tištěná kniha
Automobilista v zajetí reality

Automobilista v zajetí reality

Štemberk, Jan

témata: právo – právní historie, historie – 20. století

brožovaná, 174 str., 1. vydání
vydáno: červenec 2008
ISBN: 978-80-246-1461-8
doporučená cena: 170 Kč

E-shop

Anotace

Kniha mapuje vývoj právní regulace automobilismu od jeho počátků do poloviny 20. století. Stěžejní období představovala první polovina minulého století, kdy se konstituovaly základní zásady a pravidla, na nichž se automobilová doprava mohla dále rozvíjet. Jednalo se o dobu hledání vzájemného poměru mezi automobilovými nadšenci a společností, která nebyla novému druhu dopravy vždy nakloněna. Text předkládá pohled na automobilismus z hlediska povinností a limitů, které byly na českého řidiče kladeny, autor však neposkytuje pouze výklad pravidel silničního provozu, ale snaží se čtenáři přiblížit zajímavé informace o tom, s čím vším se musel tehdejší řidič v souvislosti s provozem motorového vozidla vyrovnávat.

Obsah

1. Úvod

2. Fenomén automobilismu

3. Právní režim silnic a dopravní značení 3.1 Dopravní značení

4.Automobil v daňovém systému

5. Právní úprava provozu na silnicích
5.1 Vývoj pravidel silničního provozu do roku 1900
5.2 Pravidla silničního provozu pro motorová vozidla
5.2.1 Vývoj pravidel silničního provozu v meziválečném Československu
5.2.2 Pravidla silničního provozu v období protektorátu Čechy a Morava
5.2.3 Úprava silničního provozu ve druhé polovině 40. let

6. Automobilní pojištění
6.1 Odpovědnost za škody způsobené provozem motorového vozidla
6.2 Havarijní pojištění

7. Závěr

8. Seznam zkratek

9. Prameny a literatura

10. Summary

11. Přílohy

Recenze

Monografie pana Jana Šternberka "Automobilista v zajetí reality. Vývoj pravidel silničního provozu v českých zemích v první polovině 20. století" se zabývá dosud málo zpracovanou stránkou z oblasti dějin automobilové dopravy a automobilismu. Přesvědčivě dokládá na základě bohatého archivního výzkumu a studia dobové a současné literatury vývoj právních a dalších předpisů spojených s automobilovým provozem. Současně se nejedná o "suchý" výčet právních regulí dopravního provozu. Poprvé se tak čtenáři dostane zasvěcených a zároveň srozumitelně podaných informací. Práce je logicky strukturovaná do pěti základních kapitol, ve kterých je vysvětlen pojem automobilismus, právní režim silnic a dopravní značení, daňové zatížení automobilové dopravy, vývoj právní reglementace a pojištění automobilu. Pozitivem je širší časový záběr práce, tedy od přelomu 19. a 20. století až do konce čtyřicátých let, který umožňuje pojmout vývoj zcela komplexně. Na plastičnosti výkladu se podílejí tabulky a grafy v textu, jakož i v příloze uvedená tabulka, grafy a "ceník" blokových pokut.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.

