tištěná kniha
Nové jevy v právu na počátku 21. století - sv. 4 - Soukromé právo

Nové jevy v právu na počátku 21. století - sv. 4 - Soukromé právo

Tomášek, Michal

témata: právo

vázaná, 426 str., 1. vydání
vydáno: únor 2010
ISBN: 978-80-246-1687-2
doporučená cena: 260 Kč

E-shop

Anotace

Předposlední svazek rozsáhlé monografie výzkumného týmu Právnické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřuje na příčiny a následky proměn současného soukromého práva. Jednotlivé obory soukromého práva současné doby se nevyvíjejí zcela autonomně. Naopak je zřejmé, že se vzájemně ovlivňují, někde, zejména tam, kde byly v době socialismu uměle legislativně odděleny, dochází k jejich opětnému sblížení. Nové impulzy v naznačeném směru přináší připravovaná rekodifikace českého soukromého práva, jejímž cílem je především obnova pojetí občanského zákoníku jako obecného kodexu. Společně s občanským zákoníkem je předkládán nový obchodní zákon a nový zákon o mezinárodním právu soukromém. Rekodifikace českého soukromého práva otevírá řadu otázek, které se nezbytně odrážejí i v mnoha kapitolách tohoto svazku. Východiska soukromého práva výrazně poznamenává i jev zvaný publicizace soukromého práva, který již delší dobu vnáší do domény původně ryze soukromoprávní prvky práva veřejného. To může vést k určité relativizaci pojmu "soukromé právo", typicky např. v právu obchodních společností. Koneckonců procesní právo jako celek, a tedy i civilní procesní právo, je ve své podstatě právem veřejným. Veřejné právo se výrazně promítá např. i v oblasti pracovního práva, jehož trendy si nadále ponechávají určitou autonomii ve srovnání s vývojem soukromého práva v obecné rovině. Soukromé právo prochází zvláštním vývojem iv rámci evropské integrace. Evropská unie je sice na první pohled spojována především s právem veřejným, své místo si však zejména v poslední době ? pomalu, ale přece ? vymezuje v rámci Evropské unie i právo soukromé, a to prostřednictvím harmonizace právních úprav členských států.

Obsah

Předmluva
1. ÚVODEM - K VÝVOJI SOUKROMÉHO PRÁVA V EVROPSKÉ UNII (Marian Paschke, přeložil Petr Dobiáš)
1.1 Harmonie prostřednictvím harmonizace? K vývoji soukromého práva v Evropské unii
1.1.1 Rozmanitost koncepcí v současné soukromoprávní politice EU
1.1.2 Mezitímní závěry
1.1.3 Harmonie prostřednictvím harmonizace jako úloha právní vědy a právní praxe v Evropě
1.1.4 Závěry
Literatura ke kapitole 1

2. NOVÉ JEVY V PRÁVU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ (Stanislava Černá)
2.1 Lze prolomit hranice majetkové samostatnosti obchodní společnosti? (Stanislava Černá)
2.1.1. Pojem průniku
2.1.2 Anglosaská doktrína a judikatura
2.1.3 Německá doktrína a judikatura
2.1.4 Francouzská doktrína a judikatura
2.1.5 Možnosti postihu společníka věřiteli společnosti v tuzemských podmínkách
2.1.6 Závěry
2.2 K možnosti prolomení majetkové samostatnosti české společnosti s ručením omezeným (Daniel Patek)
2.2.1 Postavení společníků ve společnosti s ručením omezeným
2.2.2 Nedostatečná kapitalizace a zásahy společníků
2.2.3 Shrnutí
2.3 K povinnosti loajality společníka vůči společnosti a ostatním společníkům (Petr Čech)
2.3.1 Zásada dobré víry ve smluvním právu
2.3.2 Odraz zásady dobré víry ve smluvním základu práva společností
2.3.3 Konkrétní projevy povinné loajality
2.3.4 Loajalita akcionářů v německém právu
2.3.5 Důsledky porušení povinnosti loajality
2.3.6 Potvrzení povinnosti loajality v tuzemské judikatuře
2.4 Kde končí působnost představenstva a začíná působnost valné hromady? (Kateřina Eichlerová)
2.4.1 Obchodní vedení
2.4.2 Omezení jednatelského oprávnění představenstva
2.4.3 Obchodní vedení a faktický koncern
2.4.4 Rozdělení kompetencí mezi jednotlivé členy představenstva při obchodním vedení
2.4.5 Záležitosti neobvyklé, ale nikoli mimořádné
2.4.6 Mimořádné záležitosti
2.5 Závěry (Stanislava Černá)
Literatura ke kapitole 2

