Encyklopedie Jiřího Suchého 9

Devátý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého zahrnuje první tři sezóny divadla Semafor, jmenovitě scénáře představení Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Papírové blues, Zuzana je zase sama doma, Šest žen, Jonáš a tingltangl, v oddílu Dokumenty pak ještě navíc alternativní konec Takové ztráty krve a texty z estrádního vystoupení Astráda. Kniha obsahuje pro zachycení atmosféry dokumentární fotografie k jednotlivým představením a úryvky z dobových referátů v tisku. Každé představení je doplněno přehledem autorů, inscenátorů a interpretů a dalšími faktografickými údaji.

O Seifertovu cenu se letos podělí autoři Jiří Suchý a Michal Ajvaz
Básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý (1931) byl oceněn za dlouholetou tvorbu napříč uměleckými oblastmi, shrnutou do dvacetisvazkové Encyklopedie Jiřího Suchého. Od roku 1999, kdy divadlo Semafor slavilo 40. výročí svého vzniku, vydávají Suchého spisy nakladatelství Karolinum a Pražská imaginace. První díl obsáhl povídky, druhý nezpívanou poezii, dalších pět knih je věnováno písničkám. Následovalo osm titulů scénických textů, dvě knihy filmových scénářů a námětů, další dva svazky se zabývají dílem pro televizi a rozhlas. V současnosti je tedy na trhu devatenáct knih, závěrečná by měla vyjít v nejbližších dnech.
Čtenář ve spisech najde texty proslulé stejně jako dosud nepublikované či nově upravované. Například kniha z televizní tvorby přináší i neuskutečněné scénáře a také několik nedochovaných, které autor speciálně pro toto vydání znovu napsal podle videozáznamů.
Alice Horáčková (MF Dnes, 23. 9. 2005, str. 7)

Jiří Suchý mapuje první období Semaforu
Devátý svazek Encyklopedie, kterou sepisuje Jiří Suchý, obsahuje autorovy scénické texty uvedené na jeviště v letech 1959 až 1962. Jedná se o první období divadla Semafor: od jeho založení po legendární pásmo Jonáš a tingltangl. Kniha a jednotlivé scénáře jsou uvozeny autentickými fotografiemi z archivu Jiřího Suchého a Karla Vilguse.V chronologickém pořadí jsou v devátém svazku publikovány tyto texty: Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Papírové blues, Zuzana je zase sama doma, Šest žen a konečně již zmíněný Jonáš. V Dokumentární příloze je pak původní konec Takové ztráty krve a několik úvah z víceméně improvizované Astrády.
Z roční práce v Divadle Na zábradlí věděl Jiří Suchý poměrně přesně, co chce a stejně dobře i co nechce. Pokus vystupovat v divadle ABC ve volných dnech jako divadlo Leporelo administrativně nevyšel, Suchého písničky se sice dál zpívaly v Redutě, ale hlavní cíl byl jasný: vlastní hudební divadlo.
Založení Semaforu je zlomovým okamžikem naší poválečné divadelní historie. Definitivně zakotvilo přítomnost „malých scén“ na mapě kulturního dění. Úspěch Semaforu a spontánní ohlas hlavně u mladých způsobily lavinu nových vznikajících i zanikajících souborů a skupin.
Semafor začínal se záměrem pětovat SEdm MAlých uměleckých FORem (hudební komedie, poezie, hudba, film, výtvarné umění, tanec a loutky). Zájem diváků nakonec způsobil, že prakticky zůstala jen ta první. Obliba souboru byla ovšem nebývalá. Sehnat vstupenky do Semaforu znamenalo stát mnohahodinové fronty.
iDnes, 29. 4. 2006

Jiří Suchý: Do 20 svazků se nevejde všechno...
Prestižní literární Cena Jaroslava Seiferta, udělovaná od roku 1986 z iniciativy prof. Františka Janoucha Nadací Charty 77, má letos – popáté ve své historii – dva laureáty. Jedním je básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz, druhým básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý. Ten cenu získává za vybrané spisy, dvacetisvazkovou Encyklopedii Jiřího Suchého, jež shrnuje autorovu padesátiletou tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi.
S Jiřím Suchým hovořil Vilém Faltýnek:
V listopadu převezmete Cenu Jaroslava Seiferta. Setkal jste se někdy se Seifertem osobně?
Jiří Suchý:
„Jo, jo, jo, setkal. On byl u nás v divadle, já jsem byl u něj doma, takže jakýsi vztah byl navozen. Nebyl nějak dlouhodobý nebo intenzivní, ale myslím, že ten vztah byl hezkej. Když jsem měl takovou tragickou událost v rodině, tak jsem od něj dostal překrásnej dopis, takže jsem pochopil, že on sleduje všechno, co se kolem mě děje, a já zase jsem samozřejmě sledoval jeho a jeho tvorbu. Zvláště jeho tvorba z posledních let na mě zapůsobila mimořádně silně: Koncert na ostrově, Deštník z Piccadily, tahle jeho tvorba...“
[…]
Cena Jaroslava Seiferta se uděluje za vynikající básnické či beletristické dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech. Vyhlašována je 22. září v předvečer Seifertových narozenin. S Jiřím Suchým jsme hovořili také v předvečer, tentokrát jeho narozenin. Letos je oslavil vskutku velkoryse: V sobotu 1. října zahájilo jeho divadlo činnost v nově rekonstruovaném divadelním sále Globus v Praze – Dejvicích, který se po letech nejisté existence stal pevnou domácí scénou Semaforu.
Vilém Faltýnek (Český rozhlas, 2. 10. 2005)