tištěná kniha
Vysoké školství v USA

Vysoké školství v USA

Ripková, Hana

témata: pedagogika – vzdělávací systémy

brožovaná, 112 str., 1. vydání
vydáno: březen 2006
ISBN: 80-246-1151-1
doporučená cena: 95 Kč

E-shop

Anotace

Práce Hany Ripkové je po dlouhé době prvním souborným českým dílem věnovaným americkému vysokému školství. První část publikace se zabývá historickým vývojem od koloniálních dob až po současnost. Autorka analyzuje diverzifikovaný systém financování a právního postavení amerických univerzit, způsoby financování, zdůrazňuje význam univerzitních knihoven či popisuje způsoby hodnocení a klasifikace amerických vysokých škol. V druhé části autorka srovnává americké vysoké školství s českým. Např. porovnává otázky univerzitní edukace v americkém a českém prostředí, hodnotí dosažené výsledky anebo klasifikuje české vysoké školy podle kritérií uplatňovaných na vysoké školy v USA.

Obsah

Předmluva
Úvod
1. ZAKLÁDÁNÍ VYSOKÝCH SKOL V KOLONIÁLNÍ AMERICE (1636-1789)
2. ROZŠÍŘENÍ MALÝCH KOLEJÍ PO ZALOŽENÍ USA (1790-1869) (OBDOBÍ PROBUZENÍ NÁRODA)
3. TRANSFORMACE UNIVERZIT V DOBĚ INDUSTRIALIZACE (1870-1944)
4. MASOVÉ VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ (1945-1975) ZLATÝ VĚK AMERICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
5. SOUČASNÁ PODOBA AMERICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ (1976-2005)
6. VYBRANÉ OTÁZKY AMERICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ A POROVNÁNÍ S ČESKÝM VYSOKÝM ŠKOLSTVÍM
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
Současné diskuse o vysokém školství v Evropě a jejich implikace
Změny ve vysokém školství v České republice
Bibliografie
Summary

