Hudební psychologie pro učitele

Monografie Hudební psychologie pro učitele poskytuje výběr a strukturalizaci těch základních poznatků, které pomohou pedagogům diagnostikovat a rozvíjet vnitřní předpoklady žáků pro vnímání, prožívání a vytváření hudby a ovlivňovat průběh i kvalitu těchto procesů. Důraz je kladen zejména na psychologii hudebních schopností a činností.
Monografie je přepracováním a aktualizací dřívější publikace Františka Sedláka Základy hudební psychologie (SPN, 1990) s autorským podílem jeho dcery Hany Váňové. Autorka konfrontuje původní text se současným stavem poznání a zařazuje nové kapitoly, v nichž posiluje kognitivní přístup k analýze psychických procesů a věnuje se průnikům hudebněpsychologických poznatků do pedagogické praxe.

Předmluva k přepracovanému vydání
Původní úvod Sedlákovy publikace Základy hudební psychologie

1. Metodologická východiska hudební psychologie
1.1 Název disciplíny a předmět zkoumání
1.2 Vztah hudební psychologie k ostatním vědám
1.2.1 Vazba hudební psychologie k muzikologii
1.2.2 Hudební psychologie a psychologické vědy
1.3 Výzkumné metody
1.4 Stručný historický vývoj hudební psychologie
1.4.1 Formování hudební psychologie v zahraničí
1.4.2 Vývoj disciplíny v domácích podmínkách

2. Základní hudebněpsychologické kategorie
2.1 Hudební činnosti
2.2 Hudební vlohy
2.3 Hudební schopnosti
2.3.1 Vymezení pojmu
2.3.2 Geneze hudebních schopností
2.3.3 Hudební schopnosti v komplexu celkové osobnosti jedince
2.3.3.1 Všeobecné schopnosti
2.3.3.1.1 Vztah hudebních schopností a inteligence
2.3.3.1.2 Transfer
2.3.3.2 Hudební schopnosti a osvojování jazyka
2.3.3.3 Vazba hudebních a jiných speciálních schopností
2.3.4 Klasifikace hudebních schopností
2.4 Hudební dovednosti a návyky
2.4.1 Rozdíly a vztahy mezi hudebními dovednostmi a schopnostmi
2.4.2 Klasifikace hudebních dovedností
2.4.3 Utváření hudebních dovedností
2.4.3.1 Anatomický a neurofyziologický základ hudebních dovedností
2.4.4 Základní hudební dovednosti ve školní hudební výchově
2.5 Hudebnost
2.5.1 Hudebnost člověka jako předmět psychologických výzkumů
2.5.2 Struktura hudebnosti
2.5.2.1 Některé aspekty motivace k hudbě
2.5.2.1.1 Primární a sekundární motivace
2.5.2.1.2 Funkce samoposilování v motivační struktuře
2.5.2.2 Vztah k hudbě
2.5.2.2.1 Hudební zájmy
2.5.2.2.2 Hudební postoje
2.5.2.2.3 Hudební vkus a preference
2.6 Hudební nadání a talent
2.6.1 Vymezení pojmů nadání a talent v obecné psychologii a pedagogice
2.6.2 Nadání a talent v hudební psychologii
2.6.3 Druhy hudebního nadání a talentu
2.6.4 Dědičnost hudebního nadání a talentu
2.6.5 Raný výskyt hudebního nadání a hudebně zázračné děti
2.7 Genialita

3. Psychologie hudebních schopností
3.1 Hudební sluch
3.1.1 Vnímání a diferenciace základních vlastností tónů
3.1.1.1 Diferenciace tónových výšek
3.1.1.1.1 Rozdílový práh pro rozlišování výšky tónů
3.1.1.1.2 Absolutní a relativní sluch
3.1.1.1.3 Závislost výšky tónu na témbrových kvalitách
3.1.1.2 Rozlišování tónové barvy (témbru)
3.1.1.3 Rozlišování hlasitosti (síly) tónů a hudebních útvarů
3.1.1.4 Diferenciace délek tónů
3.1.2 Vnímání melodie
3.1.3 Schopnosti sluchově-motorické
3.1.4 Rozvíjení hudebního sluchu
3.2 Rytmické cítění
3.2.1 Rytmus
3.2.1.1 Puls
3.2.1.2 Metrum
3.2.1.3 Časové intervaly mezi zvuky
3.2.1.4 Tempo a hybnost
3.2.2 Smysl pro rytmus
3.2.2.1 Motorický základ rytmického cítění
3.2.3 Rytmická výchova
3.3 Tonální cítění
3.3.1 Tonalita
3.3.2 Smysl pro tonalitu
3.3.3 Rozvoj tonálního cítění
3.4 Harmonické cítění
3.4.1 Konsonance a disonance
3.4.2 Strukturální složky smyslu pro harmonii
3.4.3 Rozvoj harmonického cítění
3.5 Hudební paměť
3.5.1 Mechanismy paměťového procesu
3.5.2 Druhy hudební paměti
3.5.3 Výzkumy paměti pro hudbu
3.5.4 Pedagogické aspekty zapamatování hudebního díla
3.6 Hudební představivost
3.6.1 Hudební představy a jejich klasifikace
3.6.1.1 Estetický přístup k výkladu hudebních představ
3.6.2 Výzkumy hudebních představ
3.6.3 Rozvoj hudební představivosti
3.7 Hudební myšlení
3.7.1 Teoretická reflexe v odborné literatuře
3.7.2 Podstata hudebního myšlení
3.7.2.1 Myšlenkové operace a vytváření hudebních pojmů
3.7.2.2 Řešení problémů
3.7.2.3 Hudební inteligence
3.7.3 Utváření hudebních vědomostí dítěte
3.8 Hudebnětvořivé schopnosti
3.8.1 Hudebnětvořivé myšlení
3.8.1.1 Struktura hudebnětvořivého myšlení
3.8.1.2 Rysy hudebnětvořivého myšlení
3.8.2 Hudebnětvořivé schopnosti u dětí
3.8.2.1 Rozvoj a identifikace hudebnětvořivých schopností žáků