3. NOVÉ JEVY V OBLASTI OBČANSKÉHO PRÁVA
(Jan Dvořák)
3.1 Nové jevy v oblasti závazkového práva (Jan Dvořák)
3.1.1 Vývoj a současný stav právní úpravy obligačního práva
3.1.2 Obligace - hospodářský význam a funkce závazkového práva
3.1.3 Obligace - základní teoretické dělení závazkového práva
3.1.4 Posilování smluvních prvků
3.1.5 Veřejnoprávní smlouvy
3.1.6 Závazkové právo v systému občanských zákoníků
3.1.7 Ochrana spotřebitele
3.1.8 Harmonizace smluvního práva v Evropě
3.1.9 Culpa in contrahendo
3.2 Poctivost a důvěra jako jeden ze základních principů evropského smluvního práva (Petr Tégl)
3.2.1 Poctivost a důvěra jako dobrá víra v objektivním smyslu - terminologický problém
3.2.2 Poctivost a důvěra jako právní princip
3.2.3 Poctivost a důvěra v zahraničních právních řádech
3.2.4 Poctivost a důvěra vplatném právu České republiky. Pokusy o vymezení pojmu
3.2.5 Poctivost a důvěra v návrhu nového občanského zákoníku ČR - úvahy de lege Jerenda
3.2.6 Získané poznatky
3.3 Nájem a vlastnictví bytů - uspokojování bytových potřeb a bytová politika ve světle legislativních úprav (Josef Salač)
3.3.1 Historické souvislosti
3.3.2 Současný stav
3.3.3 Institut vlastnictví bytu
3.3.4 Statistické shrnutí
3.3.5 Výhledy do budoucna
3.4 Smluvní pokuta nebo liquidated damages? (Ivana Mrázová)
3.4.1 Americká koncepce liquidated damages
3.4.2 Smluvní pokuta v českém soukromém právu
3.4.3 Srovnání americké a české právní úpravy
3.4.4 Závěry
3.5 Nové i staronové jevy v deliktním právu - vybrané aktuální otázky v právu odpovědnosti za škodu (David Elischer)
3.5.1 Preventivní funkce náhrady škody v souvislosti s koncepcí protiprávnosti jako předpokladu odpovědnosti
3.5.2 Punitive damages - problematika sankční náhrady škody
3.5.3 Imateriální újma
3.6 Moderní trendy ve vývoji institutu právnické osoby (Ondřej Frinta)
3.6.1 Zrod a vývoj konceptu právnické osoby jako samostatného subjektu
3.6.2 Počátky konceptu právnické osoby ve starověkém Římě
3.6.3 Velké teorie o právnické osobě v obecných souvislostech 19. století
3.6.4 Eroze konceptu právnické osoby jako samostatného subjektu
3.6.5 Vlivy evropské integrace
3.7 Závěry (Jan Dvořák)
Literatura ke kapitole 3

