Vojáci věčné války

Historický reenactment je náročná imaginativní aktivita, do níž se v rámci českých zemí zapojuje mnoho tisíc aktérů. Reenactoři se snaží svými veřejnými i soukromými performancemi znovuzpřítomnit minulost, což je mimořádně obtížné, neboť přístup k ní je omezen historickými prameny a mezi námi a minulostí tak zeje pomyslná propast.
Kniha Vojáci věčné války představuje výsledek v českém prostředí vůbec prvního rozsáhlejšího odborného výzkumu fenoménu militárního historického reenactmentu. Spoluautoři knihy strávili tři roky ve společnosti vojenských reenactorů a snaží se nyní poskytnout prvotní odpovědi nejen na to, zda je autentická replikace minulých dějů vůbec možná, ale i jaký smysl nese militární reenactment pro své účastníky a účastnice a jaké pomyslné nevyřízené účty dějin jsou na reenactorských bojištích znovu a znovu otevírány.

Mnozí lidé už asi byli coby diváci přítomni „reenactmentu“ čili znovu-zpřítomňovaní významných válečných střetnutí, například právě na Bílé hoře nebo na Vítkově. Co však při podobných akcích prožívají samotní aktéři? Kdo je to v jejich slangu „muflon“ nebo „drn“? Proč při nich dochází k „přemnožení“ elitně vyzbrojených velmožů? Jak se přitom cítí ženy, ať už v roli markytánek, pin-up girls nebo válečnic? Na to vše se snaží odpovědět kniha Vojáci věčné války. Militární reenactment v českých zemích mezi historickou rekonstrukcí a nevyřízenými účty dějin, jejímž editorem je historik Petr Wohlmuth.
Jan Lukavec (Forum 24)

O reenactmentu a knize Vojáci věčné války promluvil editor knihy Petr Wohlmuth v podcastu Štěpána Sedláčka Čtení s Respektem.

Vojáci věčné války nabízejí nejen pestrý vhled do dosud neprozkoumaných praktik českého reenactmentu, ale vzbuzují i otázky a tak to má u inspirativních knih být. Mohl bych pokračovat výčtem dalších zajímavých postřehů, například o roli filmů jako je Poslední mohykán (1992, režie Michael Mann) nebo knih jako Nebeští jezdci (1964) Filipa Jánského při zrodu zájmu o reenactment, či o tom, jak může experimentování s raně středověkými materiály a nástroji přispět k prohloubení poznání tohoto období. To by ale recenzi neúměrně protáhlo. Raději doporučím, abyste si knihu sami přečetli. Jistě v ní najdete nečekaná témata, která vás zaujmou, a snad i porozumíte tomu, proč se někteří z nás převlékají za vojáky.
Kamil Činátl (Historie – Otázky – Problémy 1/2025)