tištěná kniha e-kniha
Checoslovaquia, Guatemala y México en el Período de la Revolución Guatemalteca

Checoslovaquia, Guatemala y México en el Período de la Revolución Guatemalteca

Perutka, Lukáš

témata: iberoamerikanistika, politologie a mezinárodní vztahy, historie – 20. století
edice: Ibero-Americana Pragensia Supplementum

brožovaná, 168 str., 1. vydání
vydáno: září 2014
ISBN: 978-80-246-2429-7
doporučená cena: 210 Kč

E-shop

Anotace

Monografie se zabývá doposud prakticky neprobádaným vztahem Československa a Guatemaly v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944–1954. Autor odkrývá širší souvislosti mezinárodních vztahů Guatemaly, Mexika a Spojených států amerických. Ústředním tématem je dodávka zbraní z Československa do Guatemaly v roce 1954, která se stala důležitým činitelem pro svržení demokratického režimu prezidenta Jacoba Arbenze v Guatemale. Československo tak sehrálo podstatnou roli při jedné ze stěžejních událostí studené války na americkém kontinentu.

Recenze

Lukáš Perutka se ve své práci rozhodl analyzovat vztahy mezi Československem a Guatemalou v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944-1954 v širším kontextu (tj. v kontextu vztahů mezi Československem, Guatemalou Mexikem a Spojenými státy americkými). Perutkova práce má ale ještě širší záběr, než jaký naznačuje její název. Autor se totiž rozhodl zkoumat nejen vztahy Československa a Guatemaly ve čtyřicátých a padesátých letech; dokladem toho je, že v první kapitole jde až k počátkům československého zastoupení v této zemi. K tomuto postupu uvádí, že tuto kapitolu nejde vynechat, protože diplomatické a hospodářské vztahy obou zemí ještě v předválečné éře byly pro období po roce 1944 velmi důležité; bez jejich pochopení a pochopení, nelze situaci po roce 1944 zcela porozumět, s čímž naprosto souhlasím.
Hned na začátku posudku musím říci také to, že hlavním kladem práce Lukáše Perutky je obrovské penzum prostudovaných nevydaných pramenů k dané problematice. Autor bádal nejen v českých archivech (Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR, Národní archiv ČR, Archiv UV KSČ či Archiv Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR), nýbrž i v archivu Ministerstva zahraničních věcí Mexika. Unikátní znalost těchto materiálů, stejně jako znalost pramenů vydaných, zejména FRUS (United States Department of State, Foreign Relations of the United States) a rozsáhlé odborné literatury je klíčovým faktorem, respektive důvodem toho, proč je Perutkova práce kvalitní.
Pokud jde o obsah, první kapitola Perutkovy práce je, jak jsem již naznačil, věnována vztahům mezi Československem a Guatemalou v meziválečném období. Autor zde uvádí důvody, proč se Praha zajímala o tuto zemi. Zajímavým faktorem podle něj bylo, že zde existovala nepočetná česká kolonie (řada emigrantů zde žila od počátku 20. století), což byl podle autora důvod, proč - k uspokojení jejich zájmů a k možnému rozvoji obchodních kontaktů - zvažovalo prvorepublikové ministerstvo zahraničí zřídit v Guatemale honorární konzulát. Právě této problematice se pak autor na několika dalších stranách práce věnuje. Třebaže první honorární vicekonzul (Rudolf Zrnovský) ani konzul (František Krafka) nebyli profesionální diplomaté, nýbrž obchodníci s rozsáhlými kontakty v této zemi, mělo podle autora práce zřízení těchto institucí velký vliv na obchod obou zemí (údaje z let 1922, 1923 a 1931). V závěru kapitoly pak Lukáš Perutka výtečně poukazuje na již patrnou snahu Německa dostat se na jihoamerické trhy a na vzájemné obchodní soupeření (právě z tohoto důvodu uzavřelo Československo v roce 1936 s Guatemalou obchodní smlouvu).
Jádro Perutkovy práce tvoří třetí až devátá kapitola, tj. analýza vztahů mezi Guatemalou a "Československem" od druhé světové války do poloviny padesátých let. Autor pečlivě analyzuje nejen četné diplomatické peripetie (například "akci" honorárního konzula Krafky, jenž se odmítl vzdát Německu a rozhodl se pokračovat v působení jako československý honorární konzul), ale i pád autoritářského režimu prezidenta Jorgeho Ubica v roce 1944 a vládu junty pod vedením generála Federica Ponceho Vaidese. Dále rozebírá mezinárodní situaci Guatemaly v období 1945-1954 (třetí a čtvrtá kapitola; období vlády prezidentů Juana Josého Arévala a poté Jacoba Arbenze Guzmána) a její vztah s Mexikem a se Spojenými státy americkými. Tento postup má jasnou logiku, autor ostatně již v úvodu práce správně napsal, že pro pochopení vývoje v dané době je třeba vztahy mezi Guatemalou, USA a Mexikem dobře znát. Pokud jde o vztahy mezi Československem a Guatemalou v tomto období, po skončení druhé světové války nebyly obnoveny, ale prezident Arévalo měl na jejich obnovení zájem, stejně jako Arbenz, mimo jiné i proto, že Američané zavedli embargo na dovoz zbraní do Guatemaly a zbraně bylo někde třeba kupovat. Vzhledem k tomu, že k podobnému obchodu došlo ve druhé polovině třicátých let, stalo se volbou Guatemaly vcelku logicky Československo. Jistou roli hrálo i to, že se Guatemala s ohledem na rostoucí napětí mezi ní a USA musela přiklonit k nějaké zemi sovětského bloku (šestá, částečně i sedmá kapitola Perutkovy práce). V sedmé kapitole se autor navíc věnoval prohlubování vztahů mezi ČSR a Guatemalou v roce 1954. Zatímco zpočátku ČSR velký zájem na spolupráci s Guatemalou nemělo, po roce 1953 se situace změnila. Výsledkem byl prodej československých zbraní do Guatemaly v roce 1954.
V zásadě lze shrnout, že Lukáš Perutka napsal výbornou práci, založenou na pečlivém studiu nevydaných i vydaných pramenů a odborné literatury. Kromě toho prokázal schopnost tyto prameny interpretovat, analyzovat a vyvozovat z nich dobře vyargumentované závěry. Ocenit je třeba i skutečnost, že práci napsal ve španělském jazyce, což umožňuje její recepci i mimo Českou republiku. Opomenout nemohu ani skutečnost, že se jedná o další výtečnou práci z "dílny" profesora Josefa Opatrného, jehož Středisko iberoamerických studií tak potvrzuje svoji dlouhodobou vynikající úroveň.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.

Nejnovější tituly v edici