Nová publikace historika Jana Štemberka by měla rozhodně stát za povšimnutí všem čtenářům, zajímajícím se o fenomén motorismu. Problematikou vývoje českého dopravního práva se totiž v rozsahu, jež nabízí Štemberk,ještě nikdo nezabýval.
Autor sledoval vývoj přístupu státu vůči automobilismu -jeho cíle (příjmy státního rozpočtu, podpora domácího průmyslu, zajištění bez-pečnostijezdců i chodců) ajeho limity zahraniční (recepce mezinárodních norem) i domácí (vůle ke změnám předpisů v závislosti na měnícím se poměru vlastníků/nevlastníků motorového vozidla). To vše na území českých zemích (s přesahy do širšího Předlitavska před rokem 1918) od sedmdesátých let 19. století do počátku padesátých let 20. století.
Úvodní kapitola Fenomén automobilismu přibližuje převážně na základě statistických materiálů údaje o motorismu v českých zemích v době 1910-1938, resp. do roku 1949. V kapitole Právní režim silnic a dopravní znače-ní řeší autor právní kategorizaci státních a nestátních silnic včetnějejich odlišného vzniku a správy Zmíněny byly i různé druhy vlastního značení a přístupykjeho budování (práce státních orgánů, samosprávy a soukromých právnických osob). Vývoj a rozsah přímého a nepřímého zdanění automobilismu zachycuje kapitola Automobil v daňovém systému. Pozor-nostje věnována danění vlastních dopravních prostředků,jejich součástí či paliva (lihobenzinová směs, tzv. náhradní pohon). Opominuty nezůstaly ani poplatkyjako mostné (mýtné) či dlažebné, danění komerční dopravy osob a dopravy turistické.
Do kapitoly Právní úprava provozu na silnicích autor soustředil vývoj té legislativy, která se týkala přímo silničního provozu. Úvodní část mapuje vývoj, najehož počátku bylo uplatňování zákonů přijatých před vznikem motorismu i na motorová vozidla, a na konci první motoristická legislativa komunistického režimu. Ve druhé části se autor zabývá hlavními problémy dopravní legislativy: vlastním provozem (jízda vlevo či vpravo, rychlost v obci/mimo ni, triptiky/karnety), provozem motorových vozidel (technická způsobilost vozu, doklady k vozům) či řidičskými záležitostmi (způsobilost řidiče, řidičské zkoušky, evidence řidičů, doklady řidičů). Kapitola Automobil-ní pojišténípak přibližuje zásady nejdůležitějších druhů automobilového pojištění (odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla a havarijní) a náklady na ně.
Při vědomí toho,jak motoristická legislativa vznikala, nelze počítat s tím, že by Štemberkova práce téma zachytila všeobjímajícím způsobem či bez nedostatků. Ty lze rozdělit mezi méně a více závažné. Zádný z nich nelze brátjako výtku koncepci práce a zároveň všem budou dávat čtenáři různou důležitost podle vlastních představ.
Mezi ty první patří např. opome-nutíjména F. A. Elstnera mezi propagátory českých značek automobilů -jehojízdy s vozy Aero měly světový ohlas (s. 17-18), matoucí používání termínu autoklub pouze pro Autoklub RČS pro období, kdy vedle sebe existovaly na čtyři desítky autoklubů či motoklubů (poprvé s. 18), neuvedení nejspíš nejstaršího (německého) automobilového klubu v Čechách (zal. 1900) - Erster Auto-mobil-Club in Böhmen.vedle nejstaršího českého (s. 79).
Závažnějšíje např. opomenutí problematiky odhlašování vozů z evidence z daňových důvodů, bez pozornosti zůstaly i dávky z úředních výkonů (vydání řidičského listu, příděl nebo změna evidenční značky, vidování mezinárodního jízdního výkazu či typového vysvědčení), mezi omezeními automobilistů ze strany vojenské správy (s. 128) není zmíněn zákon č. 68/1932 Sb. (o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru).
I přes zmíněné nedostatky dostává čtenář do rukou publikaci, která může být chápána nejenjako průvodce po vývoji základních právních norem, které měly na motorismus v českých zemích první poloviny 20. století přímý či nepřímý dopad. Kniha totiž podává legislativní podklady pro analytické či syntetické zpracování mnoha problémů, které autor v publikaci zmínil.

Zdeněk Vácha, Dějiny a současnost, ročník XXXI, č. 5/2009, str. 46

Jan Štemberk se v publikaci Automobilista v zajetí reality. Vývoj pravidel silničního provozu v českých zemích v první polovině 20. století. (Karolinum, Praha 2008) věnuje ve zkratce pravidlům silničního provozu před rokem 1900 a poté již svůj zájem soustředí na vývoj silničních pravidel pro motorová vozidla po celou první polovinu 20. století, během níž se automobilismus stal velmi důležitým faktorem v dopravě a národním hospodářství. V textu je třeba ocenit především komparace domácí situace s pravidly a zvyklostmi jiných evropských států, které dokazovaly
vyspělost, ale v některých ohledech naopak zaostalost českého automobilismu. Nechybí ani zmínky o mezinárodních úmluvách a snahách o sjednocení silničních pravidel v rámci Evropy. Kniha je zaměřena především na právní problematiku věci, technickému vývoji vozidel se text věnuje pouze tehdy, když se k nim vyjadřovaly zákony, normy nebo nařízení. Zajímavá je kapitola o proměnách daňového systému ve vztahu k automobilismu či pasáže věnované problematice pojištění. Podle mého názoru je však na škodu přílišné lpění autora na normách, zatímco realita bývá spíše upozaděna. Na druhé straně i takto pojatá zpráva významným způsobem poslouží při dosud opomíjeném studiu dějin automobilismu jako společenského fenoménu.

Jiří Šoukal (jš), KUDĚJ, ČASOPIS PRO KULTURNÍ DĚJINY, 2/2009