tištěná kniha
Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v  Československu v letech 1918-1938

Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938

Rákosník, Jakub

témata: historie – 20. století, sociologie, právo

brožovaná, 462 str., 1. vydání
vydáno: prosinec 2008
ISBN: 978-80-246-1429-8
doporučená cena: 385 Kč

E-shop

Anotace

Kniha pojednává o problémech nezaměstnanosti v meziválečném Československu v mezinárodních souvislostech. Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života tehdejších nezaměstnaných, jejich strategiím přežití a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností. Kniha obsahuje rovněž teoreticky pojatý úvod o genezi fenoménu nezaměstnanosti v moderních ekonomikách a formách jejího diskurzivního uchopení, resp. obecněji její společenské reflexe.

Obsah

PODĚKOVÁNÍ PŘEDMLUVA

KAPITOLA PRVNÍ: ZROZENÍ NEZAMĚSTNANOSTI
1.1 Nezaměstnanost v Československu - cesta od konce na počátek
1.2 Otázky konceptualizace nezaměstnanosti v sociálněhistorickém výzkumu
1.3 Kapitalismus a nezaměstnanost I - hledisko národohospodářské
1.4 Kapitalismus a nezaměstnanost II - hledisko morální
1.5 Myšlenka peněžní podpory
Závěr

KAPITOLA DRUHÁ: PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ZA VÁLKY A V PRVNÍCH TÝDNECH EXISTENCE ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU (1914-1918)
2.1 Trh práce za války 1914-1918
2.2 Trh práce v závěru války a v období vzniku Československa
2.3 Vznik československé péče o nezaměstnané v prosinci 1918
Závěr

KAPITOLA TŘETÍ: POVÁLEČNÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE A JEJÍ PŘEKONÁNÍ V LETECH 1919-1924
3.1 Úprava podpor v nezaměstnanosti z let 1919-1921
3.2 Ostatní podpůrná opatření
3.3 Hospodářské podmínky v počátcích ČSR
3.4 Nezaměstnanost a stabilita státu
3.5 Nová úprava podporování z roku 1921
3.6 Statistika trhu práce 1919-1925
Závěr

KAPITOLA ČTVRTÁ: ZAVEDENÍ GENTSKÉHO SYSTÉMU A KONJUNKTURA ZLATÝCH LET (1924-1929)
4.1 Hospodářské a společenské předpoklady péče o nezaměstnané ve druhé polovině 20. let
4.2 Přípravy pojišťovacího systému se státním příspěvkem
4.3 Realizace gentského systému v československých podmínkách
4.4 Ostatní formy péče a diskuse o novelizaci gentského systému
4.5 Statistika trhu práce v letech 1925-1929
Závěr

KAPITOLA PÁTÁ: VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE -TŘI PILÍŘE STÁTNÍ PÉČE
5.1 Hospodářsképodmínky
5.2 Nová úprava gentského systému z roku 1930
5.3 Odbory a jejich pokladny
5.4 Státní stravovací akce
5.5 Nezaměstnanost a obecní rozpočty
5.6 Produktivní péče
5.7 Hnutí nezaměstnaných
5.8 Snahy o reformu péče
5.9 Vývoj na trhu práce v letech 1930-1933
Závěr

KAPITOLA ŠESTÁ: CESTA OD KRIZE HOSPODÁŘSKÉ KE KRIZI POLITICKÉ
6.1 Hospodářsképodmínky
6.2 Tři pilíře státní péče o nezaměstnané 1933-1938
6.3 Ostatní formy péče o nezaměstnané ve 30. letech
6.4 Úvahy o reformě
6.5 Samostatní výrobci
6.6 Inteligence
6.7 Mládež
6.8 Nacionální aspekty nezaměstnanosti
6.9 Statistika trhu práce v letech 1933-1938
Závěr

KAPITOLA SEDMÁ: VÝVOJ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE A SCÍTÁNÍ NEZAMĚSTNANÝCH
7.1 Problémy sčítání nezaměstnaných
7.2 Systém zprostředkovatelen
7.3 Jak se vlastně hledala práce?

