tištěná kniha
Encyklopedie Jiřího Suchého - 6. Písničky Pra - Ti

Encyklopedie Jiřího Suchého - 6. Písničky Pra - Ti

Suchý, Jiří

témata: hudba

vázaná, 328 str., 1. vydání
vydáno: únor 2001
ISBN:
doporučená cena: 270 Kč

Anotace

Šestý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je v pořadí čtvrtou knihou písňových textů. Obsahuje abecedně řazené písničky od Pradlenka z Portugalu po Tím končí příběh Fausta. Součástí edičních poznámek jsou informace o publikování jednotlivých písniček, včetně zvukových a obrazových nahrávek. Písňové texty bude obsahovat i sedmý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého (Písničky To - Ž), který vyjde v červnu 2001.

Recenze

Jiří Suchý mapuje první období Semaforu
Devátý svazek Encyklopedie, kterou sepisuje Jiří Suchý, obsahuje autorovy scénické texty uvedené na jeviště v letech 1959 až 1962. Jedná se o první období divadla Semafor: od jeho založení po legendární pásmo Jonáš a tingltangl. Kniha a jednotlivé scénáře jsou uvozeny autentickými fotografiemi z archivu Jiřího Suchého a Karla Vilguse.V chronologickém pořadí jsou v devátém svazku publikovány tyto texty: Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Papírové blues, Zuzana je zase sama doma, Šest žen a konečně již zmíněný Jonáš. V Dokumentární příloze je pak původní konec Takové ztráty krve a několik úvah z víceméně improvizované Astrády.
Z roční práce v Divadle Na zábradlí věděl Jiří Suchý poměrně přesně, co chce a stejně dobře i co nechce. Pokus vystupovat v divadle ABC ve volných dnech jako divadlo Leporelo administrativně nevyšel, Suchého písničky se sice dál zpívaly v Redutě, ale hlavní cíl byl jasný: vlastní hudební divadlo.
Založení Semaforu je zlomovým okamžikem naší poválečné divadelní historie. Definitivně zakotvilo přítomnost "malých scén" na mapě kulturního dění. Úspěch Semaforu a spontánní ohlas hlavně u mladých způsobily lavinu nových vznikajících i zanikajících souborů a skupin.
Semafor začínal se záměrem pětovat SEdm MAlých uměleckých FORem (hudební komedie, poezie, hudba, film, výtvarné umění, tanec a loutky). Zájem diváků nakonec způsobil, že prakticky zůstala jen ta první. Obliba souboru byla ovšem nebývalá. Sehnat vstupenky do Semaforu znamenalo stát mnohahodinové fronty.
iDnes, 29.4.2002

O Seifertovu cenu se letos podělí autoři Jiří Suchý a Michal Ajvaz
Praha - Cena Jaroslava Seiferta, považovaná se státními cenami za nejvýznačnější literární ocenění v Česku, má své laureáty. Popáté v dvacetileté historii cen se o poctu a finanční odměnu 300 tisíc korun dělí dvě osobnosti - Michal Ajvaz a Jiří Suchý. Ocenění převezmou 8. listopadu v pražském kostele sv. Anny.
Básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz (1949) vstoupil do literatury roku 1989 básnickou sbírkou Vražda v hotelu Intercontinental. Jedenáctičlenná porota pod vedením Karla Šiktance jej ocenila za román Prázdné ulice vydaný loni nakladatelstvím Petrov.
Pětisetstránkový fantaskní román s takřka detektivní zápletkou autor zasadil do Prahy konce 90. let, kdy vypravěč - spisovatel v tvůrčí krizi -objeví předmět ve tvaru trojzubce.
Pátrání po jeho smyslu a také po zmizelé dívce je plné podivuhodných příběhů, filozofických reflexí, mylných nápověd i skrytých významů.
Básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý (1931) byl oceněn za dlouholetou tvorbu napříč uměleckými oblastmi, shrnutou do dvacetisvazkové Encyklopedie Jiřího Suchého. Od roku 1999, kdy divadlo Semafor slavilo 40. výročí svého vzniku, vydávají Suchého spisy nakladatelství Karolinum a Pražská imaginace. První díl obsáhl povídky, druhý nezpívanou poezii, dalších pět knih je věnováno písničkám. Následovalo osm titulů scénických textů, dvě knihy filmových scénářů a námětů, další dva svazky se zabývají dílem pro televizi a rozhlas. V současnosti je tedy na trhu devatenáct knih, závěrečná by měla vyjít v nejbližších dnech.
Čtenář ve spisech najde texty proslulé stejně jako dosud nepublikované či nově upravované. Například kniha z televizní tvorby přináší i neuskutečněné scénáře a také několik nedochovaných, které autor speciálně pro toto vydání znovu napsal podle videozáznamů.
Seifertovu cenu udílí Nadace Charty 77 od roku 1986, ocenění ustavil den po smrti Jaroslava Seiferta jaderný fyzik František Janouch. Tu první z trofejí, vyhlášenou ještě ve Stockholmu, získal Dominik Tatarka, mezi dalšími laureáty jsou Jiří Kolář (1991), Bohumil Hrabal (1993), Pavel Šrut (2000) či Josef Škvorecký a Viktor Fischl (2004).
Alice Horáčková, MF Dnes, 23.9.2005, str. 07

