tištěná kniha
Stát a ekonomika (Příspěvek k teorii hospodářské politiky)

Stát a ekonomika (Příspěvek k teorii hospodářské politiky)

Šulc, Zdislav

témata: ekonomie a finance

brožovaná, 350 str., 1. vydání
vydáno: červenec 2004
ISBN: 80-246-0817-0
doporučená cena: 345 Kč

E-shop

Anotace

Ve své publikaci Zdislav Šulc analyzuje principy fungování ekonomiky sovětského typu a její případnou nekapitalistickou alternativu. Kniha je rozdělena do tří samostatných částí. V první jsou popsány základní prvky centrálně plánované ekonomiky, proces jejího vzniku a její vývoj. Druhá část analyzuje vlastní mechanismus ekonomiky sovětského typu. Autor zde např. charakterizuje plánování, tvorbu podnikových důchodů a jednotlivá specifika trhu práce a trhu zboží a služeb. V třetí části autor vymezuje podmínky nutné pro fungování nekapitalistické peněžně-tržní ekonomiky, kdy místo centrálního plánu nastupují zákonem vymezená obecná pravidla.

Obsah

Předmluva
Úvodem
I. DÍL KE VZNIKU A POJETÍ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
1. Klíč k řešení problému
II. DÍL CENTRÁLNĚ-PŘÍDĚLOVÝ MECHANISMUS FUNGOVÁNÍ EKONOMIKY
A. KONSTITUTIVNÍ PRVKY
2. Soustava plánování (chování centra)
3. Tvorba podnikových důchodů (chování podniků)
4. Specifický ?trh práce" (chování pracovní síly)
5. Trh spotřebního zboží a služeb (chování domácností)
6. Vnější vztahy
7. Rovnováha podniku a rovnováha ekonomiky (souhrnné působení systémotvorných prvků)
B REGULATIVNÍ PRVKY
8. Nástroje přímé regulace
9. Nástroje nepřímé regulace (vestavěné regulátory a stabilizátory)
10. Důsledky volby
Příloha ke druhému dílu: Ekonomický mechanismus a dynamika ekonomiky
Charakteristika cyklických výkyvů
III. DÍL PODMÍNKY FUNGOVÁNÍ NEKAPITALISTICKÉHO PENĚŽNĚ-TRŽNÍHO MECHANISMU
11. Lidský smysl ekonomie
A. KONSTITUTIVNÍ PRVKY
12. Obnova funkce reálných peněz
13. Trh práce
14. Trh spotřebního zboží a služeb
B. REGULATIVNÍ PRVKY
15.Typy regulativních nástrojů
Doslov
Přehled použité a citované literatury
Resumé (česky)
Resumé (anglicky)
Rejstřík