4. PROMĚNY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA SOUKROMÉHO
(Monika Pauknerová)
4.1 Kodifikace mezinárodního práva soukromého v EU: má ještě smysl rekodifikace českého mezinárodního práva soukromého? (Monika Pauknerová)
4.1.1 Význam mezinárodního práva soukromého a základní východiska jeho úpravy
4.1.2 Otázka spojení kolizního a mezinárodního civilního procesního práva a postavení mezinárodního práva soukromého v systému soukromého práva
4.1.3 Význam kodifikace mezinárodního práva soukromého v České republice a v členských státech EU
4.1.4 Obecné trendy kodifikace mezinárodního práva soukromého v členských státech Evropské unie
4.1.5 Kolizní právo
4.1.6 Specifika mezinárodního civilního procesního práva (exkurz)
4.1.7 Fenomén evropského mezinárodního práva soukromého jako nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti evropského soukromého práva
4.1.8 Současný stav - přehled unifikované a harmonizované úpravy mezinárodního práva soukromého v EU
4.1.9 Výhledy - připravované unifikované úpravy
4.1.10 Úvahy o kodifikaci evropského mezinárodního práva soukromého
4.1.n První návrhy kodifikace evropského mezinárodního práva soukromého a jejich hodnocení
4.2 K rekodifikaci mezinárodního práva soukromého národním zákonem (Zdeněk Kučera)
4.3 Proniknutí přes hradbu subjektivity právnické osoby a některé otázky mezinárodního práva soukromého (Jan Brodec)
4.3.1 Případ Salomon v. Salomon
4.3.2 Trustor AB v. Smallbone
4.3.3 Některé případy corporate veil piercing v německém právním řádu
4.3.4 Insolvenční řízení ohledně české společnosti mající COMI v Německu
4.4 Zásady evropského pojišťovacího smluvního práva (Petr Dobiáš)
4.4.1 Ustanovení společná všem smlouvám zahrnutým v zásadách evropského pojišťovacího smluvního práva
4.4.2 Ustanovení společná pro škodové pojištění
4.4.3 Ustanovení společná pro pojištění na pevnou částku
4.5 Národní v. evropská úprava aneb je zapotřebí zákon o mezinárodním právu soukromém? (Naděžda Rozehnalová)
4.5.1 K některým spíše technickým otázkám
4.5.2 Pro a proti přijetí zákona
4.6 Závěry (Monika Pauknerová)
Literatura ke kapitole 4

5. PROMĚNY RODINNÉHO PRÁVA (Dita Frintová)
5.1 Nové trendy vývoje rodinného práva (Michaela Zuklínová)
5.2 Rodina a dítě - otazníky doby (Senta Radvanová)
5.2.1 Rodina - univerzální společenský jev
5.2.2 Nevratné procesy a jejich vliv na rodinu
5.2.3 Měnící se rodina a její vliv na ohrožené děti
5.3 Vybrané otázky rekodifikace rodinného práva v České republice (Dita Frintová, Ondřej Frinta)
5.3.1 Obecně o rodině, právu a vztahu mezi nimi
5.3.2 Historický vývoj právní úpravy rodinných poměrů 7246
5.3.3 Rodinné právo v návrhu nového občanského zákoníku
5.4 Právní, biologické a sociální rodičovství ve světle práv dítěte znát svůj původ (Zdeňka Králíčková)
5.4.1 Mater semper certa est!
5.4.2 Pater semper incertus?
5.5 Závěry (Dita Frintová)
Literatura ke kapitole 5

6. ZMĚNA OKOLNOSTÍ A JEJÍ NÁSLEDKY PRO SMLUVNÍ VZTAHY (Luboš Tichý)
6.1 Úvodní část - vymezení problematiky
6.1.1 Účel
6.1.2 Právní úpravy a doktrína
6.1.3 Plán výkladu
6.1.4 Základní pojmy a hodnotící hlediska 7272
6.2 Vývoj a stav
6.2.1 Základy
6.2.2 Přístupy a řešení A95
6.2.3 Srovnání zahraničních řešení
6.3 Analýza
6.3.1 Pojem a přehled problémů, typologie
6.3.2 Právní povaha dotčených smluvních vztahů jako komplementární aspekt
6.3.3 Kvalifikace dopadů, doktrinální definice
6.3.4 Důsledky dopadů
6.3.5 Problém omylu
6.4 Závěry
Literatura ke kapitole 6

7. REFLEXE GLOBALIZACE V ČESKÉM PRACOVNÍM PRÁVU (Miroslav Bělina)
7.1 Flexibilita a české pracovní právo (Miroslav Bělina)
7.2 Současné trendy pracovního práva (Petr Hůrka)
7.2.1 Flexicurita v pracovním právu
7.2.2 Smluvní volnost, "co není zakázáno, je dovoleno"
7.2.3 "Legislativně technická" novela
7.2.4 Nález Ústavního soudu
7.2.5 Změny "de lege ferenda"
7.2.6 Mezinárodní trendy v pracovním právu
7.2.7 Akademické formy vývoje pracovního práva v Evropě
7.3 Některé aspekty agenturního zaměstnávání v době globalizace (Jan Pichrt)
7.3.1 Jsou stále aktuální úvahy o flexibilizaci právní úpravy agenturního zaměstnávání (pracovního práva vůbec) v době globální krize?
7.3.2 Rozvoj agenturního zaměstnávání jako jeden z požadavků flexibilizace pracovního práva a tři tendence jeho vývoje
7.3.3 K nesystémovosti české právní úpravy agenturního zaměstnávání
7.3.4 Preferovat flexibilitu nebo akcentovat ochranářskou rigiditu?
7.4 Vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb (Martin Štefko)
7.4.1 Obecně
7.4.2 Úprava vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb do České republiky
7.4.3 Flexicurity z hlediska nadnárodního poskytování služeb (zaměstnanců)
7.4.4 Race to Bottom (vzhůru ke dnu)
7.4.5 Přeshraniční zprostředkovávání zaměstnání formou agenturního zaměstnávání
7.5 Závěry (Miroslav Bělina)
Literatura ke kapitole 7

