tištěná kniha
Vzdělávání Romů

Vzdělávání Romů

Šotolová, Eva

témata: pedagogika – didaktika

brožovaná, 156 str., 2. vydání
vydáno: červenec 2011
ISBN: 978-80-246-1909-5
doporučená cena: 165 Kč

E-shop

Anotace

Kniha Vzdělávání Romů vychází ze základních historických informací o romské národnostní menšině, zachycuje snahy o její asimilaci a integraci.
Zaměřuje se především na oblast vzdělávání romských dětí v České republice a v některých evropských zemích. Jedním z nejdůležitějších předpokladů při integraci Romů a realizaci multikulturní výchovy je výchova budoucích pedagogů k toleranci a respektování odlišných kultur. Kniha Evy Šotolové ukazuje, proč není možné Romy asimilovat, tj. potlačit jejich zvyky, tradice, kulturu včetně jazyka, a proč je naopak třeba respektovat je jako národnostní menšinu s jejími specifiky a právy. A především jakou roli v tomto procesu má zastávat pedagogická veřejnost.
Dotisk druhého doplněného vydání.

Recenze

Publikace je určena jako učební text pro studující pedagogických fakult a vzhledem k tomu je i obsahově a formálně zpracována. Její jednoznačné zaměření lze hodnotit pozitivně, protože umožňuje vybrat ze široké nabídky informací o romské komunitě především ty, které potřebuje znát učitel, aby mohl k romskému žákovi přistupovat s větším porozumění a tudíž i s předpokladem větší efektivity jeho práce. Rozsah učebnice je přiměřený, odpovídá jejímu účelu.
Text je členěn do šesti kapitol s ohledem na základní osnovu práce, která vychází z poznatků o historickém vývoji romské komunity na území Československé republiky ve druhé polovině dvacátého století. Druhá světová válka je prezentovaná jako faktor, který dost zásadně změnil složení romské menšiny, protože zlikvidoval značnou část českých a moravských Romů. Stejný cíl má i druhá kapitola, pojednávající o tlaku na asilimaci a integraci Romů v období po druhé světové válce. Tento tlak byl spojen s násilným přesunem Romů ze Slovenska do pohraničních oblastí Čech a Moravy a sjejich umístění do prostředí, jemuž se nedokázali přizpůsobit. V souvislosti s tím autorka upozorňuje na návrh koncepce řešení výchovy a vzdělávání romských dětí. Žádné z uvedených opatření nevedlo k požadované změně, ale spíš k nárůstu nových problémů, jejichž řešení je úkolem současné společnosti. Obě kapitoly jsou přehledně zpracovány, uvádějí jednotlivé informace v historickém kontextu a v potřebných souvislostech. Třetí kapitola, která se již ve větší míře přímo týká problematiky vzdělávání Romů, je věnována romskému jazyku a jejímu užití v komunikaci. Autorka nabízí informace o rozvoji jednotlivých romských dialektů, jejich závislosti na prostředí, v němž Romové žijí, specificky rozvoji slovenské romštiny. Užitečnou informací je i pojednání o charakteru romského jazyka a romského etnolektu češtiny, který je i v současné době častou variantou používanou českými Romy. Vzdělávání Romů by mělo, pokud je to možné, vzhledem k Evropské chartě pro regionální a menšinové jazyky, využívat i romštiny, samozřejmě pokud ji romské děti znají, což není pravidlem.
Nejdůležitější část publikace představuje čtvrtá kapitola, věnovaná informacím o vzdělávání Romů v České republice. Výklad je zaměřen na současnost, uvádí i předpisy, které je upravují a informuje o jednotlivých stupních vzdělávání i o specifických opatřeních, která mají vzdělávání romských dětí usnadnit a podpořit. Důležitou subkapitolou je přehled podmínek, které mohou podpořit integraci Romů do společnosti a které lze využít i při plánování výuky a vzdělávání romských školáků. Pro učitele je přínosná i informace o možnosti a způsobu zřizování přípravných tříd a o možnosti využití romského pedagogického asistenta. Charakteristika fungování salesiánského střediska pro mládež je spíš ukázkou fungujícího způsobu pomoci romských dětem a dospívajícím. Dosažení požadované kvalifikace v oblasti romistiky a romštiny, resp. dalšího vzdělávání v multikulturní výchově, chápe autorka jako jednu z podmínek úspěšné práce s příslušníky této minority, a proto věnuje informacím o takovém studiu dvě subkapitoly.
Další stěžejní kapitolou je přehled informací o vzdělávání Romů v zahraničí, resp. v Evropě, kterou lze chápat jako srovnávací pedagogickou studii o dané problematice. Čtenář může porovnat rozdílné přístupy jednotlivých států ke vzdělávání Romů, jejich historii i efektivitu. Uvedené informace jsou zajímavé a inspirující, avšak na čtenáře působí trochu rušivě neodlišení historicky zaměřených pojednání (cikánská škola v Užhorodu) od informací o současnosti.
Poslední kapitola je souhrnem závěrů výboru pro mezikulturní spolupráci při Radě Evropy. Její přínos spočívá v tom, že se student seznámí se přístupy, které jsou pro ČR v rámci EU alespoň rámcově závazné, a budou spoluurčovat další směřování v oblasti práce s romskou minoritou. Závěr je stručnou připomínkou významu přístupů společnosti k Romům zakotvenou historicky a specificky ve vztahu k České republice.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr RNDr. Marie Vágnerová, CSc.