Recenze

Kniha Zdislava Šulce Stát a ekonomika Příspěvek k teorii hospodářské politiky patří nesporně mezi nejvýznamnější analýzy fungování ekonomiky sovětského typu, které kdy byly napsány, a lze ji nesporně klást po bok prací Jánoše Kornaie, Lubomíra Mlčocha či Josefa Goldmanna Je závažným dluhem devadesátých let, že dosud nebyla publikována, protože má nesporně co říci i současným generacím českých ekonomů.
Autor pracoval v letech 1969-71 v Ekonomickém ústavu ČSAV V roce 1971 byl propuštěn pro údajnou protisocialistickou činnost a byl zaměstnán jako vulka-nizér při protektorování pneumatik a posléze jako skladník V letech 1988-90 byl členem poradenského družstva Consus a v letech 1991-92 vědeckým pracovníkem Institutu hospodářské politiky při Vysoké škole ekonomické v Praze.
Po nuceném odchodu z Ekonomického ústavu ČSAV mohl publikovat pouze v samizdatu. Patřil mezi první české osobnosti, které podepsaly Chartu 77 Přes složité podmínky nepřestal nikdy vědecky pracovat Psal rozbory vývoje československé ekonomiky a kritické komentáře, jež vydával v samizdatovém čtvrtletníku Ze zásuvky i z bloku (výbor z těchto studií vyšel v roce 2000 pod titulem Psáno inkognito) V roce 1985 vydal v samizdatu své stěžejní dílo Stát a ekonomika, které je významně ovlivněno ordohberalismem freiburské školy. Zásadní význam měla v této knize zejména kapitola, která přinášela scénář transformace od ekonomiky sovětského typu k tržní ekonomice.
S velkým ohlasem se po roce 1989 setkaly rovněž jeho práce Jak se zrodil zá-padoněmecký hospodářský zázrak, Hospodářská politika a Stručné dějiny ekonomických reforem v Československu.
Rukopis tohoto díla je výsledkem více než patnáctiletého autorova úsilí První díl práce začal psát již v roce 1969, avšak v důsledku pohnutých životních osudů byla celá kniha dokončena až v roce 1985 V osmdesátých letech byla šířena strojopisně v samizdatu a ani na počátku devadesátých let nebyla, bohužel, publikována, i když takové záměry existovaly.
Autor rozčlenil rukopis na tři díly V prvním se zaměřil na teoretické vymezení předmětu své analýzy Zdůvodňuje, proč a za jakých podmínek je možné koncipovat pro ekonomiku sovětského typu, již sám označuje jako ?centrálně-přídělový systém", teorii hospodářské politiky Východiskem jeho analýzy se stává aplikace ekonomických teorií vycházejících z německého ordoliberalismu, ekonomie hlavního proudu a reformních koncepcí předních reformních myslitelů zemí sovětského socialismu. Za základní problém autor považuje postižení vzájemných vazeb a vztahů mezi systémovými a regulativními prvky ekonomického mechanismu. Tuto analýzu vzájemného propojení, provázanosti konstitutivních a regulativních prvků příslušných hospodářských mechanismů lze považovat za největší přínos této práce ekonomickému poznám. Autor velmi přesvědčivě ilustruje, jak volba určitých konstitutivních prvků hospodářského mechanismu buď zcela vylučuje, anebo omezuje využívání či fungování určitých regulativních prvků. Nedostatečné poznání těchto aspektů hospodářské politiky může způsobit (a na příkladu závažných a dlouhodobých chyb, jichž se v prvních periodách po zhroucení totalitních ekonomik prokazatelně dopouštěly posttotalitní vlády lze přesvědčivě doložit), že se ani v nových a společensky příznivých podmínkách nemusí dařit oživení ekonomiky a její povzbuzování k hospodářskému růstu.
Druhý díl je věnován vlastní analýze mechanismu ekonomiky sovětského typu a jeho závěry jsou dokumentovány a prokazovány na bohatém faktografickém a statistickém materiálu. Autor zde přesvědčivě dokazuje rozdílný význam a důsledky používání základních ekonomických kategorií, které v důsledku mechanismu fungování ekonomiky sovětského typu nabývají jiného významu, než jaký mají ve vyspělé tržní ekonomice. Velmi cenná je zejména analýza úlohy peněz v centrálně přídělovém systému, který je veden logikou naturálního plánování k používání ?počítacích" peněz, které však v oblasti maloobchodu (a černé ekonomiky) nabývají charakteru reálných peněz. Zásadní je rovněž přesvědčivý výklad příčin ?bludného kruhu" pokusů o reformy a jejich likvidace a následného návratu ke ?stalinskému modelu", který zdůvodňuje principiální nereformovatelnost centrálně přídělového mechanismu fungování ekonomik sovětského typu a nutnost jeho transformace do podoby regulované tržní ekonomiky (buď v kapitalistické nebo v socialistické samosprávné podobě).
Autorova deskripce vývoje jednotlivých forem ekonomiky (založené na fungování centrálně přídělového mechanismu) je obdivuhodně konzistentní. Výklad postupuje od jeďnoduchých prvků tohoto mechanismu uplatňovaných v historicky raných stadiích CPE až po popis ?vynucovaných" prvků, které byly uplatňovány ve ?vyspělejších" stadiích CPE.
Dnešního čtenáře může překvapovat zjištění, že některé velmi problematické prvky hospoďářského mechanismu fungujícího v posttotalitních ekonomikách (na-příklaď mimořádně vysoké sazby daní, rozsáhlé přerozdělování praktikované státem a trpěné obyvatelstvem atp.) vzniklo v obdobích ekonomiky sovětského typu. Jedná se zejména o ty oblasti, kde dosud nebyly provedeny tolik potřebné reformy a jež dosud představují významné ?dědictví" ekonomiky a společnosti sovětského typu.
Třetí díl práce je věnován formulaci podmínek pro fungování nekapitalistické peněžně-tržní ekonomiky, kterou autor definuje jako demokratický model: podnikatelská sféra je oddělena od státu (státního rozpočtu), místo centrálního plánu nastupují obecně platná, zákonem vymezená ?pravidla hry" (hospodářské a pracovní právo, daňový systém, soudnictví místo tzv. arbitrážního řízení, monetarizace ekonomiky s liberalizovanými cenami a vymezením konkurenčních podmínek) v duchu ordoli-berálního pojetí hospodářského a společenského řádu. Na rozdíl od jugoslávského samosprávného modelu, který podnik chápe v podstatě jako družstevní, pojímá Šulc volený management jako výlučně podnikatelský orgán. Jeho vztah k zaměstnancům je definován právním vymezením procesu kolektivního vyjednávání (kolektivní smlouvy), vztah ke státu pak pravidly daňové soustavy. V jiných svých pracích autor vymezil toto své pojetí v přímé polemice s jugoslávským samosprávným systémem. V této části práce autor formuluje základní podmínky pro obnovu tržní ekonomiky spojené s obnovou funkce reálných peněz. Na rozdíl od teoretických úvah předních představitelů reformního myšlení Pražského jara je zde explicitně formulován i požadavek zavést trh kapitálu, který je předpokladem racionální alokace zdrojů. Vzhledem k omezením daným nekapitalistickou povahou tržní ekonomiky samosprávného typu se však jedná pouze o trh obligací, nikoli o akciový trh charakteristický pro fungování vyspělých kapitalistických ekonomik. I přes toto omezení se však ve své době jednalo o zásadní teoretických posun.
Po roce 1989 využil Zdislav Šulc tuto svou práci při koncipování alternativního scénáře transformační strategie jako člen expertního týmu české vlády, který však zůstal nenaplněn v praxi, i když svým přístupem k privatizaci založeným na deeta-tizaci a komercializaci velkých státních podniků a předpokládanou strukturální politikou mohl vyústit v mnohem úspěšnější transformaci české ekonomiky.
Knihu považuji dodnes za velmi aktuální, protože umožňuje na základě hluboké teoretické analýzy pochopit zásadní systémové nedostatky socialismu sovětského typu a sloužit tak jako přesvědčivý zdroj argumentů, proč je tato cesta vývoje společnosti do budoucna definitivně uzavřena. Kniha bude nesporně zásadním zdrojem poznání o povaze a fungování ekonomiky sovětského typu pro nastupující generace českých ekonomů.