8. NOVÉ JEVY V PROCESNÍM PRÁVU (Alena Winterová)
8.1 Hromadné žaloby (Alena Winterová, Petr Smolík)
8.1.1 Vymezení pojmu a podstata problému
8.1.2 Zvláštnosti řízení o skupinové žalobě v právních řádech vybraných zemí
8.1.3 Závěry
8.2 Apelace, kasace a revize v civilním procesu (Alena Winterová, Alena Macková, Dita Frintová)
8.2.1 Stručný přehled právní úpravy obecných opravných prostředků ve vybraných evropských zemích
8.2.2 Shrnutí
8.3 Patent Společenství a jednotné patentové soudnictví - iluze nebo blízká realita (Zuzana Slováková)
8.3.1 K vývoji problematiky patentu Společenství a jednotného patentového soudnictví v rámci Společenství
8.3.2 Patent Společenství
8.3.3 Jednotné patentové soudnictví
8.3.4 Shrnutí
8.4 Insolvenční právo v evropském kontextu (František Žoulík)
8.5 Závěry (Alena Winterová)
Literatura ke kapitole 8

PŘÍLOHY
Dopis ministra spravedlnosti České republiky (Jiří Pospíšil)
Závěrečný projev děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Aleš Gerloch)
Zpráva z mezinárodní konference "Nové jevy v právu na počátku 21. století" (výňatek) (Petr Dobiáš)

Recenze

Proměny soukromého práva

Dlouho očekávaný a již dříve v Bankovnictví (č. 9/2009 a č. 12/2009) avizovaný čtvrtý díl pětisvazkové monografie "Nové jevy v právu na počátku 21. století", který vzniká v autorském kolektivu Právnické fakulty Univerzity Karlovy v čele s profesorem Michalem Tomáškem, vedoucím katedry evropského práva této fakulty, je věnován proměnám soukromého práva. Snahou autorského kolektivu vedeného profesorkou Monikou Pauknerovou, předsedkyní Českého komitétu Mezinárodní akademie srovnávacího práva v Paříži, bylo poukázat na vybrané jevy a problémy, které jsou charakteristické pro jednotlivé obory soukromého práva současné doby - jak z hlediska českého práva, tak ve srovnávacím pohledu. Ukazuje se totiž, že tyto jednotlivé "obory" soukromého práva se nevyvíjejí zcela autonomně, naopak je zřejmé, že se vzájemně ovlivňují; někde dochází k jejich opěrnému sblížení (zejména tam, kde byly v době socialismu umele legislativní oddělený).

REKODIFIKACE ČESKÉHO SOUKROMÉHO PRÁVA
V bankovním sektoru určitě pozorně sledujeme přípravy rekodifikace českého soukromého práva, jejímž cílem je především obnova pojetí občanského zákoníku jako obecného kodexu. V jejím rámci se připravuje nejen nový občanský zákoník, ale též nový obchodní zákon a nový zákon o mezinárodním právu soukromém.
Současný občanský zákoník byl přijat v roce 1964 a od té doby byl mnohokrát novelizován. Vychází z poměrů 60. let a z tehdejších názorů na soukromé právo, což zapříčinilo jeden z největších nedostatků tohoto zákoníku - roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů v několika různých právních předpisech. Občan proto při řešení své záležitosti musí sledovat nejen občanský zákoník, ale například i zákon o rodině, obchodní zákoník či další právní předpisy.
Návrh nového občanského zákoníku klade důraz jak na naše demokratické právní tradice, tak na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Navrhovaná úprava přináší především odlišnou koncepci občanského práva jako systému hodnot v soukromoprávní oblasti. Zatímco dosavadní občanskoprávní úprava vycházela z kodifikace majetkových vztahů, navrhovaný občanský zákoník nevidí jako svoji první hodnotu majetek, ale svobodu jednotlivce a respekt k ní.
Soukromé právo není v návrhu občanského zákoníku pojímáno jako násttoj řízení společnosti, ale jako záruka svobodného utváření soukromého života tak, aby byl co nejširší prostor ponechán svobodné iniciativě jednotlivce. Důraz na autonomii vůle jednotlivce zdůrazňuje individualistický základ soukromého'práva jako protikladu společenského charakteru práva veřejného.

PUBLICIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA
Východiska soukromého práva výrazně poznamenává jev zvaný publicizace soukromého práva, který již delší dobu vnáší do domény původně ryze soukromoprávní prvky práva veřejného. To může vést k určité relativizaci pojmu "soukromé právo", typicky například v právu obchodních společností. Koneckonců procesní právo jako celek, tedy i civilní procesní právo je ve své podstatě právem veřejným. Veřejné právo se výrazně promítá třeba i v oblasti pracovního práva, jehož trendy si nadále ponechávají určitou autonomii ve srovnání s vývojem soukromého práva v obecné rovině. Soukromé právo prochází zvláštním vývojem i v rámci evropské integrace.
Evropská unie je sice na první pohled spojována především s právem veřejným, které slouží jako výrazný integrační nástroj v řadě oblastí sbližování právních úprav členských států EU za účelem dosažení jednotného trhu a dalších komponentů jednotného evropského prostoru, své místo si však zejména v poslední době - pomalu, ale přece - vymezuje v rámci EU i právo soukromé. A to prostřednictvím harmonizace právních úprav členských států, výjimkou však nejsou ani přímo unifikované, jednotné úpravy, typicky v oblastí mezinárodního práva soukromého a procesního. Silný tlak na sjednocování norem hmotného občanského práva je naproti tomu prozatím až na výjimky záležitostí většinou pouze akademickou, kterou autoři tohoto svazku přirozeně rovněž sledují s velkým zájmem. Evropské soukromé právo a evropské mezinárodní právo soukromé jsou dnes fenomény, které v žádném případě nelze v bankovnictví opomíjet.

PRO BANKOVNĚ PRÁVNÍ PRAXI
Pro bankovně právní praxi je třeba upozornit na kapitolu věnovanou novým jevům v právu obchodních společností, kde se její autorka profesorka Stanislava Černá, vedoucí katediy obchodního práva PF UK zaměřila na vybrané aktuální problémy spojené se subjekty obchodního práva. Jsou jimi zejména otázky, které přináší současná praxe a které nezbytně vyžadují širší zpracování - majetková samostatnost obchodních společností a její prolamování, povinnost loajality společníků a rozhraničení působnosti představenstva a valné hromady. Vedoucí katedry občanského práva PF UK profesor Jan Dvořák upozorňuje v recenzovaném díle na nové trendy závazkových a mimbzá-vazkových vztahů, se zvláštním zaměřením na evropské smluvní právo a principy evropského deliktnlho práva.
Mezi množstvím nových trendů vývoje našeho současného práva hraji významnou úlohu aktuální směry vývoje procesního práva. Procesualisté pod vedením profesorky Aleny Winterové se v příslušných pasážích zaměřují na problematiku hromadných žalob, ale i na nové pojetí principů apelace, kasace a revize v civilním a trestním procesu, a to ve srovnávacím pohledu. Pro specializovaná bankovní pracoviště bude užitečná i kapitola p in-solvenčním právu z pera významného českého odborníka na tuto problematiku profesora Františka Zoulíka.
Čtvrtý svazek monografie "Nové jevy v právu na počátku 21. století" určitě není jen teoretickou prací. Má nepopiratelný význam pro právní praxi ve všech oborech, které pracují se soukromým právem naším i zahraničním. Do okruhu potenciálních zájemců proto určitě patří právníci i manažeři ve finančních službách, jimiž lze recenzované dílo vřele doporučit.