KAPITOLA OSMÁ: ŽIVOT NEZAMĚSTNANÝCH
8.1 Svět nezaměstnaných
8.2 Životní úroveň nezaměstnaných

KAPITOLA DEVÁTÁ: ČESKOSLOVENSKÁ NEZAMĚSTNANOST V MEZINÁRODNÍ PERSPEKTIVĚ
9.1 Povaha pojistných systémů
9.2 Vývoj nezaměstnanosti
Závěr

ZÁVĚR
SUMMARY
ZKRATKY
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP
SEZNAM PRAMENŮA LITERATURY
JMENNÝ REJSTŘÍK

Recenze

Dr. Rákosník zasadil své téma, tj. meziválečnou nezaměstnanost, do širšího kontextu historického, metodologického i věcného. Za velmi zdařilou a zároveň v naší historiografii zabývající se moderními českými dějinami stále ještě dost netradiční, považuji úvodní pasáž jeho práce, jež se zabývá vznikem pojmu a zároveň vznikem samostatného fenoménu nezaměstnanosti. Teprve poté, co společnost ve větší míře akceptovala svébytnost podstaty tohoto přechodného životního stavu výdělku schopných jednotlivců, mohla hledat odpovídající cesty kzmírnění dopadu tohoto stavu. Těžiště práce, tj. pasáže věnované meziválečnému Československu, přibližují dobu, kdy již základní diskuse nebyla vedena otázkou, zda takto postiženým lidem pomáhat, ale jaká forma pomoci je nejvhodnější.
Je třeba upozornit na to, že při zpracování svého tématu musel dr. Rákosník velmi silně uplatnit interdisciplinární přístup. Účinně pracoval s materiály právními, sociologickými, částečně i ekonomickými a to vše při velmi solidní znalosti celkového, českého i světového, politického kontextu praktického i ideologického.
Dr. Rákosník se nesoustředil pouze na mapování dvou základních systémů, které meziválečné Československo ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti poznalo, jeho zájem nebyl upřen jen na diskuse a prosazování té které varianty, stejně jako praktickou podobu jejího fungování. Na tomto místě je však třeba konstatovat, že i takto vymezený okruh problémů by bohatě vydal na samostatné zpracování. Ambice dr. Rákosníka byly však vyšší a domnívám se, že se mu je ve velké míře podařilo naplnit. Již z jeho heuristiky je patrno, že se snažil k svému tématu přistupovat opravdu komplexně, že volil různé úhly pohledu. Zajímala jej nejen teorie a praxe systému, ale také mezinárodní srovnání, životní úroveň, regionální podmíněnost, národnostní složení či profesní struktura nezaměstnaných, zajímal jej i dopad gentského systému na odborové organizace, jimiž byl realizován, věnoval se zprostředkovatelnám práce, dotkl se chudinské péče, tedy péče následné po vyčerpání podpor, objasnil velmi paradigmaticky legendární žebračenky, nepominul ani problém rodiny ajejího fungování tváří vtvář nezaměstnanosti. Jeho pozornosti neunikly nezaměstnané ženy ani některé záměrně vybrané specifické skupiny: mládež, inteligence, ale také drobní zemědělci či živnostníci. Zajímaly jej i veřejné aktivity, jež byly přímo soustředěny na nezaměstnané a měly se snažit politicky je mobilizovat, pozornost věnoval také alternativním typům péče a to jak z hlediska poskytovatele výpomoci, tak její formy (např. komunální potravinové akce, pracovní tábory atd.).

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.

