Philosophy en noir

Myšlení, ať chce, či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018.

Filosofie en noir je detailním čtením důležitých myslitelů, které je vedeno pokusem učinit z těchto fragmentárních čtení jakousi konstelaci myšlení, jež by na temném nebi filosofie po holocaustu mohla zazářit jako světlo naděje.
Petr Fischer (SALON, Právo, 4. 6. 2018)

Evropské myšlení krizi vnímá jako něco negativního, něco, čeho je třeba se obávat, a tak je to i u Husserla — krize je u něj okamžikem největšího ohrožení kontinuity evropské kultury. Já se snažím říct, že negativní vnímání krize často vede k extrémním prostředkům, jak řešit potíže, v nichž jsme se ocitli, a že po takto chápaných krizích téměř nutně přicházejí katastrofy. Přitom však existuje také pozitivní pojem krize. Z dnešního pohledu by dokonce šlo říct, že ve složitých, otevřených systémech jsou krize nevyhnutelné a slouží k jejich sebeorganizaci na vyšší úrovni.
- z rozhovoru Miroslava Petříčka s Janem Němcem (Host 2/2019)

Petříček se věnuje zásadním tématům filosofie 20. století: krizi a katastrofě. A bere vážně otázku, jak může filosofie mluvit o něčem, o čem není možné mluvit – jak se může vyjadřovat po všech krizích a katastrofách? Filosofie jako by musela opustit bezpečí tradice, změnit vlastní jazyk, vlastní diskurs, aby mohla vypovídat o současné době…
(…)
Vzhledem k nesmírné tíži vyrovnávání se s nemožným působí Petříčkova kniha jako (byť třeba nevyžádaný) dar, zvlášť v momentálním kontextu, ve kterém se tak obtížně prosazuje myšlení vůbec.
Anna Luňáková (Tvar 3/2019)

(...) s nevšedním darem podávat i složité pochopitelnou formou, v žádném případě nějakou akademičtinou, Petříčkova Filosofie en noir je tak přístupná, nesmíme ani zapomínat na kultivovaný, krásný jazyk. Nic z toho ovšem nepřekvapí, Miroslav Petříček je skutečně myslitelem evropského formátu, nejen erudicí a přesahy mimo oblast vlastní filosofie, jazykovým vybavením, ale hlavně: již zmíněným neulpíváním na daném, neustálým zkoumáním, stavěním otázek. A samozřejmě, nesvázaností žádnou školou či doktrínou, vlastností velice důležitou. O všech těchto atributech – a nejen o nich – nás Petříček přesvědčuje snad v každé větě.
Josef Rauvolf, překladatel a publicista

• Uvedení edice v Knihovně Václava Havla