Stárnutí na venkově

Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí? A je venkov místem přátelským k vyššímu věku? Jednotící linkou studie jsou úvahy nad tím, jakým způsobem gerontologické „brýle“ mění pohled na venkov a venkovské pohled na stárnutí, resp. co znamená městská hegemonie v politikách stárnutí a proč je venkov vždy „až ten druhý“.

Publikace představuje výzkum života starších obyvatel heterogenních vesnických oblastí v České republice. Výsledky jsou založeny na reprezentativním šetření zaměřeném na kvalitu života lidí ve věku nad 60 let a na kvalitativních rozhovorech se seniory a seniorkami v různých typech obcí a regionů.

Studie jistě není kompletním přehledem životních zkušeností a situací lidí vyššího věku žijících na venkově, přesto ale prezentovaná data slouží jako důležitý podklad k diskusi o některých mýtech spojených s venkovským životem — vesnická idyla, vesnice jako stále a všude stejná, spíše stará, pomalá a chudá, ale také přírodě blízká nebo sociálně soudržná. Vesnická optika zase inovativním způsobem znovu otvírá některá z velkých témat sociologie a politik stárnutí, zejména koncepty „aktivního stárnutí“ a „age-friendliness“ (prostředí přátelská k věku). Kniha tak staví most mezi zkoumáním venkova, nezřídka opomíjejícím jeho seniorské obyvatele, a zkoumáním stárnutí, které někdy přehlíží heterogenitu zkušeností formovaných prostředím.

Autorky působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a editují web starnuti.fss.muni.cz.

Publikace Stárnutí na venkově: Podoby aktivního stárnutí a kvalita života v rurálních oblastech představuje příklad robustního a kvalitně provedeného výzkumu zacíleného na specifickou, jinými sociálněvědními výzkumy v kontextu České republiky nedostatečně pokrytou společenskou skupinu. Publikace přináší zejména inovativní pohled na koncept aktivního stárnutí, jehož přirozená, tedy neformalizovaná podoba se liší od dominantního pojetí aktivního stárnutí jakožto v zásadě městského životního stylu. Dalším významným příspěvkem této publikace je aplikace konceptu přátelskosti k věku do českého venkovského prostředí. Ačkoli je publikace primárně odborného charakteru, jsem přesvědčená, že je přístupná i čtenářstvu bez sociologického znalostního zázemí, a může
tak být užitečná také odborníkům z jiných oborů, pro které je téma relevantní. Největší užitek pak budou mít ti čtenáři, kteří se rozhodnou nastudovat si jak tuto publikaci, tak její „sesterskou“ publikaci Stáří ve městě, město v životě seniorů.
Martina Veverková (Sociologický časopis 1/2023)