Bohumil Kafka

Monografie věnovaná Bohumilu Kafkovi (1878–1942)je pro porozumění dílu tohoto předního představitele českého figurálního sochařství první poloviny 20. století a jeho dobovým souvislostem nepřehlédnutelným přínosem, v některých ohledech překvapivým.
První, rozsáhlejší část publikace je zaměřena na umělecký a osobní příběh sochaře – významně ovlivněný francouzským uměním – a uzavírá ji kapitola věnovaná Kafkovým pěti monumentálním pomníkům, z nichž nejznámější a také nejviditelnější je jezdecká socha Jana Žižky na pražském Vítkově. V druhé části pak autor se suverénní znalostí uvádí čtenáře do problematiky českého sochařství dané doby a jeho evropského kontextu. Mezi doplňkové texty jsou začleněny ukázky Kafkových písemností, podávající i zajímavé svědectví o diplomatickém boji umělce se světem české politiky.
Brilantní text znalce evropského umění přelomu 19. a 20 století Petra Wittlicha provází kolem 200 reprodukcí sochařova díla a dokumentárních snímků, rozsáhlý přehled biografických údajů, podrobná bibliografie, anglické resumé a rejstřík. Grafická úprava Zdeněk Ziegler.

Úvod

I. Život a dílo

Školy (1891–1904)
Pařížské dobrodružství (1905–1908)
Pražská praxe (1909–1916)
Socha a architektura (1917–1925)
Pět pomníků (1926–1942)
Epilog

II. Moderna a tradice

Z písemností Bohumila Kafky
Životopisné údaje
Redakční poznámka
Prameny a literatura
Poděkování
Bohumil Kafka Resumé
Jmenný rejstřík

Wittlichův přístup je komplexní, spojuje velkou historickou i teoretickou znalost, která je v jeho případě navíc ještě spojena se zvláštní citlivostí k soše. Je to schopnost, jež se jen těžko dá naučit či nacvičit, je to zvláštní empatie a vidění, které jsou možná více časté mezi samými umělci. Wittlichův jazyk je přehledný a čtivý, i složité a náročné problémy či zásadní okamžiky dovede podat slovy, která se zbytečně nezbytňují a nepřehlušují samu myšlenku. Literárnost Wittlichových textů, v tom nejlepším slova smyslu, je dnes výjimečná, a proto je třeba na ni upozornit.
Otto M. Urban (časopis Umění/Art, č. 2/2016, str. 193-195)