tištěná kniha e-kniha
Rizikové chování ve sportu dětí a mládeže

Rizikové chování ve sportu dětí a mládeže

Slepička, Pavel Slepičková, Irena Mudrák, Jiří

témata: sport a tělovýchova – sociologie sportu, psychologie

brožovaná, 182 str., 1. vydání
vydáno: září 2018
ISBN: 978-80-246-3995-6
doporučená cena: 250 Kč

E-shop

Anotace

Tato monografie se zaměřuje na nejzávažnější formy rizikového chování ve sportu – doping, agresi a podvádění užívané k dosažení úspěchu za každou cenu. Zkoumá souvislosti mezi rizikovým chováním a nadměrným důrazem kladeným na úspěch v soutěži. Poukazuje také na možnosti přenosu rizikových vzorců chování ze sportu do běžného života mladých sportovců.
Publikace je podnětná zejména pro rodiče, trenéry a učitele, kteří se podílejí na vývoji osobnosti adolescentů v průběhu jejich sportovní kariéry. Předkládané informace by měly pomoci vyhnout se situacím, ve kterých se rizika pro adekvátní vývoj sportujících dětí a mládeže často objevují.

Recenze

Monografie se zabývá nanejvýš aktuálním celospolečenským (nejen sportovním) tématem rizikového chování ve sportu, a to především u dětí a mládeže. Sport se v průběhu 20. století stal globalizovaným fenoménem a organickou součástí života celé společnosti západního civilizačního okruhu (ať v aktivní nebo v pasivní formě), a proto jde o problém týkající se všech.
Autoři poměrně přesvědčivě ukázali, že se sportem je logicky spojeno fair play. Je jeho konstitutivní vlastností. Sportování (viditelně hry, ale i ostatní sporty) stojí přece na pravidlech a omezeních (durkheimovské "contraintes" znamenající nejen negativně prožívané deprivování, ale také zvnitřněnou nutnost svým úsilím se s takovým omezením vyrovnat).
Stojí také na kanalizacích pudu, těch živočišných impulsů spočívajících ve snaze něčeho se bezprostředně zmocnit, věc či osobu bránící v uspokojení pudu zničit apod. (na mysli mám nejen Freudovy analýzy, ale i Eliášovy práce o civilizačním efektu sportu, které rozvinul třeba pro fotbal jeho žák a spolupracovník a autory citovaný Dunning). Porušování fair play se pak jeví jako cosi svatokrádežného, co narušuje samu podstatu této lidské činnosti.
Proč tomu tak je? Autoři výstižně rozlišují sport a výkon jako cíl o sobě, kde je psychická stránka součástí komplexně pojímaného cílového snažení, od situace, kdy je funkce sportu pouze instrumentální a psychika se stává jednou ze speciálně "šlechtěných" proměnných. Slouží (ve vrcholové podobě někdy "také", často ale "hlavně") politickým nebo ekonomickým cílům. Stává se "produktem" a je stále více prodávaným zbožím, jeho řízení je více byrokratické a podléhá logice vykazování. To pak sehrává svou zhoubnou roli, pokud jde o děti a mládež. Ti jsou již od raného (stále ranějšího) věku - věku zranitelnosti a zvýšené tendence podléhat autoritám - vystaveni nutnosti úspěchu a návratnosti investice (ta už není chápána jen jako práce na sobě, ale stále častěji jako finanční výdaj). Důsledkem je to, co autoři nazývají rizikovým chováním sportovce, potažmo rodiče, trenéra ad.
Dominantní částí práce (rozsahem i důrazem) jsou pak čtyři kapitoly věnované dopingu. Po nutném společenském zarámování banalizace užívání nepovolených látek (drog) ve společnosti vůbec, se ukazuje, jak se sport postupně až někdy od 60. let začal regulaci a zásahu proti drogám věnovat. A to v souboji s komercionalizací. To vysvětluje překvapivě pozdní nástup systematických a reglementovaných dopingových kontrol (1976) a ustavení principu osobní odpovědnosti sportovců, trenérů a funkcionářů.
Těmto kapitolám dominují výzkumy dopingu u adolescentů, které ukazují jako rizikovou skupinu. V prevalenci dopingu kontrastují relativné nízká procenta odhalených s těmi, která představují "ledovec pod hladinou" - a jsou zjišťována výzkumnými metodami dotazníkovými v kombinaci s kvalitativními. Vlastní výzkumy autorů z let 2014–2016 na souboru českých adolescentů umožnily zjistit nejen deklarované užití dopingu, ale i postoje adolescentů k dopingu, souvislost s motivační orientací respondentů, jejich sebedeterminací a se sociodemografickými údaji. Výzkumný vzorek představovalo úctyhodných 2 850 respondentů ve věku od 12 do 22 let jak rekreačně sportujících, tak těch, kteří se připravují na sportovní soutěže. Cenné je i srovnání našich výsledků s výsledky vybraných mezinárodních studií. Předložená data jsou velmi sofistikovaně interpretována. Na malé ploše posudku nelze jednotlivé nálezy diskutovat. Nicméně, pozoruhodné je potvrzení jisté disonance mezi deklarovaným negativním postojem k dopingu a přitom jeho častějším užíváním, vyšší míry prevalence u chlapců středních odborných škol/učilišť a hlavně nižšího výskytu u respondentů ze sportujících rodin s vyšším vzděláním, která vedou určitě k hlubšímu zamyšlení. A k relativizaci zjednodušených závěrů typu: soutěživost adolescentů připravujících se na výkonnostní či vrcholový sport je příčinou užití dopingu.
Kniha má předpoklady zaujmout odbornou i širší veřejnost zajímající se o téma sportu, dopingu, rizikových forem chování. Je dobrou vizitkou české sociologie a psychologie sportu.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Stanislav Štech