tištěná kniha e-kniha
Tři životy. František Falerski - skaut, politický vězeň a osobnost K 231

Tři životy. František Falerski - skaut, politický vězeň a osobnost K 231

Šmídová, Lucie

témata: historie – 20. století, biografie a paměti

brožovaná, 146 str., 1. vydání
vydáno: únor 2018
ISBN: 978-80-246-3786-0
doporučená cena: 210 Kč

E-shop

Anotace

Studie seznamuje čtenáře s životem politického vězně Františka Falerskiho (1927–1969).
V období dětství a mládí jej kromě církevních škol formoval převážně skauting, kde se záhy dokázal prosadit a stal se vedoucím legendárního Čtvrtého pražského oddílu Junáka. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen v procesu „Skálová a spol.“ Ve vězení strávil deset let a mezi spoluvězni získal mimořádný respekt, mj. vedl tajný roverský kmen a ilustroval vězeňský sborník poezie Přadénko z drátů (1950). Po propuštění pracoval převážně v dělnických profesích a život na okraji společnosti nesl více než úkorně. Vyjma působení v ústředí K 231 se zdá, jako by úspěšná socializace po propuštění byla nad jeho síly. Kromě řady písemností (včetně rozsáhlých deníků) byly pro autorku studie důležitým pramenem i rozhovory s pamětníky.





Obsah

Předmluva
Úvod

Dětství a mládí
Rodina a škola
Skauting
Skauting a jeho dobový a společenský kontext
Úspěšný skaut

Život ve vězení
Politické procesy a političtí vězni
Politický vězeň

Život po návratu z vězení
Političtí vězni po návratu z vězení v 60. letech 20. století
Nesvobodný život na svobodě

Závěr
Resumé
Soupis použitých pramenů a literatury
Prameny
Archivy
Dobová periodika
Literatura
Seznam zkratek
Obrazové přílohy
Jmenný rejstřík

Recenze

František Falerski patřil k těm československým občanům, do jejichž životního příběhu se velmi podstatně a krutě promítl princip tzv. třídní justice, který byl uplatňován po převratu v únoru 1948. Jako mladého skautského vedoucího jej zatkli a odsoudili k mnohaletému vězení, čímž ztratil podstatnou část svých nej lepších let. Nemohl vystudovat a po propuštění z výkonu trestu jej represivní mašinérie komunistické diktatury vřadila do registru tzv. bývalých lidí, tedy lidí, jež stále sledovala Státní bezpečnost a kteří nemohli získat zaměstnání odpovídající jejich intelektu a schopnostem. Zdá se být pravděpodobné, že František Falerski předčasně zemřel (krátce po čtyřicítce) právě kvůli nelidským a nedůstojným podmínkám, v nichž byl nucen žít, a to jak v kriminálu, tak na "svobodě". Tragický a náhlý konec jen podtrhuje skutečnost, že přes všechna příkoří, nebo naopak díky nim, naplňoval Falerski svůj osud odvážně a pro mnohé příkladně.
Je proto více než uspokojivé, že si Lucie Šmídová vybrala jako téma práce právě Falerskiho biografii. Hned na začátku tohoto posudku lze uvést, že autorka napsala velmi pěkný životopis, který se dobře čte a poskytuje čtenáři odpovědi na většinu otázek, které by se v souvislosti s Falerskim mohly objevit. Za největší klad textu považuji skutečnost, že autorka téma rozvíjí a naplňuje nejen čistě historickými metodami či přístupy, ale užívá i nástrojů jiných společenskovědních disciplín, jako je např. psychologie nebo antropologie. Pro historika je takový úhel pohledu mimořádně inspirativní a osvěžující, neboť ukazuje, že se téma dá interpretovat za pomoci jiných způsobů přemýšlení. A přitom žánr, tedy biografie, ani řemeslo nijak neutrpí, neboť Šmídová se opírala o "klasické" prameny, tedy o archiválie z více archivů a o literaturu odbornou i memoárovou. Pramennou heuristiku doplnila o cílená interview s pamětníky a nechybí ani výběr z dobového tuzemského či exilového tisku.
Dalším nesporným kladem práce Lucie Šmídové je skutečnost, že jako jeden z klíčových pramenů používá Falerskiho deníky a archiválie z osobní pozůstalosti. Deníky si Falerski vedl dlouhá léta a maximálně upřímně, někdy až s blasfemickým nádechem glosoval své činy, prožitky a pocity. Autorka tento druh materiálu využila po svém: nic nezamlčuje, alespoň pokud mohu soudit, a tím poněkud problematizuje černobílé vnímání lidí, jako byl Falerski. Obvyklý stereotyp, tedy že politický vězeň komunistické diktatury rovná se statečný a zásadový člověk přirozeně do určité míry platí, ale Šmídová nabízí rovněž pohled do Falerskiho nejintimnějšího soukromí a ukazuje cenu, kterou musel hrdina biografie zaplatit za
svoji veřejnou činnost. Vedle obrazu sebevědomého, vzdělaného a mimořádně oblíbeného člověka tu stojí bytost zpytující svědomí, pochybující o svých činech a vyčítající si vlastní nedokonalost. V tomto ohleduje tedy práce Lucie Šmídové výjimečná.

Z recenzního posudku: PhDr. Jiří Hoppe, Ph.D.