční akci v Chicagu zaznamenal vzpomínky na svou činnost ve válečných letech 1916–1918, do níž se aktivně zapojil na podzim 1916 jako tajemník českého oddělení demokratické kampaně za znovuzvolení Woodrowa Wilsona. Své autobiografické vyprávění doplnil komentářem k činnosti českého hnutí za samostatnost v letech 1914–1916, s níž se seznámil prostřednictvím chicagského krajanského tisku. Výjimečný historický dokument představuje netradiční interpretaci událostí let 1914–1918 a jednu z prvních kritických reflexí české akce za nezávislost. Autor se v knize vyrovnává i se změnami, jimiž česká komunita v Chicagu a americká společnost prošly během válečných a poválečných let.
Edici textu napsaného v letech 1926–1927 doplňuje úvodní studie, v níž jsou přiblíženy životní osudy autora, jeho válečná pouť z Jokohamy do Chicaga a cesta z krajanské společnosti do amerického univerzitního prostředí. Kniha chronologicky navazuje na první díl autorova životopisu Padesát let cest jazykozpytce a filosofa. Text bohatě ilustrují unikátní fotografické a archivní materiály z pozůstalostí A. R. Nykla a E. St. Vráze. V přílohách se nachází výbor z Nyklovy válečné tvorby pro samostatnost Čech, jeho statě k panslavismu či krajanské komunitě, edice unikátních deníkových záznamů zachycujících Masarykovo přijetí v Chicagu v květnu 1918 a několik dalších drobných textů umožňujících lépe pochopit Nyklův náhled na krajanské dění v Chicagu válečných let. K vydání připravil Josef Ženka.