Nadace Charty 77 uděluje Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2005
Praha 22. září - Prestižní literární Cena Jaroslava Seiferta (CJS), udělovaná od roku 1986 z iniciativy prof. Františka Janoucha Nadací Charty 77, má letos ? popáté ve své historii ? dva laureáty. Jedním je básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz; porota ocenila jeho zatím poslední dílo, rozsáhlý román ze současnosti Prázdné ulice (Petrov, Brno 2005). Druhým laureátem je básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý. Cenu získává za vybrané spisy, dvacetisvazkovou Encyklopedii Jiřího Suchého (Karolinum, Praha 1999 ? 2005), jež shrnuje autorovu padesátiletou tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi.
Cena Jaroslava Seiferta se uděluje za vynikající básnické či beletristické dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Každoročně je vyhlašována 22. září v předvečer básníkových narozenin.
Mezi laureáty bude rozdělena částka 300 000 korun věnovaná skupinou Pioneer Investments v ČR, jež je součástí mezinárodního bankovního uskupení UniCredit Group. Skupina Pioneer Investments v ČR podporuje Cenu Jaroslava Seiferta již druhým rokem a v rámci dlouhodobé strategie na podporu české kultury a vzdělávání se v letošním roce rozhodla prodloužit spolupráci s Nadací Charty 77 na dalších pět let.
O udělení Ceny Jaroslava Seiferta rozhodla nezávislá porota pod vedením Karla Šiktance. Členy poroty byli: Petr A. Bílek, Jiří Brabec, Miroslav Červenka, Pavel Janáček, František Janouch (bez hlasovacího práva), Dušan Karpatský, Jiří Pelán, Jiří Rambousek, Miloslava Slavíčková a Pavel Šrut.
?Cena Jaroslava Seiferta se stala jednou z prestižních literárních cen, nejen proto, že byla dotována slušnou finanční částkou a že byla spojena se jménem Jaroslava Seiferta a Nadace Charty 77, ale především proto, že byla vždy zaštítěna autoritou lidí, kteří jako čestní členové obětavě pracovali v porotě této občanské, nevládní iniciativy. Namátkou bych rád jmenoval Václava Havla, Milana Kunderu, Josefa Škvoreckého, Jiřího Koláře, Jana Vladislava, Sylvu Richterovou, Milana Jungmana,? připomněl u příležitosti vyhlášení letošní ceny prof. František Janouch, předseda Správní rady Nadace Charty 77.
?Porota Seifertovy ceny nasadila vysokou laťku a udržuje obtížnou rovnováhu mezi objevováním neznámých talentů a oceňováním zasloužených klasiků. V letech exilu byla cena financována z veřejných sbírek a prostředků Nadace Charty 77. Jsme rádi, že jsme, počínaje rokem 2004, našli nového sponzora v Pioneer Investments ČR,? řekl prof. Janouch.
?Naše společnost je součástí globální skupiny Pioneer Investments, jež ve všech zemích kde působí, projevuje úctu k místním kulturním hodnotám. Cenu Jaroslava Seiferta rádi podporujeme. Ačkoliv působíme ve světě peněz, uvědomujeme si, že existují i jiné typy bohatsví a že je nutné podporovat ty činnosti a instituce, které do našeho života vnášejí právě tyto hodnoty ? bohatství jazyka, bohatství emocí,? řekl Roman Pospíšil, generální ředitel Pioneer Investments v ČR.
Slavnostní předání Ceny Jaroslava Seiferta se bude konat 8. listopadu 2005 v kostele sv. Anny ? ?Pražské křižovatce? Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Partnery letošního předání ceny jsou Zátiší Catering Group a Nadace VIZE 97.
PhDr. Michal Ajvaz (nar. 1949) patří k výrazným osobnostem současné české literatury. Debutoval až jako čtyřicetiletý roku 1989 básněmi Vražda v hotelu Intercontinental. Osobitý autorský rukopis uplatnil v povídkách Návrat starého varana (1991), v románě Druhé město (1993), ve dvojici novel Tyrkysový orel (1996) či ve fiktivním cestopise Zlatý věk (2001). Druhou linii jeho tvorby tvoří esteticko-filozofické studie Znak a bytí (1994), Tiché labyrinty (1996), Tajemství knihy (1997), Sny gramatik, záře písmen (2003) a Světelný prales (2003).
Jiří Suchý (nar. 1931) je veřejnosti znám jako tvůrce dosud činného autorského divadla Semafor (založeného roku 1959), jehož poetika ovlivnila v 60. a 70. letech kulturní klima celé společnosti. Řada písní Suchého a Šlitra zlidověla ? podobně jako Ježkovy písničky na slova Voskovce a Wericha. Ve svých vzpomínkách Všecky krásy světa (1981) Jaroslav Seifert příkře odsoudil literární kvalitu současných písňových textů; jejich autorům ani nemohl přijít na jméno ? až na jednu výjimku: Jiřího Suchého nazval ?skutečným básníkem?.

