Angažovaná čítanka Romana Jakobsona

Angažovaná čítanka Romana Jakobsona

Toman, Jindřich

témata: bohemistika, literární věda

e-kniha, 1. vydání
vydáno: listopad 2017
ISBN: 978-80-246-3720-4
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 270 Kč

E-shop

Anotace

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky. V textech většinou koncipovaných pro neakademickou veřejnost Jakobson rýsuje mj. program nové „avantgardní“ slavistiky, diskutuje roli cyrilometodějského dědictví v českých dějinách a z newyorské emigrace připomíná odpovědnost intelektuálů v boji za okupované Československo. Výběr tak v podstatě představuje Romana Jakobsona v roli veřejného intelektuála. Zařazena je zde řada málo známých a v několika případech doposud nezveřejněných texů.

Věda je stejně časově zapojena jako politika a tato časovost se bezděky jeví ve volbě a filtraci témat a především v zorném úhlu. (Jakobson 1937)

Recenze

Moskevský rodák Roman Jakobson patřil mezi válkami k nejvýznamnějším představitelům Pražského lingvistického kroužku. Po válce zůstal v USA, kde přednášel například na Harvardově univerzitě. Proslavil se zde především svou teorií komunikace. Nově vydaná publikace editovaná profesorem z michiganské univerzity Jindřichem Tomanem se ovšem nevěnuje primárně jeho odborné činnosti, nýbrž příspěvkům do veřejných debat mezi dvacátými a čtyřicátými lety.
Kniha je tematicky rozdělena do šesti částí, které se týkají například vztahu avantgardy a československé veřejnosti či úrovně zdejší slavistiky. Přibližně polovinu knihy pak tvoří válečný pamflet Moudrost starých Čechů. V něm Jakobson navázal na další tematickou skupinu svých článků, v nichž zdůrazňoval jedinečnost české národní kultury od raného středověku. Tento pamflet byl vydán již před třemi lety v kritické edici Tomáše Hermanna a Miloše Zelenky (viz text Jakuba Sichálka v DaSu 2/2016), většina ostatních textů však dosud nebyla v češtině znovu publikována a Jakobson ji ani nezařadil do svých vybraných textů.
Největší část publikace je věnována Jakobsonovu angažmá v česko-německých kulturních válkách. Základ československé státnosti a důkaz autonomie české národní kultury ve vztahu k té německé pro něj představovala cyrilometodějská tradice. Ta byla podle něj zároveň i příčinou úzkých historických vztahů českých zemí ke slovanství a zejména Rusku. Jakobsonův nacionalismus sílil na konci třicátých let a zejména za války. Němci podle něj měli svou nacistickou současnost téměř vepsanou v krvi, neboť lidičtí hati mají tisíciletý rodokmen. Cílem kritiky ze strany některých představitelů exilu se stala Jakobsonova kritika filozofa Emanuela Rádla, který byl pro něj pouhý prostoduchý horlitel pro kolaboraci s Němci.
Kniha bezpochyby představuje zajímavý vhled do dobového myšlení a Jakobsonových názorů předtím, než získal renomé na amerických univerzitách. Závěrečná studie Jindřicha Tomana a jeho komentář před každým textem navíc nabízí základní kontext i těm čtenářům, kteří jím nedisponují. Je nicméně třeba upozornit na recenzi Více angažovanosti Jakuba Říhy (i-kanon.cz), podle nějž je kniha plná faktických chyb. Vyskytují se nejen v komentářích, ale i v samotných Jakobsonových textech. Jsou navíc tak závažné, že podle Říhy mění i vyznění jednotlivých vět. Tato skutečnost kvality díla pochopitelně značně limituje.

Jakub Vrba, Dějiny a současnost, duben 2018, str. 48