tištěná kniha e-kniha
Odvrácená tvář meziválečné prosperity

Odvrácená tvář meziválečné prosperity

Nezaměstnanost v Československu v letech 1918–1938

Rákosník, Jakub

témata: historie – 20. století, sociologie, právo

brožovaná, 462 str., 1. vydání
vydáno: prosinec 2008
ISBN: 978-80-246-1429-8
doporučená cena: 385 Kč

E-shop

Anotace

Kniha pojednává o problémech nezaměstnanosti v meziválečném Československu v mezinárodních souvislostech. Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života tehdejších nezaměstnaných, jejich strategiím přežití a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností. Kniha obsahuje rovněž teoreticky pojatý úvod o genezi fenoménu nezaměstnanosti v moderních ekonomikách a formách jejího diskurzivního uchopení, resp. obecněji její společenské reflexe.

Obsah

PODĚKOVÁNÍ
PŘEDMLUVA

KAPITOLA PRVNÍ: ZROZENÍ NEZAMĚSTNANOSTI
1.1 Nezaměstnanost v Československu – cesta od konce na počátek
1.2 Otázky konceptualizace nezaměstnanosti v sociálněhistorickém výzkumu
1.3 Kapitalismus a nezaměstnanost I – hledisko národohospodářské
1.4 Kapitalismus a nezaměstnanost II – hledisko morální
1.5 Myšlenka peněžní podpory
Závěr

KAPITOLA DRUHÁ: PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ZA VÁLKY A V PRVNÍCH TÝDNECH EXISTENCE ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU (1914–1918)
2.1 Trh práce za války 1914–1918
2.2 Trh práce v závěru války a v období vzniku Československa
2.3 Vznik československé péče o nezaměstnané v prosinci 1918
Závěr

KAPITOLA TŘETÍ: POVÁLEČNÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE A JEJÍ PŘEKONÁNÍ V LETECH 1919–1924
3.1 Úprava podpor v nezaměstnanosti z let 1919–1921
3.2 Ostatní podpůrná opatření
3.3 Hospodářské podmínky v počátcích ČSR
3.4 Nezaměstnanost a stabilita státu
3.5 Nová úprava podporování z roku 1921
3.6 Statistika trhu práce 1919–1925
Závěr

KAPITOLA ČTVRTÁ: ZAVEDENÍ GENTSKÉHO SYSTÉMU A KONJUNKTURA ZLATÝCH LET (1924–1929)
4.1 Hospodářské a společenské předpoklady péče o nezaměstnané ve druhé polovině 20. let
4.2 Přípravy pojišťovacího systému se státním příspěvkem
4.3 Realizace gentského systému v československých podmínkách
4.4 Ostatní formy péče a diskuse o novelizaci gentského systému
4.5 Statistika trhu práce v letech 1925–1929
Závěr

KAPITOLA PÁTÁ: VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE – TŘI PILÍŘE STÁTNÍ PÉČE
5.1 Hospodářské podmínky
5.2 Nová úprava gentského systému z roku 1930
5.3 Odbory a jejich pokladny
5.4 Státní stravovací akce
5.5 Nezaměstnanost a obecní rozpočty
5.6 Produktivní péče
5.7 Hnutí nezaměstnaných
5.8 Snahy o reformu péče
5.9 Vývoj na trhu práce v letech 1930–1933
Závěr

KAPITOLA ŠESTÁ: CESTA OD KRIZE HOSPODÁŘSKÉ KE KRIZI POLITICKÉ
6.1 Hospodářské podmínky
6.2 Tři pilíře státní péče o nezaměstnané 1933–1938
6.3 Ostatní formy péče o nezaměstnané ve 30. letech
6.4 Úvahy o reformě
6.5 Samostatní výrobci
6.6 Inteligence
6.7 Mládež
6.8 Nacionální aspekty nezaměstnanosti
6.9 Statistika trhu práce v letech 1933–1938
Závěr

KAPITOLA SEDMÁ: VÝVOJ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE A SČÍTÁNÍ NEZAMĚSTNANÝCH
7.1 Problémy sčítání nezaměstnaných
7.2 Systém zprostředkovatelen
7.3 Jak se vlastně hledala práce?

KAPITOLA OSMÁ: ŽIVOT NEZAMĚSTNANÝCH
8.1 Svět nezaměstnaných
8.2 Životní úroveň nezaměstnaných

KAPITOLA DEVÁTÁ: ČESKOSLOVENSKÁ NEZAMĚSTNANOST V MEZINÁRODNÍ PERSPEKTIVĚ
9.1 Povaha pojistných systémů
9.2 Vývoj nezaměstnanosti
Závěr

ZÁVĚR
SUMMARY
ZKRATKY
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
JMENNÝ REJSTŘÍK

Recenze

Rákosníkova práce se rozhodně vymyká běžnému standardu naší historické produkce. Je zdařilým pokusem o moderně pojatou, teoreticky fundovanou a přitom faktograficky bohatou monografii z oblasti novějších sociálních dějin.
J. Hájek (Český časopis historický, číslo 2/2010, ročník 108/2010, str. 350–351)

Recenzovaná kniha je více než zdařilým dílem, které je založeno na poctivé badatelské práci. Při jejím psaní byla využita řada zajímavých interpretačních přístupů. Velmi sympaticky působí interdisciplinární přístup, kdy text není vystavěn pouze na „tvrdých“ historických datech, ale jsou využívány i poznatky dalších sociálněvědních oborů – práva, ekonomie, politologie, sociologie, sociální práce apod. Tomuto faktu odpovídá i množství citovaných pramenů a literatury. V budoucnu ji jistě nebude moci opominout žádný student nebo badatel v oboru sociálních dějin nebo historik zabývající se obdobím první republiky.
Lukáš Šlehofer (Dějiny a současnost, ročník XXXI, číslo 8/2009, str. 45)