Dosavadní laureáti Ceny Jaroslava Seiferta:
Dominik Tatarka (1986)
Ludvík Vaculík (1987)
Ivan Diviš (1988)
Karel Šiktanc (1989)
Emil Juliš (1990)
Jiří Kolář (1991)
Josef Hiršal a Ivan Wernisch (1992)
Bohumil Hrabal (1993)
Milan Kundera (1994)
Antonín Brousek a Petr Kabeš (1995)
Jiřina Hauková a Zbyněk Hejda (1996)
Karel Milota (1997)
Věra Linhartová (1998)
Jiří Kratochvil (1999)
Pavel Šrut (2000)
Zdeněk Rotrekl (2001)
Jiří Gruša (2002)
Miloslav Topinka (2003)
Viktor Fischl a Josef Škvorecký (2004)

Jiří Suchý: Do 20 svazků se nevejde všechno...
Prestižní literární Cena Jaroslava Seiferta, udělovaná od roku 1986 z iniciativy prof. Františka Janoucha Nadací Charty 77, má letos - popáté ve své historii - dva laureáty. Jedním je básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz, druhým básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý. Ten cenu získává za vybrané spisy, dvacetisvazkovou Encyklopedii Jiřího Suchého, jež shrnuje autorovu padesátiletou tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi. S Jiřím Suchým hovořil Vilém Faltýnek:
Jiří Suchý
V listopadu převezmete cenu Jaroslava Seiferta. Setkal jste se někdy se Seifertem osobně?
"Jo, jo, jo, setkal. On byl u nás v divadle, já jsem byl u něj doma, takže jakýsi vztah byl navozen. Nebyl nějak dlouhodobý nebo intenzivní, ale myslím, že ten vztah byl hezkej. Když jsem měl takovou tragickou událost v rodině, tak jsem od něj dostal překrásnej dopis, takže jsem pochopil, že on sleduje všechno, co se kolem mě děje, a já zase jsem samozřejmě sledoval jeho a jeho tvorbu. Zvláště jeho tvorba z posledních let na mě zapůsobila mimořádně silně: Koncert na ostrově, Deštník z Piccadily, tahle jeho tvorba..."
Ovlivnila vás přímo v tom, co jste psal sám?
"Právě tahle poslední léta na mě určitě měla vliv. To jsem pocítil při psaní vlastních textů, že jsem ten seifertismus měl pod kůží."
Jaroslav Seifert
Co pro vás znamená cena spojená se Seifertovým jménem?
"Znamená pro mě takové dilema, že pořád váhám, jestli si to zasloužím. Poněvadž přece jenom Jaroslav Seifert byl o hodně tříd vejš než já. Já jsem k němu vzhlížel. A teď mám dostat cenu, která je pojmenovaná po něm, tak to mě trošičku sebralo a opravdu, naprosto upřímně si říkám, jestli je to skutečně cena pro mě. No ale zase na druhou stranu si říkám, ti, co to rozhodli, to byla řada moudrých lidí, tak asi zase vědí, co dělaj."
Cena je spojená s rozsáhlou edicí vašich vybraných spisů Encyklopedie Jiřího Suchého. Z jaké potřeby vznikl záměr připravit takhle obsáhlé vydání?
"Ten vznikl v hlavě pana doktora Kadlece, který podobně zpracoval Hrabalovo dílo a který si usmyslel, že zpracuje i moje, a pustil se do toho tak důkladně, že věděl o té mé tvorbě víc než já."
