Struktury významu

Kniha se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k materiálním podmínkám sociálního života při působení na lidské jednání. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociologii a sociální antropologii v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.

Je jednání ve společnosti určováno materiálními podmínkami, nebo tím, co si lidé myslí?
Je možné, aby současně platilo obojí?
Co znamená, že kultura ovlivňuje lidské jednání?
Existuje něco jako „kulturní logika“?

Tato kniha ukazuje, že kultura, chápaná jako významy sdílené členy společnosti, je jedním z původních zdrojů determinace jednání a jako taková se nedá redukovat na materiální podmínky sociální existence. Sdílená kultura nikdy není vágní a libovolná, vždy naopak zahrnuje alespoň některé ustálené významové souvislosti, které se jakožto specifická logika dané kultury promítají do jednání aktérů. Kultura je pro jednotlivce v běžném životě neviditelná, protože ji nenacházejí před sebou, nýbrž je tím, prostřednictvím čeho vnímají svět, utvářejí si o něm soudy, interpretují situace, a v důsledku toho také jednají. Pozorovateli se však kultura určité skupiny jeví jako uspořádaný celek či struktura a právě v této uspořádanosti lze spatřovat vysvětlení toho, proč kultura může ovlivňovat jednání.
Autor předkládá pohled na vztah kultury a jednání, který je polemikou se strukturalismem, materialistickou teorií symbolických praktik Pierra Bourdieua a idealistickou kulturní sociologií Jeffreyho Alexandera.