Učiňme člověka ke svému obrazu

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí „literárního mýtu o umělém člověku“. Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l’Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny výše zmíněné tradice, poukazuje na jejich styčné body i rozdíly a tím zpřesňuje definici studovaného mýtu.

Úvod: Od „něčeho tísnivého“ ke třem tradicím „umělých lidí“

1. Pygmalionský mýtus: od zbožnosti k transgresi
1.1 Ovidiovy Proměny
1.2 Osvícenské reinterpretace mýtu
1.3 Pygmalion-Prometheus
1.4 Pygmalion-Hermafrodit
1.5 Pygmalion-Narcis
1.6 Pygmalion-Medúsa
1.7 Erotický výklad mýtu
1.8 Didaktický rozměr Pygmaliona
1.9 Pygmalion v období vědecko-technické revoluce
1.10 Pygmalionismus jako úchylka

2. Legenda o Golemovi: snahy o napodobení Božího gesta
2.1 Starověcí předchůdci
2.2 Biblický kontext Stvoření
2.3 Pokušení zahrát si na Stvořitele
2.4 Kabalistické recepty
2.5 Renesance jako vrchol v tvorbě Golemů
2.6 Golem v literatuře
2.7 Legenda jako varování
2.8 Nešťastně zamilovaný Golem
2.9 Meyrinkův Golem-přízrak
2.10 Komická zpracování postavy

3. Člověk-automat a svět-stroj: evropské okouzlení mechanikou
3.1 „Zábavná technika“
3.2 „Ďábelští“ konstruktéři
3.3 Karteziánský převrat a mechaničtí materialisté
3.4 Výrobci skutečných automatů
3.5 „Moderní Prometheus“ Jacques Vaucanson
3.6 Kempelenův „inteligentní“ šachista
3.7 Romantická vzpoura proti strojům
3.8 Literární zrod robotů
3.9 Umělí lidé v éře kybernetiky
3.10 Kyborg jako pokus o „aktualizaci“ lidského těla
3.11 Poloumělý organismus jako „žena zítřka“
3.12 „Posthumanistické“ umění: hraví muži a militantní ženy
3.13 Konec těl a „nahrávání duší“
3.14 Utopie spojené s kyberprostorem
3.15 Kybersexualita
3.16 Náboženská dimenze kyberprostoru

4. Kontext vzniku „jedinečného solitéru v lidské literatuře“
4.1 Devatenácté století jako zlatý věk „něčeho tísnivého“
4.2 Villiers de l’Isle-Adam, tragikomický mistr paradoxu
4.3 Budoucí Eva: „okrajový středobod“ literatury o umělých lidech

5. Lord Ewald jako moderní Pygmalion
5.1 Antický sochař v romanticko-dekadentním hávu
5.2 Moderní Própoitovny
5.3 Ozvěny dobového lékařského diskursu
5.4 Laboratorní stvoření nové ženy
5.5 Edisonův kuriózní program prevence cizoložství
5.6 Andreida jako anděl spásy
5.7 Umělá žena jako dokonalá socha
5.8 Tajemství prázdné schránky a Villiersův „ilusionismus“
5.9 (Ne)chtěně komické vedlejší účinky soužití s mechanickou partnerkou

6. Edison jako moderní rabi Low
6.1 Od amerického vynálezce ke středověkému alchymistovi
6.2 Villiersův ambivalentní vztah k dobové vědě
6.3 Zázračná Elektřina
6.4 Pokus o prolomení Božího mlčení
6.5 Výroba a oživování moderního Golema
6.6 Mužská podstata umělých bytostí
6.7 Nečekaně „spiritistický“ obrat v románu
6.8 Tísnivé zmnožení duší
6.9 Závěrečná apokalypsa s otazníkem

7. Hadaly jako moderní automat
7.1 Edisonovi historičtí předchůdci
7.2 Problematické „novinky“ odlišující Andreidu od klasických automatů
7.3 Filozofické kořeny Villiersovy umělé ženy
7.4 Obraz idealizovaného dětství
7.5 Sen o ovládnutí reprodukce
7.6 Automat jako zvukový archiv lidského génia
7.7 Budoucí Eva a dějiny kinematografie
7.8 Překvapivá paralela s kybernetikou
7.9 Definitivní zmatení „přirozeného“ a „umělého“

Závěr: Tři „obrazy člověka“ v průsečíku žánrů
Bibliografie
Résumé
Summary
Přílohy
Životopis Villierse de l’Isle-Adam v datech
Synopse románu Budoucí Eva
Stěžejní české překlady Villiersových děl
Jmenný rejstřík