Jakub Rákosník se tématem nezaměstnanosti zabývá již poměrně dlouhou dobu. Uvedený titulje pak určitým vyvrcholením jeho dosavadní badatelské práce, kdy se čtenáři mohou seznámit s upravenou podobou autorovy disertační práce.
Jak již bylo zmíněno, zvolil si au-torjako hlavní téma své práce problém nebo spíše fenomén nezaměstnanosti v období první republiky. Autor poukazuje na to, že pojem ne-zaměstnanost ve významu, který dnes běžně používáme, se konstruoval právě v meziválečném období. Jednu ze stěžejních linií knihy tedy vidím právě ve sledování geneze tohoto pojmu, přičemž ale autor činí v knize rozsáhlý exkurz před začátek a částečně i za konec sledovaného období. Rákosník se snaží sledovat a popsat diskuze dobových odborníků a politiků, přičemž se mijako velmi zajímavéjeví i popisy různých možných alternativ, které se nakonec neprosadily. Kniha poukazuje na skutečnost, že odpověď na otázky koho a proč podporovat byla (aje) otevřená a závisí značně na konkrétní společenské a hospodářské situaci. Kromě rozličných dobových odborných publikací využívá autor dále hojnějako pramene také různých dobových zákonných norem. Tyto poukazuji,jak měly být ideje propagované odborníky a veřejnými činiteli nakonec aplikovány v praxi. Obzvláště tyto pasáže knihy založené na interpretaci dobového právního materiálu považuji za velmi přínosné, byť někdy ne zcela čtivé. Projevuje se v nich druhá základní linie knihy, která popisuje konkrétní podoby československé péče o nezaměstnané. Mnoho místa je pochopitelně věnováno vychvalovanému i kritizovanému tzv. gentskému systému, který od poloviny dvacátých let tvořil páteř československé péče o nezaměstnané. Klade-li si autor za cíl popsat genezi nezaměstnanosti a následně se zabývá i systémem samotným, pak by v prácijistě chybělo i pojednání o tom,jake mělo zavedení a fungování celého systému péče o nezaměstnané dopady, a tojak z hlediska státu, tak i z hlediska samotných nezaměstnaných. V hledání odpovědi na tuto otázku pak vidím třetí linii táhnoucí se celou knihou.
Knihaje přehledně členěna do osmi kapitol. V první se autor věnuje vzniku pojmu nezaměstnanost ajeho vývoji v průběhu 19. století, i když celé vyprávění začíná vlastně na časovém konci - v období druhé republiky, kdy se autor snaží ukázat, kam byl vlastně celý systém doveden. Druhá kapitola popisuje stav trhu práce v období první světové války. Třetí a čtvrtá kapitola popisuje stav péče o nezaměstnané v průběhu dvacátých let a pátá a šestá kapitola rozebírá stav od vypuknutí velké hospodářské krize až do zániku první republiky. Jejasné, že v kapitole popisující druhou polovinu dvacátých let hlavně pak období mezi lety 1924-1929, kdy nezaměstnanost netvořila významnější problém, je věnováno více prostorujednotli-vým alternativním projektům sociální péče. V období následujícím, kdy byl svět postižen důsledky velké hospodářské krize, se autor věnuje více praktickým opatřením státu. Za velmi přínosné považuji ty pasáže šesté kapitoly, které se zabývají dopady nezaměstnanosti na různé skupiny obyvatelstvajako např. inteligence, mládež nebo národnostní skupiny. Na závěr knihyjsou zařazeny tři menší kapitoly. Zvláštní pojednáníje v podoběsedmé kapitoly věnováno problematice zprostředkování práce a sčítání nezaměstnaných, kdy se autor dotýká složitého problému metodologie sčítání nezaměstnaných. Za nejzajímavější z těchto kapitol považuji osmou, kdy se autor pokusil postihnout nezaměstnanost z pohledu samotných nezaměstnaných. Byť se potýkal s nedostatkem relevantních pramenů, podařilo se mu vytvořit v této oblasti dojisté míry průkopnický nástin životních strategií nezaměstnaných a popis jejich životní úrovně. Další zajímavý exkurz pak nabízí devátá kapitola, která se snaží poskytnout srovnání mezi vývojem v Československu a vývojem v mezinárodním měřítku. Tatojistě velice zajímavá problematikaje však v knize pouze nastíněna. Do budoucna by sijistě zasloužila podrobnější zpracování.
Recenzovaná kniha je více než zdařilým dílem, kteréje založeno na poctivé badatelské práci. Přije-jím psaní byla využita řada zajímavých interpretačních přístupů. Velmi sympaticky působí interdisciplinární přístup, kdy text není vystavěn pouze na "tvrdých" historických datech, alejsou využívány i poznatky dalších sociálněvědních oborů - práva, ekonomie, politologie, sociologie, sociální práce apod. Tomuto faktu odpovídá i množství citovaných pramenů a literatury. V budoucnuji jistě nebude moci opominout žádný student nebo badatel v oboru sociálních dějin nebo historik zabývající se obdobím první republiky. Skodajen, že kniha nemá výpravnější grafické zpracování. Údaje na některých mapách a grafech provedených pouze černobíle jsou často poměrně obtížně čitelné.