Z recenzního posudku: prof. Ing. Milan Sojka, CSc.

Se zpožděním dvaceti let vychází rozsáhlá studie Zdislava Šulce (*1926) Stát a ekonomika. Autor tuto práci, která se snaží popsat a ekonomickými pojmy analyzovat hospodářství tzv. reálného socialismu, psal v letech 1969-1983 a vydal v samizdatu o dva roky později. Přináší dnes kniha něco nového, nebo jde jen o fosilii?
Práce je nepochybně cenná, a to především ve své ústřední části, v níž autor popisuje jednotlivé prvky "centrálně-přídělového mechanismu fungování ekonomiky". Erudovaně dokládá, proč byl tento systém tak nevýkonný. Z dnešního pohledu je již neaktuální závěrečná část knihy, v níž se Šulc pokouší načrtnout, za jakých podmínek by mohl fungovat "nekapitalistický plánovitě regulovaný peněžně-tržní mechanismus". Autor se však na svoji vizi dívá se zdravou skepsí; vývoj potvrdil jeho v závěru vyjádřenou obavu, že "podobný projekt jen rozmnožuje historicky již dost dlouhý seriál utopií".
Bohužel autor rezignoval na doplnění knihy o reflexi tématu z dnešního hlediska. Je např. otázka, do jaké míry jsou věrohodné údaje, které čerpal z otevřených zdrojů a statistik. Dalším nedostatkem je, že se kniha soustřeďuje na "oficiální" ekonomiku a téměř pomíjí očividný fakt, že v hospodářství 70. a 80. let hrál zásadní roli černý trh a všeobecná korupce.
Petr Zídek, Lidové noviny, příloha Orientace, 02. 04. 2005