4. Diagnostika hudebnosti
4.1 Pozorování
4.2 Experiment
4.3 Rozhovor (interview)
4.4 Dotazník
4.5 Testování
4.5.1 Testy hudebních schopností
4.5.2 Zásady koncipování empirických testů hudebnosti
4.6 Projektivní metody
4.7 Psychosémantické metody

5. Poruchy hudebnosti
5.1 Amúzie
5.1.1 Senzorická amúzie
5.1.2 Motorická amúzie
5.1.3 Poruchy hudebnosti v hudebně-didaktické praxi
5.1.3.1 Charakteristika hudebně a pěvecky zaostávajících dětí

6. Psychologie hudebních činností
6.1 Psychologie hudebního vnímání a apercepce
6.1.1 Základy neurofyziologie hudebního vnímání
6.1.2 Přístup některých psychologických směrů k hudebnímu vnímání
6.1.2.1 Elementová a asociativní psychologie
6.1.2.2 Celostní psychologie
6.1.2.3 Kognitivní psychologie
6.1.3 Charakter hudebního vnímání
6.1.4 Činitelé ovlivňující hudební vnímání
6.1.4.1 Hudební dílo
6.1.4.1.1 Hudba jako znakový systém
6.1.4.1.2 Sémantičnost v hudbě
6.1.4.1.3 Vlivy výstavbových změn na psychiku posluchače
6.1.4.1.4 Psychologická problematika hudebního prostoru
6.1.4.2 Osobnost vnímatele
6.1.4.2.1 Pokusy o typologii vnímatelů hudby a hudebního vnímání
6.1.4.3 Aktivní proces hudebního vnímání
6.1.4.3.1 Anticipace
6.1.4.3.2 Percepční zaměřenost
6.1.4.3.3 Individuální hudební zkušenost
6.1.4.3.4 Funkce hudebních představ ve vnímání
6.1.4.3.5 Aktivizující úloha asociací
6.1.4.3.6 Motorika v hudebním vnímání
6.1.4.3.7 Interpretační apercepce
6.1.4.4 Didaktická interpretace hudebních děl
6.2 Psychologie pěveckých činností
6.2.1 Psychosomatická jednota pěveckého projevu
6.2.2 Utváření pěveckých dovedností
6.2.3 Základní projevy pěvecké činnosti
6.2.3.1 Imitace
6.2.3.2 Zpěv z představy
6.2.3.3 Vokální tvořivost
6.2.3.4 Intonace
6.2.3.5 Tvořivá intonace
6.3 Psychologie instrumentální hry
6.3.1 Cvičení
6.3.2 Pohyby při nástrojové hře
6.3.3 Některé faktory ovlivňující rozvoj instrumentálních dovedností
6.3.3.1 Opakování
6.3.3.2 Automatizace
6.3.3.3 Anticipace
6.3.3.4 Zpětná vazba a autoregulační procesy
6.3.3.5 Transfery a útlumy v senzomotorických úkonech
6.3.3.6 Plato
6.3.3.7 Přerušení cvičení
6.3.3.8 Únava
6.3.4 Instrumentální aktivita v základní škole
6.4 Psychologie hudební interpretace
6.4.1 Tvořivý vklad interpreta
6.4.1.1 Úloha dirigenta v interpretačním procesu
6.4.2 Tréma
6.5 Psychologie hudební kreativity
6.5.1 Vymezení pojmu tvorba a tvořivost
6.5.1.1 Improvizace
6.5.1.2 Komponování
6.5.2 Hudební tvorba
6.5.2.1 Psychologická analýza skladatelovy osobnosti
6.5.2.1.1 Tvůrčí potenciál skladatele
6.5.2.2 Přístup psychoanalýzy k výkladu tvůrčí osobnosti
6.5.2.3 Nevědomé procesy v hudební tvorbě
6.5.2.4 Etapy v hudebně tvůrčím procesu
6.5.2.5 Rozvoj skladatelovy tvůrčí osobnosti
6.5.3 Dětská hudební tvořivost
6.5.3.1 Výchova k hudební tvořivosti
6.5.3.1.1 Kritéria a etapy rozvoje dětských hudebnětvořivých projevů

7. Hudební prožívání
7.1 Objektivní charakter emocionální informace v hudbě
7.2 Emoce a city jako součást komplexního hudebního prožitku
7.2.1 Estetické city
7.2.2 Emocionální a racionální v hudebním obraze
7.2.3 Jednota estetických a etických citů
7.3 Modelování citů v hudbě
7.3.1 City a prvky hudební výstavby
7.3.1.1 Některé negativní účinky hudby
7.4 Účast slova v prožitkové hudební syntéze

8. Hudební vývoj dítěte
8.1 Průběh hudebního vývoje
8.2 Periodizace hudebního vývoje
8.2.1 Předškolní věk
8.2.1.1 Období nemluvněte a batolete
8.2.1.2 Období navštěvování mateřské školy
8.2.2 Mladší školní věk (prepubescence)
8.2.3 Střední školní věk (pubescence)
8.2.4 Starší školní věk (postpubescence)

Bibliografie

Summary