Lukáš Šlehofer, Dějiny a současnost, ročník XXXI, číslo 8/2009, str. 45

Obsáhlá monografie jednoho z představitelů nastupující vědecké generace se neomezuje pouze na naznačené chronologické období, ale sledovaný fenomén stopuje hluboko do 19. století. Řada autorem zmíněných otázek a myšlenkových podnětů také rezonuje i v naší současnosti.
Práci uvozuje teoreticky fundovaná předmluva. Autor v ní zdůvodňuje své pojímání zkoumaného fenoménu, když problém nezaměstnanosti chápe jako jazykový, institucionální a statistický konstrukt. Právě na prvním místě zmíněné jazykové valéry odrážely podle Rákosníkova názoru klíčové proměny v sociální péči o nepracující spoluobčany. V tomto smyslu opakovaně vyslovuje tezi, že "nezaměstnanost" (v současném pojetí) si společnost "vynalezla" teprve v průběhu svého vývoje. V předkládané monografii autorovi dle vlastních slov nejde primárně o ilustraci dějin hospodářských cyklů, ani o výzkum měnlivosti tenzí na trhu práce. V centru jeho pozornosti mají být především způsoby, jimiž se společnost stavěla k lidem, které my dnes označujeme jako nezaměstnané. Práce se koncentruje na čtyři autorem definované tematické okruhy: 1. Odkud se nezaměstnanost vzala; 2. Kde byla brána inspirace pro politickou sférou realizovaná opatření; 3. Jaká byla skutečná úroveň a kvalita péče o nezaměstnané v meziválečném Československu; 4. Jaké byly myšlenkové obzory a každodennost (alespoň některých skupin) nezaměstnaných.
V první kapitole, v níž se autor snaží vystopovat klíčový moment vlastního zrození nezaměstnanosti, uplatňuje volnější a poněkud neotřelý přístup k chronologii, když ve svém výkladu postupuje retrospektivně od konce sledovaného období (druhá republika) až někam k polovině 19. století. Následující kapitoly monografie pak již v zásadě respektují chronologická kritéria. Nejsou však jimi bezduše svázány - v řadě oprávněných případů v nich pojednávaná témata přesahují daný chronologický rámec na tu či onu stranu. Druhá kapitola tak sleduje výkyvy na trhu práce v průběhu první světové války, třetí a čtvrtá analyzují situaci v první, resp. ve druhé polovině dvacátých let.
Pátá a šestá část knihy pak mapují složitý vývoj ve třicátých letech. Přibližným dělít-kem mezi nimi je rok 1953, řada časových přesahů však obě kapitoly pevně propojuje. A tak zatímco první z nich se věnuje třem klíčovým oblastem tehdejší stárni péče o nezaměstnané (gentskému systému, státní stravovací akci a produktivním způsobům státní podpory), druhá se zabývá především ostatními způsoby této péče (např. sbírkové akce, pracovní tábory aj.). Pozornosti autora v ní neunikly ani dopady nezaměstnanosti na vybrané skupiny obyvatelstva - inteligenci, mládež či na německojazyčné obyvatelstvo pohraničních oblastí.
V posledních třech kapitolách je opět částečně opuštěna chronologicky determinovaná Unie výkladu. Autor detailněji objasňuje jednak institucionální vývoj zprostředkovatelen práce (sem přiřazuje i imanentně obsažený problém sčítání nezaměstnaných), dále se snaží vcítit se do vnitřních i vnějších okolností a podmínek života nezaměstnaných (jejich osobní postoje a strategie, ale i objektivní životní úroveň) a posléze v závěrečné kapitole se pokouší zasadit československou meziválečnou realitu v oblasti péče o nezaměstnané do kontextu mezinárodních zkušeností.
Monografie je zakončena celkovým shrnutím, dále anglickým resumé a pochopitelně i obligatorní výbavou kvalitních vědeckých publikací - seznamem pramenů a literatury, jmenným rejstříkem, rovněž seznamem zkratek, tabulek, grafů a map. Rákosníkova práce se rozhodně vymyká běžnému standardu naší historické produkce. Je zdařilým pokusem o moderně pojatou, teoreticky fundovanou a přitom faktograficky bohatou monografii z oblasti novějších sociálních dějin.

J. Hájek, Český časopis historický, číslo 2/2010, ročník 108/2010, str. 350-351

Téma Rákosníkovy obsáhlé práce, jejíž název lze považovat za symbolický a pracovní, je zvoleno promyšleně: nejde v něm jen o popis vývoje nezaměstnanosti v Československu let 1918-1938, o sociální opatření státního i soukromého charakteru, nýbrž i o reakce, jež vyvolávala nezaměstnanost v život. Autor si stanovil věnovat se fenoménu nezaměstnanosti v maximální šíři i hloubce věci. Naznačuje to už první (nečekaně obsáhlá) kapitola "Zrození nezaměstnanosti", zabývající se kromě jiného oním "úkazem" a podmínkami, za kterých se nezaměstnanost stávala a stala nezaměstnaností a začínala být léčena. Kapitola je v české literatuře pojetím i zpracováním originální, kvalitní a i ztěchto důvodů velmi prospěšná. Příznačně až na ni navazuje kapitola o prehistorii tématu (nezaměstnanost vletech 1914-1918). Prospěšná a potřebná je i celé studii, jež vykročila mnohem dál, než předcházející autorova práce diplomová.
Pokud jde o soubor pramenů, ze kterých Rákosník vycházel, nepochybně nevynechal již v pramenech primárních něco, co by mu bylo možné vytknout. Zadost učinil i pramenům normativním (což odpovídá i jeho diplomové práci a studiu na příslušné fakultě); vtom spočívá mj. jedna z mimořádných kvalit práce. Až neuvěřitelně obsáhlý je i soupis dobových periodik, atd. Neméně obsáhlýje i soubor vydaných pramenů (obnáší přes 150 položek !) -lze ho též považovat za plně postačující. Nejobsáhlejší je ovšem soupis literatury, pramene sekundárního. Pouze vtéto položce můžeme zjistit, že některé jednotliviny nebyly vzaty v potaz (nebo o nich autor nebyl sdostatek informován).

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Zdeněk Kárník, DrSc.