tištěná kniha e-kniha
Tvorba jako způsob poznávání

Tvorba jako způsob poznávání

Slavík, JanChrz, VladimírŠtech, Stanislav a kol.

témata: pedagogika

brožovaná, 556 str., 1. vydání
vydáno: březen 2014
ISBN: 978-80-246-2335-1
doporučená cena: 375 Kč

E-shop

Anotace

Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu. V něm se vyzdvihuje především originalita a flexibilita jednotlivce jako důležitý předpoklad úspěchu v současné společnosti. Přitom se zpravidla – ať již vědomě nebo bezděčně – ideově navazuje na tradiční chápání tvorby jako výlučně individuálního činu. Tato kniha nabízí odlišnou koncepci. Vychází z pojetí tvorby jakožto artikulace či formulace díla, které má obsah. Zvláštní zřetel k obsahu tvorby a k možnostem jeho efektivní a působivé formulace v určitém výkladovém kontextu přináší podstatnou změnu hlediska. Vede totiž k přehodnocení původního individualistického pojetí z intersubjektivní perspektivy: zdůrazňuje situovanost tvorby do určitého kulturního rámce se všemi vazbami na jeho symbolizace, skripty, významy a pravidla, vůči kterým se tvůrčí čin vymezuje, ale také na ně musí rozmanitým způsobem navazovat. Kapitoly této knihy postupně rozvíjejí výklad teorie a praxe obecného procesu kulturní transformace obsahu v rozpětí mezi pojmovým poznáváním (noéta) a poznáváním obrazným (aisthéta). Tento proces má svůj enkulturační, socializační a personalizační rozměr, v jejichž vzájemném průniku se uplatňuje výchova a rozvíjejí se všechny projevy lidské kultury.

Obsah

ÚVOD

K TEORII TVORBY JAKO ZPŮSOBU POZNÁVÁNÍ

1. Kognitivní vývoj mezi kulturní reprodukcí a inovací
1.1 Kumulativní charakter lidské kultury a efekt západky
1.2 Kulturní artefakty a jejich role v učení
1.3 Zprostředkování druhými lidmi
1.4 Teploměrem, nikoli mikroskopem - dospělý jako iniciátor nepřímých metod poznávání
1.5 Reprodukovat, nebo tvořit?
1.6 Mezi reprodukcí a inovací - katachreze jako inspirace tvorby

2. Artefakt v kulturním poli tvorby
2.1. Artefakt jako výsledek součinnosti a komunikace
2.1.1 Artefakt jako předmět sdílení a interpretování obsahu
2.1.2 Význam a struktura artefaktu v procesu činnosti a komunikace
2.1.3 Významy v procesu tvorby: mezi strukturou a konstrukcí
2.1.4 Mezi konceptem a prekoncepty
2.2 Artefakt a jeho mentální prostory v kulturním poli tvorby
2.2.1 Mentalizace - od zkušenosti přes součinnost k abstrakcím a zpět
2.2.2 Zprostředkování a transformace obsahu v kulturním poli tvorby

3. Artefakt mezi rozuměním a dorozumíváním
3.1 Intencionalita a tvorba
3.1.1 Funkce představ při tvorbě obsahu
3.1.2 Intencionální postoj
3.2 Elementární akt tvorby
3.2.1 Od podobnosti k rozdílu a nazpět: mezi fantazií a realitou tvorby
3.2.1.1 Mezi fantazií a realitou tvorby
3.2.1.2 Mezi shodou a rozdílem: metaforická podobnost
3.3 Artefakt mezi tvorbou a poznáváním
3.4 Od tvorby k poznávání a na pomezí reprodukce a inovace

4. Obsah tvorby a tvorba obsahu
4.1 Kontext: obsah mezi subjektem a kulturou
4.1.1 Sedimentace významu: mezi opakováním a změnou
4.1.2 Dynamika okolnosti: kontext a ko-text
4.1.3 Osobní tezaurus: dostupný kontext
4.2 Od abstrakce k identitě tvorby
4.2.1 Identita jako podmínka tvorby: změna identity
4.2.2 Pole hry
4.2.3 Příslušnost ke kontextu - třída a obor
4.3 Inovace a hodnota - atributy tvorby
4.4 Mezi substancí a strukturou - pohyb k významům tvorby
4.4.1 Tvorba, použití anebo sdělování
4.4.2 Tvorba a dělání významu
4.5 Mezi výrazem a významem: ohled k izomorfismu v procesu tvorby

