tištěná kniha
Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti

Česká republika - trendy, ohrožení, příležitosti

Potůček, MartinMašková, Miroslava a kol.

témata: politologie a mezinárodní vztahy

brožovaná, 366 str., 1. vydání
vydáno: říjen 2009
ISBN: 978-80-246-1655-1
doporučená cena: 355 Kč

E-shop

Anotace

Publikace identifikuje důležité, empiricky zachytitelné vývojové trendy české společnosti i jejího vnějšího prostředí. V první části je identifikace trendů zasazena do širšího metodologického rámce tvorby vizí a strategií pro český stát. Je zde představen modulární přístup, v němž poznatky o těchto trendech vystupují jako předpoklady uplatnění ostatních prvků prognostického postupu. Následuje rozbor čtyř důležitých globálních trendů s dlouhodobým působením. Degradace životního prostředí, nezápadní tvář globalizace, globální nerovnost jako globální hrozba a nová multipolarita, to jsou hlavní vnější trendy, které budou výrazně ovlivňovat i budoucnost České republiky. Vnitřní trendy jsou rozděleny do deseti oblastí, které byly identifikovány jako důležité součásti výkladu společenského pohybu. Publikace se zaměřuje na vývojovou dynamiku práva, ekonomiky, politického systému, vzdělávání, inovací, dále na populační vývoj, přírodu a životní prostředí, suroviny, bezpečnost a hodnoty v české společnosti z hlediska výhledu vývoje v dané oblasti i vztahu ke kritériu kvality a udržitelnosti života. Závěr nabízí stručnou metaúvahu o aktuální i potenciální sociální dynamice a o tom, jak se promítá do formulace strategických úloh pro českou společnost.

Obsah

ÚVODEM
Martin Potůček

A. KONCEPTUÁLNÍ VÝCHODISKA
A1. Modulární přístup k tvorbě vizí a strategií pro Českou republiku
Martin Potůček
A2. Kritéria společenského vývoje
Miroslava Mašková, Zuzana Drhová
A3. Prostor strategických voleb pro českou společnost
Martin Potůček

B. VNĚJŠÍ TRENDY
B1. Degradace životního prostředí
Miloš Balabán
B2. Nezápadní tvář globalizace
Miloš Balabán
B3. Globální nerovnost jako globální hrozba
Miloš Balabán
B4. Nová dimenze multipolarity
Miloš Balabán

C. VNITŘNÍ TRENDY
C1. Populace
Miroslava Mašková
C2. Právo
Richard Pomahač
C3. Politický systém a institucionální rámec vládnutí
Petr Just
C4. Ekonomika
Vladimír Benáček
C5. Hodnotové struktury
Libor Prudký
C6. Vzdělávání
Arnošt Veselý, Magdalena Mouralová
C7. Inovace
Jaroslav Štefec
C8. Bezpečnost
Miloš Balabán, Antonín Rašek
C9. Surovinové zdroje
Pavel Kavina
C10.Příroda a životní prostředí
Zuzana Drhová

ZÁVĚREM
Martin Potůček

SUMMARY
Martin Potůček

VĚCNÝ REJSTŘÍK

Recenze

Publikace "Trendy, příležitosti a ohrožení České republiky" je dalším z již (naštěstí) dlouhé řady knih a studií s dílny CESES FSV UK, které se zamýšlejí nad procesy proměn soudobých společností (a české zvláště) i nad reflexí těchto proměn v systému vědomého, resp. cílevědomého strategického vládnutí. "Produkce" CESES, který je mimochodem zřejmě jediným akademickým pracovištěm, které se v současnosti v České republice soustavně věnuje zkoumání budoucnosti, tak již může využívat kultivovanou výzkumnou tradici a naakumulované zkušenosti z prognostické práce, a v případě recenzované publikace tak skutečně také v plné míře činí. Jinými slovy: odborně fundovaný a současně vnitřně "sžitý" autorský kolektiv CESES je již sám o sobě zárukou, že i nová studie "Trendy, příležitosti a ohrožení ČR" rozhodně stojí za přečtení a - ještě více - za zamyšlení.
Toto zamyšlení ovšem už z povahy tématu, kterým se daná práce zaměstnává, musí být zamyšlením kritickým. Budoucnost je naším společným "statkem", ve svobodném veřejném prostoru se ovšem názory na to, co je, resp. mohlo či mělo by být obsahem tohoto pojmu, ba dokonce jakou podobu má mít jeho "konstrukční mechanismus" přirozeně liší. Není tedy zdaleka jisté, zda "hledání obrazů možným budoucností" (abych použil terminologického obratu z posuzované publikace) může vůbec někdy dospět v otevřené společnosti к obecně akceptovanému finále, bez pokusu o takové hledání však riskujeme, že v "lomozu" každodenního chodu (masové) společnosti přeslechneme "zásadní varování a výzvy" pro racionální orientaci našich současných společných aktivit.

