tištěná kniha
Sociální aspekty dyslexie

Sociální aspekty dyslexie

Vágnerová, MarieMatějčková, JaroslavaKrejčová, LenkaStrnadová, IvaMatějček, Zdeněk

brožovaná, 272 str., 1. vydání
vydáno: květen 2006
ISBN: 80-246-1173-2
doporučená cena: 260 Kč

E-shop

Anotace

V úvodní části publikace vymezují autoři pojem dyslexie, zabývají se jejím neurobiologickým základem, výskytem, příčinami i jednotlivými specifickými poruchami. V následujících kapitolách představují výsledky výzkumného projektu zaměřeného na dyslektické školáky, jejich rodiče, učitele a spolužáky. Analyzují například názory na problémy spojené s dyslexií, míru informovanosti a sebehodnocení. Text je doplněn množstvím grafů a tabulek, na závěrečné shrnutí navazuje doporučení pro praxi.

Obsah

1. Úvod do problematiky
1.1 Dyslexie - specifická porucha čtení
1.1.1 Vymezení pojmu
1.1.2 Výskyt a příčiny dyslexie
1.1.3 Neurobiologický základ dyslexie
1.1.4 Dílčí příznaky dyslexie - postižení jednotlivých psychických funkcí
1.1.5 Prognóza specifických poruch učení ajejich důsledky v adolescenci
2. Dyslektický školák a jeho subjektivní problémy
2.1 Zjištění míry a kvality informovanosti dětí se specifickou poruchou učení o dyslexii
2.2 Zjištění úrovně sebehodnocení dyslektických dětí ajejich tendence k určitému emočnímu ladění
2.3 Sebehodnocení čtenářských dovedností dyslektiků ajejich hodnocení rodiči
2.4 Shrnutí
3. Rodiče dyslektického školáka
3.1 Zjištění míry a kvality informovanosti rodičů o dyslexii
3.2 Zjištění názorů rodičů dyslektických dětí na problémy spojené s touto specifickou poruchou učení
3.3 Analýza zátěží spojených s dyslexií a způsobů jejich zvládání rodiči
3.4 Shrnutí
4. Učitelé dyslektického školáka
4.1 Zjištění míry a kvality informovanosti českých učitelů o dyslexii
4.2 Zjištění názoru učitelů na různé projevy chování a typické rysy osobnosti dyslektických školáků
4.3 Shrnutí
5. Spolužáci dyslektického školáka
5.1 Zjištění míry a kvality informovanosti českých školáků odyslexii a jejích důsledcích
5.2 Zjištění názoru dětí a dospívajících na problémy, které dyslexie takto postiženému dítěti přináší
5.3 Názory českých školáků a středoškoláků na chování rodičů a učitelů k dyslektickým spolužákům
5.4 Shrnutí
6. Závěr a doporučení pro praxi
Přílohy
Literatura
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík

