Náročné mateřství. Být matkou postiženého dítěte

Ojedinělá publikace, jejíž přínos spočívá nejen v tématu, který u nás není často zkoumán, ale především ve způsobu, jakým je v textu propojen pohled teoretický se subjektivními názory, zkušenostmi a prožitky matek postižených dětí. Práce mapuje celou šíři aspektů, které ovlivňují život matek s postiženým dítětem, od procesu adaptace a vyrovnávání se s nastalou situací, přes obtíže, jimž matky musí čelit v rodině i na veřejnosti, až k přínosům či ztrátám, které v sobě život s postiženým dítětem obsahuje. Z autentických výpovědí těch, jichž se problematika bezprostředně týká, je možno vyvodit nejen rady pro jiné, mladší matky, které se s traumatem narození postiženého potomka teprve vyrovnávají, ale i to, v čem by měla spočívat odborná pomoc matkám postižených dětí i jejich rodinám ze strany odborných institucí.

1 Úvod

2. Postižené dítě jako zdroj stresu
2.1 Faktory ovlivňující zvládání stresu navozeného postižením dítěte
2.1.1 Osobnostní vlastnosti jedince, jeho kompetence a postoje
2.1.2 Vnější sociální a ekonomické faktory

3. Reakce na narození postiženého dítěte a zvládání této situace
3.1 Názor matek dětí s dětskou mozkovou obrnou na průběh těhotenství a porodu
3.1.1 Narození dítěte s DMO a reakce matky
3.2 Vývoj dítěte s DMO v prvních letech života z pohledu matky
3.3 Sdělení diagnózy DMO dítěte rodičům
3.4 Narození dítěte s Downovým syndromem a z toho vyplývající problémy

4. Zátěž vyplývající z DMO v dalších letech života dítěte
4.1 Zátěž vyplývající z DMO v předškolním a školním věku

5. Zátěž vyplývající z mentálního postižení v dalších letech života dítěte
5.1 Zátěž vyplývající z Downova syndromu
5.2 Zátěž vyplývající z jiného mentálního postižení
5.2.1 Potvrzení diagnózy mentálního postižení
5.2.2 Problémy matek mentálně postižených dětí v předškolním a školním věku

6. Vliv zkušenosti života s postiženým dítětem
6.1 Zkušenost matek tělesně a mentálně postižených dětí
6.1.1 Zkušenost pěstounek a osvojitelek postižených dětí
6.2 Názor matek postižených dětí na omezení vlastního života.

7. Postoj matky k postiženému dítěti a jeho výchově
7.1 Výchova postiženého dítěte z hlediska matky
7.1.1 Výchova dítěte s DMO z hlediska matky
7.1.2 Výchova mentálně postiženého dítěte z hlediska matky
7.2 Hodnocení postiženého dítěte jeho matkou
7.2.1 Hodnocení dítěte s DMO jeho matkou
7.2.2 Hodnocení mentálně postiženého dítěte jeho matkou

8. Sociální dávky jako ambivalentně působící faktor

9. Partnerství a manželství matek postižených dětí
9.1 Názor matek postižených dětí na chování jejich partnerů
9.1.1 Reakce otců na informaci o postižení jejich dítěte
9.1.2 Chování otců, které matky nejvíce oceňovaly
9.1.3 Chování otců, které matkám nejvíce vadilo
9.1.4 Vliv postiženého dítěte na manželství rodičů
9.1.5 Názor matek dětí s DMO na změnu jejich manželství

10. Podpora prarodičů
10.1 Reakce prarodičů na vnuka s mentálním postižením
10.1.1 Reakce prarodičů na vnuka s Downovým syndromem
10.1.2 Reakce prarodičů na vnuka s mentálním postižením jiné etiologie
10.2 Reakce prarodičů na vnuka s DMO

11. Profesní role matek postižených dětí a její subjektivní význam

12. Bilance vlastního života matek postižených dětí
12.1 Bilance vlastního života - nejlepší a nejhorší období
12.1.1 Nejhezčí období života
12.1.2 Nejhorší období života
12.1.3 Hodnocení vlastních chybných rozhodnutía potřeba změny
12.2 Budoucí očekávání - obavy, anticipované radosti a přání
12.2.1 Obavy z budoucích problémů
12.2.2 Očekávané radosti a potěšení
12.2.3 Přání matek postižených dětí

13. Pomoc, kterou považovaly matky postižených dětí za důležitou
13.1 Rady zkušenějších matek pro ty, kterým se narodilo postižené dítě

14. Závěr

Přílohy
Seznam použité literatury
Rejstřík