(HA), www.bankovnictvi.ihned.cz/servis

V rámci výzkumného záměra, jehož předmětem jsou "Kvantitativní a kvalitativní proměny právního řádu na počátku 3. tisíciletí" - kořeny, východiska a perspektivy, vydalo v loňském roce Nakladatelství Karolinum druhý publikační výstup. Je jím díl první, jehož cílem jsou, jak plyne z názvu, zkoumání historická. Cílem výzkumné činnosti je popis a analýza problémů a snaha přispět к diskusi o stěžejních otázkách současného práva v podmínkách evropské integrace a postupující globali-zace.
V předcházející recenzi na dříve vydaný svazek třetí, věnující se proměnám práva veřejného (BA č. 11/2009, str.57-58),byl vyzdvižen a oceněn význam tohoto počinu pedagogů a vědců Právnické fakulty UK pod vedením řešitele profesora Michala Tomáška. Přínos spatřoval recenzent JUDr. Jan Sváček zejména v hledání vzájemných souvislostí v nebývalé změti právních předpisů, v potřebě nalézat systém usnadňující orientaci v novém fenoménu, kterým je europeizace právních řádů.
Nyní recenzovaný svazek, sestavený pod vedením prof. Karla Malého, pak zkoumá historické pozadí nejrůznějších jevů současnosti. Nastiňuje otázky, které si budou klást jistě i generace budoucí. Témata zkoumání právních historiků jsou vždy rozmanitá a jsou dokladem, že ono "tisícileté řečiště se všemi jeho proudy, hlavními toky, slepými rameny, úspěšnými a navěky přijatými principy i hluchými místy...." (citace z předmluvy) je nezbytným zdrojem poznání právního vývoje.
Monografie je strukturována do pěti kapitol. První kapitola je věnována době poměrně nedávné. Úvodní studie zkoumá sociální aspekty ochrany nájemníků od první světové války do roku 1948. Ingerence státu, sledující sociální politiku v oblasti bydlení, byla zajišťována pomocí nájemních úřadů, které rozhodovaly sporné otázky při stanovení výše nájemného. Nájemní úřady byly zřizovány již v monarchii, a to zejména ve městech s vlastním statutem. Studie pak dále poskytuje ucelenou informaci o zákonné úpravě sledující tehdejší bytovou problematiku. V období po druhé světové válce je zřejmá tendence používat konfiskované byty к sociálním účelům a lze vystopovat i tendence к degradaci institutu vlastnictví. Přílohou ke stati je přehled právních předpisů týkající se bytové politiky a dobové vzory podání к soudu.
Následující studie se zabývá, s ohledem na stále probíhající soudní spory o restituce majetku, v českém prostředí tématem stále aktuálním. Různé formy vyvlastnění z politických důvodů u nás přicházely na pořad jako důsledek his-toricko-politických událostí. Československý stát přistupoval často к různým formám vyvlastnění - od vyvlastnění za náhradu, přes konfiskace až po znárodnění. Přináší komplexní pohled na tuto problematiku včetně mezinárodních závazků souvisejících s poválečnými reparacemi a uzavíráním tzv. globálních náhradových dohod. Poválečná mezinárodní jednání o vypořádání majetkových nároků byla poznamenána změnou společenského zřízení v roce 1948. Druhá vlna znárodnění a Ústava z roku 1948 pak znamenala naprostou degradaci institutu vlastnictví. Závěrem studie jsou nastíněny základní cesty transformace společnosti zpět к demokratickému právnímu státu.
Ve druhé kapitole, zaměřené na moderní právní dějiny v oblasti práva veřejného, se v první stati autoři zabývají otázkami vývoje ústavního soudnictví v prostoru střední Evropy, zejména se vznikem německého a rakouského ústavního soudu. Následující stať zkoumá československé zákonodárství v období 1989 až 1992, jímž byly realizovány politické změny nastolující demokracii a tržní hospodářství, včetně zákonodárství restitučního.
Otázkou legislativních procesů, které umožnily vznik totalitních režimů zásahem do demokratických ústav států v minulém století, se zabývá stať následující. Autorka ukazuje, jak oba totalitní režimy v Itálii i v Německu prostřednictvím "legalizujících nástrojů", tzv. zmocňovacích zákonů, usurpova-ly moc v těchto státech. Poukazuje na skutečnost, že to byly formálně legální prostředky, kterými fašismus a nacismus docílil vychýlení dělby moci a paralyzovaly demokracii. Závěrem konstatuje, že zmocňovací zákonodárství bylo v první polovině minulého století v Evropě obvyklé, což dokládá na příkladu Polska. Přílohu statě tvoří český překlad zmocňovacích zákonů v Itálii (1926), v Německu (1933) a v Polsku (1935).