Recenze

Posuzovaný text je výsledkem výzkumů, vedených prof. Z. Matějčka v oblasti, kterou se zabýval celý život a ve které se stal klasikem. Orientace výzkumu tentokrát nemíří k samotnému fenoménu dyslexie, ale zabývá se sociálním kontextem, ve kterém žijí lidé, které dyslexie ovlivňuje - žáci, kteří touto poruchou trpí i jejich rodiče, učitelé a spolužáci.
Přestože je text věnován sociálním aspektům dyslexie, začíná přehledem nejnovějších poznatků z této oblasti, takže čtenářům přinášř teoretické zakotvenícelé problematiky. Specifičtější zkoumání, jehož výsledkům je text věnován tak dostává širší rozměr. Je tomu tak především proto, že celý výzkum je konstruován tak, aby v rámci, vymezeném základní otázkou byly postiženy i důležité stránky a souvislosti dyslexie, především jejích důsledků pro život jedince.
Celý text je strukturován kolem základního bodu a tím je dyslektický školák. Předně proč školák - dyslexie, i když existuje už před nástupem dítěte do školy a v některých případech provází jedince po celý život, je stále ještě handicapem, který se poprvé v celé závažnosti projeví ve škole. Rovněž tak ve škole dostává sociální kontext daleko závažnější rozměry. Škola je svým normativním přístupem určitým měřítkem, kterýmjsou žáci poměřováni co do schopností, pracovitosti, motivace a dalších kvalit. Úspěch či naopak selhávání ve škole je významné pro žáka samotného, protože vypovídá o jeho kvalitě a ovlivňuje významně jeho sebehodnocení. Proto je významná část textu věnována právě této oblasti. Škola je zároveň místem veřejným, takže úspěch či selhání žáka se stává veřejně známým. Rodiče selhávajícího žáka prožívají tuto skutečnost daleko hůře, než když se jedná o problémy s dítetem v rodině. Učitelé jsou svým způsobem veřejní činitelé, kteřísvým hodnocením zařazují dítě rodičů do kategorie dobrých či špatných žáků. A nakonec jsou tu spolužáci dítěte, kteří mohou ovlivnit celý budoucí sociální život žáka, pokud ho budou odmítat, zesměšňovat či mu dokonce ubližovat - zvláště pokud by k tomu docházelo proto, že dítě trpí dyslexií.
Struktura práce je systematicky a přehledně uspořádána podle jednotlivých oblastí tématu. O první kapitole, věnované teoretickým otázkám jsem se již zmiňovala. Následující kapitoly se pak postupně zabývají jednotlivými skupinami jedinců, kterých se dyslexie přímo týká. V druhé kapitole se seznamuje čtenář s dyslektickým školákem a jeho subjektivními problémy. Třetí kapitola je věnována rodičům dyslektického žáka a jejich prožívánía interpretace problémů jejich dítěte. Čtvrtá kapitola se zabývá učiteli dyslektického žáka a postihuje tak současný stav postojů školy a učitelů k dětem se specifickými poruchami učení. V poslední kapitole se pak dozvídáme.jak vnímají dyslektického žáka jeho spolužáci ve třídě, což je významná součást školního života dítěte.
K přehlednosti celého textu přispívá i to, že každá kapitola je uspořádána podle stejného základního schématu - první část každé kapitoly je věnována výsledkům zjišťování míry informovanosti o dyslexii. Pokud bych měla shrnout zjištění, ke kterým výzkumný tým došel, přijatelnějsou informováni učitelé, pokudjde o dyslektiky samotne, jejich spolužáky a rodiče, je situace už horší. Zvláště u rodičů to překvapuje, protože dostatečná informovanost je pro vztah k dítěti v tomto případě podstatná. Zde se tedy ukazuje, že přes dlouhá léta informování pedagogické a rodičovské veřejnosti je stále ještě co zlepšovat.
Další část každé kapitoly se pak zabývá specifickými otázkami, kteréjsou relevantní pro skupinu, která je té které kapitole zkoumána. Tak u dyslektických školáků jde především o otázky sebehodnocení a další důsledky obtíží ve čtení a školní práci pro osobnost žáka - konkrétně vliv na jeho emoční ladění. U rodičů dyslektického dítětejsou důležité hlavně dvě oblasti - jak obtíže svého dítěte vnímají a jak na ně reagují. Z výsledků se zdá, že rodiče vidí příčinu problémů svého dítěte častěji v oblasti motivace a nedostatku snahy ve škole. Ztoho pak vyplývají spíše přísné výchovné postupy, snaha přidržet dítě k učenía vysoké, pro dítě nesplnitelné nároky. Kromě nedostatků v informovanosti rodičů zdejistě hrají roli i snaha překonat zklamání, které dítě svými školními výkony rodičům přináší i neochota akceptovat, že by dítě mohlo být nějakým způsobem postižené, jak na to autoři v textu poukazují. Výzkum rovněž přináší vhled do zátěží, které pró rodiče jejich dyslektické dítě představuje. Pro učitele i poradenské psychology to znamená, že by v práci s rodiči měli věnovat pozornost i oblasti emočního zpracování vztahu k jejich dyslektickému dítěti. Učitelé, jak už bylo řečeno, se v problematice orientují nejlépe, ovšem i zde se ještě objevují jedinci, kteří mají problém s akceptováním dyslexie jako příčiny obtíží žáka. Nejlépe z celého vzorku vycházejí spolužáci dyslektického školáka, protože se nezdá, že by fakt, že jejich spolužák trpí určitými obtížemi výrazné ovlivňoval jejich vztah k němu. Je to celkem pochopitelné tam, kde je žák posuzován podle svých kvalit jako spolužák. Určité problémy přinášejí pouze výhody, kteréjsou dyslektickému žákovi poskytovány, ale i zdejsou žáci relativně tolerantní.
Mám-li hodnotit text jako celek, chtěla bych podtrhnout jeden podle mne významný aspekt. Kromě teoretické.první kapitoly se celý další text zabývá subjektivním pohledem na problém dyslexie. Toto je významné proto, že na rozdíl od odborníků na tuto oblast jsou respondenty lidé, kteří s dyslexií žijí, kteří se s ní musí vypořádat, musí zvládat zátěž, kterou představuje pro ně samotné a pro jejich okolí, musí si poradit s důsledky, které má pro jejich život. Tím celý text přináší do zkoumání dyslexie (ale v širším smyslu i dalších poruch učení) osobní rozměr, který teoretické bádání po projevech a příčinách dyslexie nemůže poskytnout. Pokud je pak celý text uzavírán doporučeními pro učitele a rodiče dyslektických dětí, nejde o rady, směřované k ?technice" práce s dyslektickým dítětem (náprava, pedagogická opatření apod.), ale jsou to doporučení, která přímo odpovídají na pochybnosti, obavy a zátěže, které tito lidé prožívají. Z tohoto hlediska se jedná o velice cenný příspěvek k problematice specifických poruch učení a zvláště dyslexie. I když je svým obsahem kniha určena spíše odborníkům, lze jen doufat, že závěrům, které výzkum přináší bude věnovanána široká publicita.
Z recenzního posudku: PhDr. Zuzana HADJ MOUSSOVÁ