Z recenzního posudku: Ing. Jan Přikryl, CSc.

Obsah autorským týmem vykonané výzkumné a redaktorské práce na přípravě publikace hodnotím jako zdařilý pokus o nalezení postupu odpovídání na rozhodovací nejistoty
aktuálně panující v praxi strategického řešení problematiky vládnutí v evropských státech. Práce totiž oslovuje representanty institucí podílejících se na utváření strategického a dlouhodoběji orientovaného informačního zázemí vládní, veřejné i podnikatelské politiky v zájmech obyvatel ČR tím, že předkládá panoramatický pohled na problémové situace pociťované nejen jimi, ale i obyvateli dalších evropských států a naznačuje možnosti strategických a tedy soustavněji vedených postupů jejich řešení.
Tím autoři přispívají к zaplnění dosud "bílého místa poznání" v myslích mnoha aktérů naší domácí politické informační praxe a nabízejí informaci, která jim dovoluje přiblížit stav jejich vědomí o proměnách obsahu obyvatelských zájmů ke stavu vědomí jejich kolegů operujících na politických scénách v demokraticky vyspělejších společenstvích.
Obsah publikace vznikl zpracováním výstupů z projektu "Vize a strategie rozvoje české společnosti v EU" řešeného v rámci dlouhodoběji vedeného výzkumu členy i externími spolupracovníky Centra pro sociální a ekonomické strategie na fakultě sociálních věd Karlovy univerzity . Kvalitu výzkumného zázemí tohoto projektu jsem měl možnost sledovat již od konce devadesátých let minulého století a její koncepční počátky i spolutvořit již od druhé poloviny šedesátých let v ČR a později i v Polsku. Chci tím připomenout, že strategické uvažování má jako předmět společensko vědního výzkumu určitou naši domácí tradici a z hlediska poznávání informačních praktik nutných pro vedení dlouhodoběji zacílených společenských aktivit reprezentuje dokonce nikoli nepodstatný celosvětově významný přínos. Ten spočívá v upozornění na specifické postupy a metody zpracování informací a jmenovitě na možnosti mezioborové komunikace informací pro takovéto zacílení společenských aktivit obyvatel a jejich institucí. Těmto metodám je tedy třeba se v politické praxi učit a kultivovat je pro specifické účely použití při politicky angažovaném rozhodování zejména v podmínkách, kdy rozhodovatelé stojí před civilizačními změnami chování přírody a lidského společenství. Z tohoto hlediska hodnotím obsah práce jako významný příspěvek к metodologii koncipování dlouhodobějších a politicky významných společenských aktivit.
Autoři publikace uvádějí metodologickou problematiku vizí v kontextu strategického jednání přehledově a to v první části publikace jako její konceptuálni východiska . Zabývají se zde zejména způsobem řízení procesu zpracování informací při tvorbě strategií dlouhodobějších aktivit, který je v jejich případě řešen skladebným či modulárním přístupem . Dále uvádějí obecné charakteristiky hodnotících kriterií použitých pro ocenění kvalit společenského vývoje a popisují jejich vztah ke koncepcím udržitelnosti lidského životajako koncepcím strategií, které z časového hlediska pojednávají o aktivitách budoucích lidských generací.Určují současně čtyři dimenze či kvality na nichž závisí udržitelnost života obyvatel a to: hospodářskou, sociální, environmentálni a bezpečnostní.Poté vymezují podmínky v nichž dochází к rozhodování o aktivitách v české společnosti. Z obecněji charakterizovaných vlastností těchto podmínek pak uvádějí "sváry hodnotových orientací" politicky angažovaných rozhodovatelů a tuto charakteristiku používají společně se souborem rozhodnutí uskutečňovaných řídícími orgány ve státě к vymezení "prostoru strategický voleb" pro českou společnost.
Konceptuální východiska práce hodnotím jako dobře případově zvolená, nejen protože vyhovují obecně přijímaným výkladům způsobů obyvatelského rozhodování a způsobů hodnocení prožívané skutečnosti obyvatelem jako politickým aktérem, ale vyhovují dobře i jako společné vodítko pro autory následného zpracování pohledů na vývojové trendy ovlivňující budoucí vývoj české společnosti, který je nahlížen z odborně odlišných pohledů.
Věcně rozdělili autoři popis vývojových trendů do čtyř vnějších a deseti vnitřních trendů, přičemž toto rozdělení je zjevně pracovní a do značné míry má i mezinárodně uznávaný status a to jako rozdělení obsahu problémových situací vyskytujících se na aktuálních evropských politických scénách.Především z těchto důvodů hodnotím publikaci jako politicky relativně snadno přijatelnou informaci, umožňující prohlubovat odbornost přípravy postupů politického řešení aktuálních civilizačních problémů naší společnosti.

Z recenzního posudku: František Petrášek