Univerzita Karlova (Historický přehled)

Anglická a česká verze reprezentativní publikace o dějinách Karlovy univerzity podává stručný historický přehled o proměňujících se podobách univerzity a jejích součástí. V návaznosti na publikaci "Karolinum" Josefa Petráně (2010), která se soustředila na historické jádro univerzity, je pozornost věnována historii univerzity jakožto celku, hlavním politickým událostem, každodennosti studentského života a významným osobnostem. Publikace je doprovázena kvalitní obrazovou dokumentací (fotografe budov, portréty, reprodukce cenných historických dokumentů). Přílohou je i praktická chronologická osa univerzity v datech od založení po současnost.

Jak to bylo s Karlovou univerzitou?

"A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se stali poznáním věd vzdělanými," rozhodl prozíravě a moudře dvaatřicetiletý římský a český král Karel založit v Praze "studium generale". V knize z nakladatelství Karolinum Univerzita Karlova - Historický přehled nás Marie Štemberková s přehledem provádí dějinami univerzity - od latinské zakládací listiny ze 7. dubna 1348 až do současnosti této první univerzity ve střední Evropě se všemi čtyřmi fakultami (artistickou, lékařskou, právnickou a teologickou). Až v polovině 60. let 14. století se k ní přidružily univerzity v Krakově a ve Vídni. Dozvíme se zde o dobách jejího rozkvětu i o časech pro univerzitu nepříznivých. Vysoká škola výrazně pozvedla prestiž Českého království. Do Prahy přicházeli významní učenci a za nimi i zvídaví studenti.
Je s podivem, jaké množství informací a zajímavých postřehů se autorce podařilo soustředit na poměrně malé ploše. Sleduje růst a vývoj univerzity středověké, vysvětlí původní symboly fakult i pojem "univerzitní obce", postavení kancléře i univerzitních hodnostářů, význam univerzitních disputací... Také Dekret kutnohorský a účast karolinských mistrů při šíření myšlenek oxfordského učence Johna Wyclifa má v knize své místo, stejně jako líčení univerzitních těžkostí po porážce husitských polních vojsk v roce 1434. Obdobně univerzita těžce doplatila na porážku stavovského povstání v letech 1618-1621. Vlekoucí se spory mezi klementinskou jezuitskou Akademií a Karolinem odstranil až unijní dekret císaře Ferdinanda III. v únoru 1654. Universitas Carolo-Ferdinandea se stala státní institucí a císař si vyhradil právo jmenovat profesory světských fakult a schvalovat profesory fakult duchovních.
V roce 1882 došlo na její rozdělení na části českou a německou. Díky erudici autorky se dovídáme o vzájemných vztazích osobností české a německé univerzity a o mnoha soudobých okolnostech, což knihu posouvá i do polohy inspirativní četby pro širokou veřejnost.
Historické dění přibližují i výstižné fotografie rektorských insignií a budov všech 17 dnešních fakult i s jejich žezly, používanými při ceremoniálních obřadech.

Zdeněk Pousta, časopis Naše rodina, č. 3/2012, str. 19