Analýza politiky a političtí aktéři

Ambicí knihy je přispět čtyřmi původními kvalitativními případovými studiemi k diskusi o možnostech, problémech i řešeních spjatých s aplikací tzv. velkých politologických teorií v praxi. Každá studie je zaměřena na jinou úroveň rozhodovacího či schvalovacího procesu, resp. úroveň politického systému – na evropskou (nadnárodní) úroveň, na úroveň národní, regionální a komunální. Všem případovým studiím je společné zaměření na politické aktéry, jejich identifikaci, povahu, roli a zájmy.
Případové studie prokázaly nutnost vývoje originálních konceptů přizpůsobeným odlišnosti komunální úrovně. U regionální úrovně politického systému se tento problém již neobjevuje a autoři na ni mohli aplikovat například Weberovo vymezení vztahu byrokracie a politiky, koncept fiskálního federalismu i teorii veto players. Hlubší vhled do role aktérů přinášejí studie zaměřené na národní a nadnárodní úroveň, které dokládají latentně konfliktní povahu vztahů mezi formálními a neformálními aktéry, jejichž cíle byly ve zkoumaném procesu nekoherentní, někdy dokonce i antagonistické. Podrobným sledováním vztahů mezi aktéry se podařilo ověřit především zákulisní působení neformálních aktérů v jednotlivých fázích procesu, a to od fáze iniciační, ve které působili na byrokratický aparát, až po fázi implementační, která je v daném případě stále otevřená.

Jací aktéři se reálně podílejí na výsledné podobě legislativy České republiky a jaký je charakter jejich působení v politickém systému?
Kraje mají v České republice ústavou garantovánu samostatnost ve státem svěřených činnostech, jsou však na centrální vládní úrovni zcela závislé finančně. Jsou tedy kraje samostatné? Nebo záleží pouze na Ministerstvu financí, resp. vládě České republiky, jak mohou kraje naplňovat své povinnosti?
Hrají individuální aktéři v konkrétních rozhodovacích procesech významnější roli než tu, kterou předpokládají konvenční politologické teorie?