Právo na Hedvábné cestě

Po Hedvábné cestě proudily po celá staletí do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat.
Kniha právníka a sinologa Michala Tomáška není jen o vzájemném působení právních kultur, ale i duchovních a vědeckých hodnot. Prostřednictvím Hedvábné cesty byla čínská společnost ovlivněna buddhismem, ale také islámem. Číňané na suchozemské Hedvábné cestě působili na Tibet, Střední Asii nebo Mongoly, po námořní trase Hedvábné cesty se později do Číny dostávali Evropané. Autor sleduje, do jaké míry byly v Číně jednotlivé evropské národy úspěšné, přičemž neopomíjí ani českou stopu.
Dnešní Číňané se rádi zhlížejí ve své skvělé tisícileté historii, a tak kniha přináší odpovědi na mnohé otázky aktuálního vývoje Číny, včetně jejího projektu Nové Hedvábné cesty. K názornosti díla přispívá množství ilustrací a více než tři desítky map.

V následujících knihách a kapitolách se Michal Tomášek věnuje historii a právní historii rozsáhlého území, jímž Hedvábná cesta procházela, a to jak po souši, tak na moři, až do pádu čínského císařství v roce 1911. Trefně již v předmluvě autor hodnotí roli jednotlivých evropských národů v kontaktech s Čínou, jakož i roli církve, církevních řádů a misionářů.
[…]
Jednou z mnoha ukázek autorovy hluboké znalosti světových právních dějin ve všech jejich periodách je například porovnání koexistence severního a jižního právního systému za Sungů s oblastmi práva psaného a obyčejového ve středověké Francii.
Lze uzavřít, že Právo na Hedvábné stezce je vítaným přírůstkem do části Balíkovské knihovny věnované mimoevropským právním dějinám, kde bude mít čestné místo. Lze ji však doporučit nejen právním historikům, ale obecně právníkům, historikům politologům, diplomatům, ekonomům a obchodníkům, prostě všem, kteří mají zájem o Čínu nebo s ní v jakýchkoliv rolích přicházejí do styku.
Stanislav Balík (Bulletin advokacie 6/2022, str. 66–67)

Kniha popisuje skutečně velký kus historie Číny nejen z právního hlediska. Je rozdělená do čtyř podknih, z nichž každá obsahuje pět podkapitol. Je také doplňována historickými mapami obchodních cest a různými dobovými ilustracemi, které čtenáři zpestří celkový zážitek z díla. Není pochyb, že by neměla chybět v knihovně každého milovníka právní historie.
Adéla Nekvasilová (Právní rádce 7–8/2022)

Publikácie o Hodvábnej ceste zaznamenali všade veľkú pozornosť. Práca profesora Tomáška sa medzi nimi vyníma preto, lebo stavia na precíznom historickom výklade faktov, do ktorých autor veľmi umne a fundovane, hodvábnou rukou jemne votkáva charakteristiky rímskeho práva a chanského práva v ich vývojových motívoch a podobách a poskytuje možnosť z hľadiska jednotlivých právnych odvetví oboznámiť sa s vývojom obchodného práva (aj štátneho práva), na Hodvábnej ceste. A to je sprostredkovanie výnimočného bohatstva užitočných vedomostí pre tých, ktorí sa chystajú vydať z akýchkoľvek dôvodov na Hodvábnu cestu…
Alexandr Bröstl (Právny obzor 4/2022)

Celkově lze říci, že Tomáškova kniha nepochybně překonává dnes už klasickou práci Vladimíra Liščáka Čína – dobrodružství Hedvábné cesty: po stopách styků Východ – Západ (Praha: Set out, 2000, 366 s.), která právní problematiku pomíjí. Tomášek ve své publikaci významně prolamuje doposud převládající eurocentrické pojetí vývoje lidské společnosti. Ukazuje také svět jako mnohem více propojený, než si většina lidí myslí, a to od dávné minulosti. Čtenář se nutně musí ptát, do jaké míry jsou pravdivé obecně sdílené představy o globalizaci jako moderním fenoménu. Vždyť vznik rozsáhlých říší ve starověku a kulturní výměna mezi Západem a Východem zahrnující i šíření náboženství a různých učení, o níž Tomášek tak poutavě píše, globalizaci jednoznačně připomíná. Totéž platí pro kolonialismus v éře novověku a vůbec pro rozpínání západní kultury. Zároveň nám kniha demonstruje, že historický vývoj neprobíhá na pomyslné přímce, že velké civilizace zažívají vzestupy a pády, ale i regenerace.
[…]
Na závěr nelze než konstatovat: výborná kniha, přinášející množství informací s akceptovatelnými závěry, fundovaná, navíc čtivá a v nádherném provedení (s množstvím vyobrazení a map). Recenzent ji může každému vřele doporučit.
Pavel Maršálek (Právník 12/2022)