Závěrečná stať této druhé kapitoly mapuje teoretické pohledy na otázku přímé demokracie. Reflektuje parlamentní diskusi, která byla vedena v Revolučním národním shromáždění v souvislosti s přijetím Ústavy v roce 1920.
Zamyšlení o změnách v interpretaci v chápání americké ústavy přináší závěrečná stať této kapitoly. Ústava z roku 1787 představuje symbol, který v sobě zahrnuje neměnnost základních, časem prověřených hodnot, a je v tomto smyslu chápána a ctěna. Potřebné reakce na hospodářský vývoj, sociální a v poslední době mezinárodní okolnosti pak zajišťuje interpretační činnost státních institucí. Právo interpretovat ústavu, v Hamiltonově duchu, má v prvé řadě Nejvyšší soud (Marbu-ry v. Madison - "ústava je to, co řekne soud"). Text sleduje nejdůležitější rozhodnutí, která přispěla k interpretačním posunům.
Třetí kapitola je věnována šedesátým letům minulého století v Československu, kdy se přikročilo k řešení národnostní otázky. Ústavnímu zákonu č. 143/1968 Sb., kterým vznikl federativní stát, předcházela celá řada politických událostí. Pod vlivem sovětských vzorů a doktrín o "přerodu společnosti" byla národnostní otázka pokládána za ideologicky vyřešenou. Nerealistický postoj se projevil i v přístupu k národnostním menšinám. Demokratizace společnosti na sklonku šedesátých let se projevila zřízením odborné vládní komise pro nové státoprávní uspořádání. V článku je zdokumentována činnost komise a pozadí vzniku ústavního zákona č. 144/ 68 Sb., o postavení národností.
Čtvrtá kapitola obrací pozornost k otázce církví a vývoji konfesního práva u nás. Autor vymezuje pojem konfesního práva a zabývá se jednotlivými etapami konfesního zákonodárství včetně aktuálního nedořešeného stavu vztahu českého státu a církví. Následující stať tematicky navazuje s tím, že nabízí pohled na úpravu vztahů státu a církevních kmenových institucí v USA.
Závěrečná kapitola je věnována římskému právu. Úvodní stať je souhrnným zamyšlením jednak nad úlohou římského práva v pedagogickém procesu na právnických fakultách, a jednak nad rozvojem a vývojovým směřováním předmětu jako vědního oboru. Autor mapuje existující pramenný materiál a zdůrazňuje potřebu novodobé interpretace starověkých textů, studium narativ-ních pramenů a potřebu interdisciplinárních přístupů. V neposlední řadě je připomenut význam obecných zásad - maximae iuris, které jsou stále více samozřejmou součástí odůvodnění rozsudků našich i evropských soudů. Další dvě kapitoly pak obsahují praktickou ukázku právně dogmatické analýzy. Srovnáním textů z Digest s ABGB s platným právem a nově připravovaným civilním kodexem pak oba autoři názorně představují hluboké ukotvení současné právní úpravy v římském právu. Pochopení římskoprávních textů přináší pochopení podstaty a smyslu zkoumaných institutů.
V úvodu této recenze byla zdůrazněna rozmanitost témat, kterými se právně historická zkoumání zabývají. Od úzce specializovaných témat soukromoprávních až po otázky ústavněprávní, jako například umožnění vzniku totalitních režimů narušením dělby moci, nalézáme v historicko-práv-ních studiích vždy témata aktuální. Čtenářům jsou v tomto svazku předložena ucelená zmapování jednotlivých zákonodárných a historických procesů v podobě soustředěné a přehledné. Dílo potvrzuje v současnosti poněkud opomíjenou skutečnost, že právně-histo-rická zkoumání jsou nezbytná pro správnou interpretaci všech právních otázek současnosti. Historický kontext je nutný nejen pro pochopení právního vývoje, ale pro rozlišení podstatného a nepodstatného, pro pochopení toho, co je nosné a co je podružné, co je prospěšné a funkční, co je módní a pomíjivé a toho, co nebezpečné. Jak jinak se správně orientovat v prostředí postmoderní doby, doby změti informací a přebujelos-ti právních norem?

doc. JUDr. MICHAELA ŽIDLICKÁ, Dr., časopis Bulletin advokacie, č. 4/2010, str. 42-3