Východ proti Západu?

Východ proti Západu?

Krymská válka (1853–1856) pohledem historické antropologie

Wohlmuth, Petr

témata: historie – 19. století, antropologie a etnografie

e-kniha, 1. vydání
vydáno: prosinec 2020
ISBN: 978-80-246-4630-5
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 320 Kč

E-shop

Anotace

Historická antropologie odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. Takoví lidé po sobě někdy zanechají takzvané egodokumenty: své deníky, dopisy přátelům či rodinám, autobiografie nebo osobní zápisky. Hlavně přes tyto prameny, poskytující veskrze osobní pohled na válku a válečné násilí, nahlíží autor krymskou válku (1853–1856), první válku, která získala zcela nečekaný rozměr mimo jiné díky aplikaci řad technických inovací průmyslové revoluce. Autor překračuje obvyklý schematický způsob pohlížení na krymskou válku jako nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nestaví se na žádnou stranu a analyzuje zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu (1854–1855) pohledem celkem 137 jeho účastníků z ruské a britské strany. Autor analyzuje klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu-města hrdiny nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku lehké brigády, a v jejich pozadí nachází mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu. V oboru historiografie vojenství se jedná o unikátní přístup, nemající zatím paralely v českém ani světovém prostředí.

Kniha vyhrála hlavní mezinárodní cenu E. E. Kische za literaturu faktu; byla vyhlášena jako vítězná kniha Soutěže vysoce kvalitních monografií na UK.

Recenze

Kniha je argumentačně velice silná, což je dáno autorovým vyspělým teoretickým myšlením a rozsáhlou pramennou základnou. Je i promyšleně strukturovaná.[…]
Petr Wohlmuth se na svém blogu vyjádřil, že by se nyní ráda zaměřil na rusko-japonskou válku, konkrétně na obléhání přístavu Port Arthur. Na výsledky jeho výzkumu se upřímně těším. Východ proti západu? je totiž mimořádná kniha zasluhující pozornost a pokračování.
Zbyněk Vydra (Dějiny a současnost 3/2021)

Rozhovor s Petrem Wohlmuthem vedla pro časopis Forum: Magazín Univerzity Karlovy Lucie Kettnerová. Přečíst si ho můžete zde.

Petr Wohlmuth, který si jazyk, metody i formy nové vojenské historie osvojil už dříve, do českého prostředí přispěl výjimečnou, suverénní a teoreticky mimořádně solidně ukotvenou studií.
Jan Hamerský (A2 01/2021)

Autor nezůstává jen u přízemních opatření. Dále totiž rozvíjí sémiotické úvahy o ambivalentní pozici tehdejšího vojáka mezi světem živých a mrtvých, který může navozovat folklorní a popkulturní asociace s postavami lidí tragicky zesnulých a odsouzených strašit, zombies či nemrtvými upíry. Tvrdí totiž, že ruští vojáci „zjevně měli hrůzu z toho, že již vlastně neexistují, ale přesto stále trpí. Dokud taková situace trvá, je neustále posilována svojí nesnesitelností“.
Jan Lukavec (DeníkN, 26. 2. 2021)

Petr Wohlmuth’s book is the first truly scholarly examination of the Crimean War of 1853–1856 ever written in the Czech language. At first glance, it is a straightforward narrative of the campaign on the Crimean Peninsula as experienced by British and Russian soldiers, whose personal accounts – seventy-one British and sixty-five Russian in total – are the author’s key source for his storyline.
[…]
The book has many moments of analytical brilliance, even though these are from time to time buried in a thick layer of “scientific parlance” typical of many anthropological texts. Wohlmuth’s history is steeped in the harsh reality of battle, and it truly succeeds in what both traditional and “new” military histories often almost subconsciously avoid: bringing combat violence into the very centre of its analysis. This book is not just about representations and discourses – it is about killing, dying, and suffering, too. It also shows that war is indeed a cultural event, and that culture in the anthropological sense is definitely a useful category in studying what actually happened on battlefields of the past. As such, one can only hope that a publisher with global outreach will pick the text up for translation, so it can reach the widest possible audience.
Jiří Hutečka (International Journal of Military History and Historiography 42/2022)