Recenze

Jméno A. R. Nykla patří k těm, na něž se u nás postupem času téměř zapomnělo. Jednak z toho důvodu, většinu života prožil mimo Rakousko-Uhersko, resp. Československo, ale pravděpodobně též proto, že nepatřil k tehdejšímu "mainstreamu". Se svou kritičností i vůči ikonám naší státnosti a mnoha lidem, kteří působili v USA pro českou, resp. československou věc, se zřejmě vědomě dostal do značně izolované pozice. Je až úsměvné sledovat Nyklovy první kroky v USA po letech, které strávil v Japonsku. Čtenář nabyde lehce pocitu, že Nykl připlul do USA téměř v pozici spasitele, do níž se ovšem pasoval sám, a namísto nadšeného přijetí se setkal s nevelkým zájmem. Můžeme pak přemýšlet o tom, co vše způsobilo, že zůstal v Chicagu stranou hlavního dění. Zda to byla nechuť NS blíže A. R. Nykla zapojit do dění dle úsloví, že doma (mezi krajany) není nikdo prorokem, nebo zda to způsobilo Nyklovo očekávání, že mu někdo sám vyloží aktuální poměry a že jej někdo přímo osloví. Pozoruhodná je v tomto ohledu úvaha, že mohl zjistit sám ze starších čísel Svornosti stav věcí, ale do redakce se mu nechtělo kvůli V. Geringerovi, nebo jeho poznámky ozřejmující s kým vším se sešel, ale nezazní, že by se sám aktivně vyptával na věci, jež ho zajímaly. Jestli to bylo dáno chováním, které si osvojil v Japonsku, k čemuž se několikrát odvolává, není jisté. Tato mnohá nesplněná očekávání pak logicky vedla k tomu, že se u něj zřetelně projevil pocit nedocenění, zatrpklosti a nepochopení, který se promítal v ostrých až jedovatých odsudcích, jež často nezmírnil ani čas, který uplynul do doby, než začal tyto zápisky v roce 1926 redigovat. Co ovšem až na výjimky zmizelo, byly pasáže věnované jeho tehdejší přítelkyni, s níž prožil podle všeho vypjatý vztah s nedobrým koncem. Tato zkušenost spolu s dalšími vedla k Nyklovu často kategorickému hodnocení žen, jimž až na výjimky nedůvěřoval a v USA v nich viděl hybatelky mnohých věcí veřejných. Ještě vyhraněněji se Nykl staví k židům a pochopitelně i Němcům. Přesto se v Nyklově velmi detailních poznámkách (které chvílemi navozují až pocit grafomanství) objevuje mnoho zajímavých nadčasových postřehů k americkému způsobu života, životním podmínkám naší komunity v Chicagu, americké politické scéně apod. Cenné je přiblížení předvolebního boje před prezidentskou volbou, kdy u české menšiny neměl Woodrow Wilson zdaleka jednoznačné sympatie. Zajímavý je i Nyklův pozdější pohled na Wilsona tak odlišný od jeho obecného vnímání u nás a úsměv může s našimi zkušenostmi samozřejmě vzbuzovat i Nyklovo naivní slovanství a víra v ruský lid, i když čásťečně korigovaný po vítězství bolševiků. Z hlediska české historie rozhodně zaujme Nyklova reflexe jak české akce v samotném Chicagu, na jejichž představitelích nenechá nit suchou (až roztomile působí popis Vojty Beneše), tak vývoje v Rusku, kde kritizuje naprosté upozadění Josefa Diiricha. Největší sympatie tak věnoval podle všeho M. R. Štefánikovi, k T. G. Masarykovi byl nicméně kritický již před válkou a další léta na tom moc nezměnila. Vyloženě odmítavý byl k myšlence "čechoslovakismu", aniž by se objevil jen náznak úvahy o tom, z jakého důvodu vznikla. Závěrečný soupis dalších osudů jeho (ne)přátel po roce 1918 pak působí jako zúčtování: "Tak během nejbližších třiceti let zahynou všichni nepřátelé moji a na hrobech jich stanu vítězný, abych vydal svědectví dle zásluh každému patřících. Takovým způsobem nedává Alláh zajiti odměně těch, kdož dobře činí-chvála jemu. "
Je bezesporu velmi dobře, že se Josef Ženka Nyklovu pozapomenutému odkazu věnuje a přináší tak svědectví, které je odlišné od zažitého, v podstatě institucionalizovaného pohledu, který na naší zahraniční akci v letech Velké války máme. Stejně tak je pozitivní, že se tím Nyklovo jméno může znovu dostat do širšího povědomí, protože byl nepochybně zajímavou osobností s nevšedním nadáním, které na druhé straně bylo patrně "vyváženo" určitou sociopatií.
Samotnou edici Poznámky k revoluční akci v Chicagu (1914-1918) Josef Ženka přehledně strukturoval, kdy jednak v úvodu osvětlil pozoruhodný osud Nyklovy pozůstalosti, aby se poté věnoval jak jeho životním osudům, tak tomu, co bezprostředně předcházelo Nyklově cestě do USA. Pro pochopení Nyklova duševního rozpoložení a uvažování je to naprosto nezbytné a dr. Ženka tuto část pojal přehledně a čtivě. Stejně tak důležitá je část věnovaná tomu, proč se Nykl rozhodl Poznámky sepsat a proč po různých peripetiích zůstaly nakonec ve formě rukopisu.
Samotný Nyklův souvislý text pak editor rozčlenil do prologu, pěti kapitol a závěru, které čtenáři pomáhají se v něm lépe orientovat. Bez toho by část Ohlédnutí se za roky 1914 až 1916 působila bezesporu zmatečně - i tak ale v chronologickém líčení událostí působí náhlý skok do minulosti nepříliš logicky a můžeme si klást otázku, proč jej Nykl nezařadil do úvodní části. Snad tím chtěl dokumentovat svou tehdejší neznalost a čas, který potřeboval k tomu, aby se v tamních reáliích zorientoval. Jak jsem již ale napsal, pro text samotný tento flashback příliš šťastný není, podobně jako občasné Nyklovy rekapitulace již popsaných událostí.
A. R. Nykl ve svém textu zmiňuje množství jmen i dějů, z nichž mnohé nemohou současníkům již nic říct. Josef Ženka proto věnoval při kritické edici textu nejen velkou pozornost podobě a změnám Nyklových původních poznámek a redigovaného textu, ale právě i pečlivému osvětlení všech možných souvislostí, osob a dějů. Musela to být bezesporu práce časově velmi náročná, ovšem textu tak dává výrazně širší rozměr a pomáhá jeho lepšímu pochopení. Měl bych v této souvislosti snad jedinou připomínku - v několika případech se opakují vysvětlení užítá v úvodní části a poté i v samotné edici.
Celkově však kritickou edici Nyklových Poznámek k revoluční akci v Chicagu (1914-1918) hodnotím velmi pozitivně.

Z recenzního posudku: doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.