Recenze

Práce představuje mimořádně cenný a užitečný příspěvek k české produkci pojednávající o zahraničních, zejména západních systémech vysokých škol. Její význam vyvstane zejména v kontextu adaptace českého univerzitního vzdělávání na evropské a americké poměry, která se stala životní nutností po roce 1989, v době, kdy čeští studenti měli v prostředí zahraničních univerzit prakticky jedinou možnost nahrazovat domácí ideologické i odborné deficity. Přestavba českých vysokých škol se konala a dosud probíhá nejen ve smyslu očištění a zkvalitnění kurikulí a zásadní proměny zejména humanitních výukových programů, ale i s cílem vytvořit systém shodných či alespoň kompatibilních akademických gradů, dosáhnout podobných kritérií v jejich získávání, prosadit flexibilní a přitom stabilní systém vedení fakult i univerzit včetně získávání, hodnocení a odměňování pedagogů, nalézt způsob účinné podpory základního výzkumu v rámci jednotlivých škol (zavedení systémů streamingu), zajistit demokratický charakter univerzitního prostředí a jako jeden z nejdůležitějších úkolů nalézt vhodné nástroje financování nejen těchto náročných úkolů, nýbrž i budoucího rozvoje vzhledem k očekávanému razantnímu zvýšení podílu graduovaných lidí v populaci. Je obecně známo, že trend podstatného rozšíření, rekonstrukce a demokratizace univerzitního školství a zároveň udržení vysoké kvality výuky s výzkumnými aspiracemi se stal velkým problémem poválečného vývoje západních zemí. Jejich zkušenosti proto znamenají pro české prostředí neocenitelný přínos a jakýkoli odborný text v tomto smyslu si zaslouží pečlivou pozornost.
Práce H. Ripkové splňuje tato očekávání v plné míře. Autorka především mohla zúročit své podrobné a ojedinělé znalosti amerického vysokého školství, které získala za svého dlouholetého působení jako vedoucí pobočky Fulbrightovy nadace v ČR; tato praxe ji nejen umožnila časté exkurze a osobní poznávání amerického prostředí, ale přivedla ji též k četným pracovním setkávání a osobním kontaktům, spojeným s poznáváním konkrétních problémů nejen na americké, ale rovněž na české straně. Jak ukazuje autorčin přehled literatury, v českém prostředí se současným americkým univerzitám a případnému srovnání s domácími poměry dostalo dosud jen minimální skutečně odborné pozornosti (nepočítáme-li početnou ?dojmologii", záložnou na zkušenostech prvních vycestovavších ne-kádrů po roce 1989), její text je tedy v tomto smyslu pionýrský. Jeho velkou předností je identická strukturace chronologicky uspořádaných kapitol (instituce - financování - osobní údaje - výsledky a trendy), která umožňuje čtenáři zřetelně sledovat evoluci jednotlivých položek jeho zájmu.
Analýzu současné situace autorka uvedla poměrně rozsáhlým historickým přehledem, počínajícím vznikem sítě koloniálních univerzit, v němž se věnovala především typickým rysům univerzitního systému, které založily americkou tradici, osvědčily se a v transformované podobě přežily dodnes, mohou tak pro své dějinné ověření sloužit jako inspirace a modely jiných prostředí. To se týká zejména diverzifikovaného systému financování a dále právního postavení univerzit jako samostatných, vlastními orgány dozorovaných institucí (případ Dartmouth vs. New Hampshire /s. 22/ má ovšem v americkém právním vývoji mnohem širší význam, zejména pro celé vymezování pravomocí státu vůči soukromým korporacím). Autorka dále sleduje postupnou sekularizaci a profesionalizaci v průběhu 19. století a zejména důsledky demokratizace vysokoškolského systému i výukového procesu poté, co po občanské válce rychle rostl nejen počet, ale především prestiž středozápadních a západních univerzit, zaměstnávajících a vyučujících lidi středostavovského původu s životní zkušeností a názory podstatně odlišnými od tradičního východního establishmentu. V relativně nových státech na západ od Mississippi se také nejdříve prosazoval trend plynoucí z existence relativně velkého federálního vlastnictví a tudíž tradice větší ústřední intervence do různých veřejných otázek, mezi něž rozvoj vysokého školství náležel. Mezi univerzitní ideály, mj. pod silným německým vlivem, pronikal požadavek pokrokové výuky a vědeckého výzkumu, jimiž by univerzity v nejširší míře - a nikoli pouze poskytováním profesní inteligence - sloužily celku. Autorka sleduje nejrůznější finanční, instutucionální i personální aspekty tohoto procesu, přičemž text ilustruje mnoha cennými grafy a statistickými údaji.
V dalším, nejrozsáhlejším oddíle se autorka zabývá situací po roce 1945, kdy byly v podmínkách studené války a všestranného soupeření se SSSR položeny základy moderně chápané vysokoškolské výuky počítající s dramatickým nárůstem objemu a - vzhledem k dominantnímu postavení vědeckého výzkumu - i s razantním vzrůstem celospolečenského významu univerzit, v jejichž prostředí měly vznikat elitní think-tanky. Velmi cenné jsou informace o vývoji vztahů mezi univerzitní autonomií a centrálními - státními a později stále více federálními - orgány při určování ?povinných" osnov, tématiky či dokonce ideologických paradigmat, jimiž se pedagogové byli povinni řídit (problematika otevřená dodnes, aktualizovaná zejména s emancipačním hnutím 60. a 70. let). Otázky diverzifikace školství, jeho účelnosti, akreditačního procesu, výstupních profilů absolventů, systémů a administrativy vedení a možných a efektivních zdrojů financování, a především různé úrovně a způsoby řešení těchto otázek ve zkušenostech jednotlivých států představují nesmírně informativní materiál, s nimiž by domácí prostředí mělo být závazně obeznámeno. I když právě poznání parametrů ?startu" nové konceptualizace i praxe amerického vysokého školství v letech 1945-1975 je pro české publikum nesmírně přínosné, pro současnou českou diskusi je velmi užitečná i partie o současných poměrech. Patrně nejpřínosnější částíi je oddíl analyzující současnou situaci, charakterizovanou narůstajícím vlivem federální vlády a výraznější ústřední školskou politikou. Letmo jsou zmíněny i nejzávažnější problémy, mezi nimi nevýhody narůstajícího part-time zaměstnání (nejvíce diskutovaného - spolu s přenášením výukových povinností na mladší a ?nedefinitivní" pedagogy - v profesních bulletinech). Excelentní je závěrečná kapitola porovnávající palčivé otázky univerzitní edukace v americkém a českém prostředí. Náleží k nim řada problémů v současnosti řešených v ČR a narážejících na množství kritiky a diskusí, plynoucích z obtíží jejich praktického uplatňování (aktuálně odborné a následně finanční hodnocení škol i jedinců podle kvality vědeckých výstupů, přičemž většina projektů prochází napříč institucemi a nelze je ?rozdělit", kritéria univerzitního streamingu, standardizace vstupních a výstupních zkoušek, akademická peregrinace, postavení a odměňování pedagogů apod.); zde jsou americké zkušenosti zvláště neocenitelné.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.