5. Mezi reprodukcí a inovací
5.1 Mísení inovace a reprodukce
5.2 Reprodukce anebo inovace jako úloha
5.2.1 Obsah úlohy v pohybu mezi reprodukcí a inovací
5.2.2 Od intencionality k poznávání prostřednictvím reprodukce struktur
5.3 Reference elementárním aktem tvorby: denotace, exemplifikace, exprese
5.3.1 Denotace
5.3.2 Exemplifikace
5.3.3 Extenzionální a intenzionální přístup
5.4 Exprese
5.4.1 Exprese v kontextu ontologie první a třetí osoby
5.4.2 Tvorba představy v expresi: příležitost k reflexi skriptů
5.4.3 Egocentrické adaptivní rozhodování v souvislostech exprese a expresivity
5.5 Principy referování prostřednictvím tvorby: identita, integrace, imaginace
5.6 Konceptová integrace v kulturním poli tvorby

6. Metaforické "ztvárnění jako"
6.1 Smysl a reference metafory
6.1.1 Vnitřní smysl metaforického ztvárnění: sémantická inovace
6.1.2 Reference metaforického ztvárnění: rozvrh možného pobytu
6.2 Prostor metaforického zprostředkování
6.2.1 Mezi hutností a průhledností
6.2.2 Mezi prezencí a absencí
6.2.3 Mezi smyslem a živostí
6.2.4 Mezi skutečným a neskutečným
6.2.5 Mezi obsažením a odstupem
6.3 Od metafory k expresi

7. Exprese jako vtiskování signatury
7.1 "Vyjádření něčeho v něčem": princip exprese
7.2 Metaforická exemplifikace
7.3 Vtiskování signatury
7.3.1 Konfigurace, struktura a význam
7.3.2 Aktuální a virtuální
7.3.3 Bezprostřední a zprostředkované
7.3.4 Přirozené a umělé
7.3.5 Smysluplné a "jako živé"
7.3.6 Režim věrohodnosti
7.3.7 Svoboda a reflexe
7.3.8 Intersubjektivita
7.3.9 Participace
7.4 Od obecného principu exprese k uchopení jejích specifických podob a forem

8. Podoby a formy exprese
8.1 Co děláme, když interpretujeme expresi jako vtiskování signatury?
8.2 Co děláme, když jsme expresivní?
8.2.1 Symbolizace a metaforizace
8.2.2 Narativizace
8.2.3 Mytizace a dehabituace
8.2.4 Dramatizace
8.2.5 Lyrizace
8.2.6 Dialogizace
8.2.7 Utváření žánru
8.2.8 Utváření stylu
8.2.9 Expresivní dílo jako akt poznávání

SITUACE A PROCESY POZNÁVÁNÍ TVORBOU

9. Tvořivé přístupy k narativu v didaktice literatury:
Narativní transformace a jejich didaktický potenciál
Didaktické narativní transformace
9.1.1 Obecná literárně teoretická východiska
9.1.2 Zdůvodnění volby textu a komentář k zadání úkolů
9.2 Konkretizace teoretických východisek na textu Kafkovy povídky Pasažér
9.3 Studentské narativní transformace
9.3.1 Mechanicky provedená transformace
9.3.2 Radikálně provedená transformace
9.3.3 Transformace míjející se s původním zadáním směřující k obohacení původního námětu (osobní vypravěč nahrazen jiným osobním vypravěčem)
9.4 Doporučení pro zadávání studentských narativních transformací a pro následnou práci s nimi v hodinách literární výchovy

