Nové jevy v právu na počátku 21. století I.

První díl monografie o nových jevech v právu na počátku našeho století si klade za cíl ukázat, jakou roli hraje historická zkušenost při utváření nového práva. Kolektiv autorů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy vyšel v pojetí svého díla z otázky, jak může být právní historie užitečná v probíhajícím proudu přeměn a tvorby nového práva, a dále z otázky, jaké poznatky může právněhistorická nauka přinést pro současnou legislativu a právní teorii, jakož i pro úvahy o směřování našeho i evropského právního řádu. Při hledání příslušných odpovědí nelze vystačit jen s odkazem na to, že právo samo o sobě je historická kategorie, že proměnnost práva a jeho tvorby je historicky podmíněná, že v právu se uplatňuje princip kontinuity a že platné právo jako součást právní kultury je ovlivněno nejen domácí tradicí, ale i tradicí evropskou, vyrůstající z kořenů antického právního myšlení a práva kanonického. Právní historie nabízí totiž ještě cosi dalšího: nabízí mapu historického vývoje právního řádu. V této podobě vlastně právní historie nahrazuje společenský experiment, nahrazuje marné či riskantní pokusnictví, které často skončilo tragicky. Právní historie je tak nepochybně schopna přispět k vývoji platného práva, k současné legislativě, zásadním způsobem. Může analýzou historických koncepcí a právních teorií stejně jako na konkrétních příkladech staré legislativy i právní praxe přinést historicky ověřitelné doklady o možnostech i nemožnostech právní úpravy společenských vztahů. To se týká nejen období do roku 1989, ale i demokratického právního řádu. Prvého proto, že jsme stále ještě ve fázi jeho překonávání. V druhém pak nejen proto, že právní praxe, soudy i advokacie, se chtě nechtě musejí vracet hluboko do 20. a leckdy i 19. století, ale činí tak i současná legislativa.

Předmluva

1. SOCIÁLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ A PROMĚNY MAJETKOVÝCH PRÁV
1.1 Ochrana nájemníků a bytová péče v ČSR – aspekty sociálního státu (normativní obraz) 1918–1948 (Ladislav Soukup)
1.2 Zásahy do majetkových práv v českých zemích (národní správa, konfiskace, znárodnění a restituce) v období 1945–1948 a jejich reflexe v mezinárodních jednáních o tzv. „náhradových dohodách“ a v privatizačním a „restitučním zákonodárství“ po roce 1989 (Jan Kuklík)

2. ÚSTAVNĚPRÁVNÍ IMPULZY V PRÁVNÍM VÝVOJI VE 20. STOLETÍ
2.1 Počátky ústavněprávní ochrany v Evropě (Andrzej Dziadzio, přeložila Katarzyna Krzyžanková)
2.2 Československé zákonodárství od 17. 11. 1989 do 31. 12. 1992 a jeho zásahy směřující do minulosti (Vladimír Kindl)
2.3 „Legalita“ autoritativních režimů ve 20. století (Petra Skřejpková)
2.4 Možnosti a limity uplatnění referenda ve 20. století – zkušenosti první ČSR (Karolina Adamová)
2.5 K problematice současné interpretace americké ústavy (Radim Seltenreich)

3. K PROMĚNÁM ČESKOSLOVENSKÉ ÚSTAVNOSTI V 60. LETECH 20. STOLETÍ
3.1 České ideje federalismu 60. let 20. století – inspirace pro současnost (Karolina Adamová)
3.2 Ustavní vývoj Československa 60. let a národnostní otázka (René Petráš)

4. STÁT A CÍRKEV V PRÁVNÍCH DĚJINÁCH
4.1 Zákon o církvích a náboženských společnostech a rozvoj českého konfesního práva na počátku 21. století (Jiří Rajmund Tretera)
4.2 Kmenové instituce církví a náboženských společností v USA a jejich právní postavení (Záboj Horák)

5. ŘÍMSKOPRÁVNÍ KULTURA A JEJÍ SOUČASNÉ PŮSOBENÍ
5.1 Nové cesty a metody právní romanistiky (Michal Skřejpek)
5.2 Derelikce. Soustavné návraty římskoprávních prvků na příkladu jednoho institutu (David Falada)

PŘÍLOHY
Zahajovací projev rektora Univerzity Karlovy (Václav Hampl)
Projev předsedy Senátu Parlamentu České republiky (Přemysl Sobotka)
Projev předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Miloslav Vlček)
Zpráva z mezinárodní konference „Nové jevy v právu na počátku 21. století“ (výňatek) (Veronika Bílková, Petr Dobiáš, Martina Kubištová, Jiří Šouša, Jan Wintr)