Vycházel z vašich soukromých archivů?
"Samozřejmě. To jsme probírali krabici za krabicí... samozřejmě do těch 20 svazků se nevejde všechno, co jsem kdy napsal, takže jsou tam ukázky... Ale nevyhýbali jsme se ani těm méně povedeným, poněvadž jsem si říkal, abych tam nevycházel jako neomylnej, tak jsou tam i texty, který už bych si dneska netrouf zveřejňovat, ale v tomhle komplexním díle jsem si říkal, že by to mělo být."
Jiří Suchý
Byl jste vy sám překvapen něčím, co se při té práci na knize objevilo, co vyplulo na povrch?
"Jo, každou chvíli jsem tam našel písničku, o který jsem už vůbec nevěděl, že existuje, poněvadž já těch textů mám kolem třinácti set na svým vrubu. A některý jsem ani nezpíval, napsal jsem je třeba pro film, odevzdal jsem je a víckrát už jsem ten text neviděl, neslyšel, takže když jsem potom jednou v televizi slyšel píseň, která se mně docela líbila a říkal jsem, to má krásný rýmy, to bude asi pan Borovec, ten má takový ten perfektní rým a tak, a čekal jsem na titulky - no to jsem napsal já, tu písničku..."
V díle, který je věnován dramatickým textům divadelním, se taky zmiňuje Skleněné prkno. Jak je zřejmé, je to rest, je to dílo dosud nerealizované, nikdy jste ho na jevišti neuvedl.
"Oni mě to zakázali tenkrát. Nebylo v tom nic politicky závadnýho, závadný byl jenom autor. To bylo v době, kdy jsem upadl do nemilosti, takže se to nesmělo realizovat."
A nepřišel čas se k tomu vrátit?
"Taky o tom uvažuju, už jsem se na to koukal a možná, že to někdy zařadíme..."
Zatím poslední svazek, devatenáctý, předposlední v celém tom souboru, je věnován rozhlasu. jak bohatá byla vaše rozhlasová činnost?
"No tak z toho rozhlasu je v knize uveden opravdu jenom fragment, poněvadž to by tam muselo být asi pět svazků, aby se tam vešlo všechno. Třeba ty Gramotingltangly, které jsem vysílal v 60. letech, tak jenom první rok jsem jich odvysílal 214, ta další léta jsem se už dělil o ten čas s Janem Werichem a s Ivanem Vyskočilem, tak tam už jich bylo míň. Ale prostě byly to stovky. Potom takových různých malých seriálků, těch bylo hodně... Takže je tam jenom taková ukázka z té rozhlasové tvorby."
Cena Jaroslava Seiferta se uděluje za vynikající básnické či beletristické dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech. Vyhlašována je 22. září v předvečer Seifertových narozenin. S Jiřím Suchým jsme hovořili také v předvečer, tentokrát jeho narozenin. Letos je oslavil vskutku velkoryse: V sobotu 1. října zahájilo jeho divadlo činnost v nově rekonstruovaném divadelním sále Globus v Praze - Dejvicích, který se po letech nejisté existence stal pevnou domácí scénou Semaforu.
Vilém Faltýnek, Český rozhlas 7, 02.10.2005