10. Tvořivé přístupy k narativu v didaktice literatury: didaktická hra "vyprávěj a hraj"
10.1 Výstavba příběhu aranžovaná jako sdílené autorství
10.1.1 Příběh
10.1.2 Příběh jako hra
10.2 Princip, pravidla a popis hry
10.2.1 Pravidla hry
10.2.2 Soubor Vyprávěj a hraj
10.2.3 K čemu slouží funkční karty
10.2.4 Možné varianty hry
10.3 Cílové skupiny hry, hra ve škole a hra v oborové didaktice
10.4 Proces utváření obsahu (příběhu) ve hře
10.5 Dosavadní zkušenosti z praxe hry
10.5.1 Nová analýza dat, cílové skupiny a sledované kategorie
10.5.2 Metody
10.6 Vyhodnocení sledovaných kategorií a reflexe hráčských mechanismů
10.6.1 Ukázka kategorizace
10.6.2 Reflexe hry v žákovské skupině
10.6.3 Reflexe hry ve studentských skupinách
10.6.4 Specifické závěry z aplikace hry a její reflexe v žákovské skupině
10.6.5 Specifické závěry z aplikace hry a její reflexe ve studentské skupině
10.7 Shrnutí poznatků z realizace hry a podněty k dalšímu zkoumání
10.7.1 Závěry autora odvozené z dlouhodobého koordinování hry
10.7.2 Reflexe hry vzhledem ke školní praxi literární výchovy
10.7.3 Reflexe hry vzhledem k oborové didaktice
10.8 Sdílené autorství jako poznávání skrze tvůrčí činnost
10.9 Didaktické narativní transformace jako způsob učení a poznávání

11. Výtvarná výchova - návod k použití
Výchozí pozice
Umění a kultura
11.1.2 Umění a kultura v pohybu
11.1.3 Leitmotivy výtvarné výchovy
11.2 Socio-kulturní pole
11.2.1 Interdisciplinární inspirace
11.2.2 Lingvistické inspirace
11.2.3 Foucaultovské inspirace
11.2.4 Vizuální kultura
11.3 Vzdělávací programy k výstavě Decadence Now!
11.3.1 V černém oblaku a Naruby
11.3.2 Některé ústřední principy a metafory programu
11.3.3 Rozpojitelnost segmentů programu
11.3.4 Pasáž Pommeraye a dekadentní seance
11.3.5 Flaneur a návod k použití
11.3.6 Zombie a dekadentní báseň
11.3.7 Smysl úsilí

12. Tvar a plocha, zvuk a prostor: jak se "o známé" rodí nové
12.1 Tvorba a význam
12.1.1. Tvorba a význam jako časové dění
12.2 Média, kresba a zvuk
12.2.1 Struktura kresby a proces
12.2.2 Akustické struktury a gesto
12.3 Vlastní zadání výtvarného úkolu s komentářem
12.4 Tvorba výtvarného úkolu s komentářem
12.5 Reflexe způsobů "konstrukce skutečnosti dané society"

13. Iniciační situace a procesy dramatické tvorby
13.1 Příklady dvou situací iniciace tvorby
13.2 Divadelnost a dramatičnost jako edukační principy
13.3 Tělo - klíčový atribut divadelnosti
13.3.1 Otakar Zich a vnitřní hmat
13.3.2 Zrcadlové neurony
13.3.3 Kinestetická inteligence
13.3.4 Dvojí užití vnitřního hmatu (scénického smyslu a dramatického citu, kinestetické inteligence atd.)
13.4 Připomenutí základní otázky a prvotní shrnutí odpovědi
13.5 Tělo, učení, vtělování učiva a edukační drama
13.5.1 "Embodiment"
13.5.2 Embodiment a jeho konkrétní edukační funkce
13.6 Dva případy iniciací tvorby (aneb zpět ke dvěma situacím ze školních tříd)
13.7 Dvě podmínky efektivního učení vtělováním v dramatické výchově
13.8 Dialog vedený prostřednictvím tvořené/ukazované scénické hry

14.Hlasová tvorbajako způsob sebepoznávání
14.1 Co přináší zvuk a sluch
14.2 Vyjádření, rozumění a dorozumění
14.2.1 Mluvnický význam
14.2.2. Konotativní význam
14.3 Hlasová exprese
14.3.1 Hlasová exprese v expresivitě
14.4 Psychosomatické pojetí hlasové tvorby
14.5 Hlasová mohoucnost
14.6 Jáská zkušenost z hlasové mohoucnosti
14.7 Přístup k sebepojetí v hlasové expresi
14.7.1 Já jako subjekt činnosti
14.7.2 Já jako objekt činnosti
14.7.3 Sebehodnocení
14.8 Výzkum sebepojetí v hlasové expresi
14.8.1 Cesta za vlastním hlasem - případová studie Kataríny
14.9 Tzv. výchovný efekt exprese

Doslov
Summary
Bibliografie
Seznam vyobrazení
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík
Příloha

Ke stažení