Jak vzpomínáme na normalizaci

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici. Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve stále intenzivnějších kulturních válkách? Na tyto i řadu dalších otázek se snaží kniha odpovědět. Nebo si je alespoň položit. Čtenář v ní najde výběr ze současných přístupů memory studies a jejich aplikací na konstruktivisticky orientovanou výuku dějepisu. Hlavním předmětem zájmu jsou hrané filmy o tzv. normalizaci, resp. jejich divácká recepce. Autor analyzoval tisíce komentářů na portálu csfd.cz a pokusil se formulovat, jak vypadá kolektivní paměť v digitálním věku a co z toho vyplývá pro školní vzdělávání.

Kniha je vhodná nejen pro ty, kdo se zajímají o roli historie ve společnosti (jimž patří autorovo úvodní věnování), ale i pro učitele dějepisu, kteří zde mají k dispozici průvodce, jak s filmovými ukázkami v hodinách efektivně pracovat. Autorovo snažení dostat do školních osnov rozvíjení historické a zároveň mediální gramotnosti je třeba v současné době audiovizuálního přesycení považovat za záslužnou činnost a za jeho vstřícnost vůči entuziastickým učitelům mu náleží jednoznačný dík.
Daniel Klouda (Dějiny a současnost 5/2023)