tištěná kniha e-kniha
Études sur la formation des mots en francais préclassique et classique

Études sur la formation des mots en francais préclassique et classique

Štichauer, Jaroslav

témata: lingvistika

brožovaná, 204 str., 1. vydání
vydáno: září 2014
ISBN: 978-80-246-2551-5
doporučená cena: 250 Kč

E-shop

Anotace

Kniha se ve 24 kapitolách zabývá vybranými problémy tvoření slov v předklasické a klasické francouzštině 16. a 17. století. V první části se autor věnuje některým teoretickým otázkám (problematika periodizace, lexikalizace, jazyková norma, morfologická produktivita, teorie optimality a její využití v diachronní morfologii, aj.), ve druhé je několik studií zaměřeno na konkrétní slovotvorné typy (nominalizace na -ment, -ance,-aison, problematika kolektivních substantiv na -age, aj.) a konkrétní historie určitých slov (adjektiv tvořená od matin-, slova odvozovaná od základu assassin- aj.). Třetí část analyzuje francouzsko-španělský slovník Jeana Palleta a postoj jazykových „pozorovatelů“ 17. století k slovotvorbě.

Recenze

V předkládaném rukopise se autor věnuje problematice jmenné sufixální derivace v předklasické a klasické francouzštině. Nejprve vymezuje základní pojmy spjaté diachronní analýzou slovotvorných procesů, zmiňuje moderní, ve slovotvorbě využívané teorie a následně předvádí podrobné analýzy konkrétních derivačních sufíxů ve sledovaném období. Problematice nominální derivace v diachronním pohledu se autor dlouhodobě věnuje a na toto téma publikoval řadu odborných studií.
Terminologicko-teoretické otázky, které autor nastoluje v prvních kapitolách své práce, jsou vysoce aktuální. Jejich uspokojivé řešení je nezbytné proto, aby analýzy konkrétních sufíxů mohly být prováděny na pozadí koherentního, nekontradiktorického pojmového aparátu odpovídajícího současnému stavu jazykovědné teorie. Autor ve svých úvahách propojuje ideové problémy řešené typicky v rámci strukturalistického paradigmatu (problematika nomy a její uchopení v rámci coseriovské triády) s problémy, které nastolila gramatika generativní - zde se jedná zejména o pojem pravidla. Do kontextu těchto pojmů pak zasazuje statě týkající se lexikalizace a produktivity, přičemž vždy prokazuje vynikající znalost recentní literatury, schopnost invenčně a kriticky tyto recentní zdroje traktovat a hodnotit jejich relevanci ve vztahu k jím zkoumané problematice. Velmi inspirativní je kapitola 4 nazvaná „Diachronie versus panchronie“. Autor si zde klade otázku, zda i slovotvorná pravidla mohou v průběhu vývoje z jazyka (systému) vymizet či se nově objevit, podobně jako se děje v případě konkrétních lexémů. V odpověď na tuto otázku formuluje podnětnou hypotézu - z jazyka mohou mizet pouze pravidla typu „labeling“, pravidla rekategorizační pak mají panchronický charakter s proměnlivou disponibilitou. Svou hypotézu pak dále rozvíjí v kapitole 7, v které rozebírá konkrétní příklady slovotvorných procesů v diachronii.
Samostatnou stať věnuje teorii optimality, která se v současné době prosazuje jako dominantní rámec pro explikaci a predikci slovotvorných procesů. Teorii aplikuje na analýzu konkrétního materiálu, což mu dovoluje formulovat určité kritické soudy (zejména ve vztahu k tzv. principu „reranking“).
Další kapitoly práce mají charakter dílčích studií konkrétních problémů francouzské předklasické a klasické slovotvorby. Všechny se vyznačují důkladnou materiálovou analýzou a výjimečně pečlivou korpusovou dokumentací, na jejímž základě jsou testovány výchozí hypotézy a vyvozovány závěry obecnějšího rázu. Autor prokazuje velmi hluboký vhled do zkoumané problematiky, schopnost pregnantně formulovat problém a následně jej řešit za použití předem vytvořené metodologie a konsistentního pojmosloví. V několika případech rozsáhlá materiálová analýza umožňuje autorovi korigovat tvrzení předních frankofonnních lexikografických pramenů - jeho práce se tak může stát referenčním zdrojem pro aktualizovaná vydání těchto pramenů. V kapitole 21 autor předvádí, jakým způsobem může moderní slovotvorná teorie posloužit k analýze a zhodnocení přínosu dobového lexikografického díla - jeho rozbor Palletova slovníku je v tomto smyslu exemplární. Jednotlivé studie jsou relativně ucelenými a v podstatě samostatnými entitami, ovšem vždy na základě detailního rozboru konkrétního slovotvorného procesu přinášejí relevantní poznatky pro komplexní zhodnocení derivačních procesů v předklasické a klasické francouzštině.
Po stránce formální i obsahové se jedná o vynikající monografii, která je důležitým příspěvkem k poznání slovní zásoby předklasické francouzštiny a jejíž výsledky jsou jasným přínosem pro evropskou (potažmo světovou) jazykovědu.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D.