tištěná kniha
Mluvnice současné češtiny 2

Mluvnice současné češtiny 2

Panevová, Jarmila

témata: bohemistika, lingvistika

brožovaná, 292 str., 1. vydání
vydáno: září 2014
ISBN: 978-80-246-2497-6
doporučená cena: 295 Kč

E-shop

Anotace

Jarmila Panevová a kolektiv
Mluvnice současné češtiny 2 – Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu

V tomto svazku je podán pohled na českou syntax založený na materiálu současné češtiny, jak ho poskytuje gramaticky anotovaný materiál z českých počítačových korpusů. Autorky svazku se podílely na výstavbě Pražského závislostního korpusu. Vycházely přitom z jednotné teoretické koncepce závislostního popisu založeného na pojmu valence. V sedmi kapitolách jsou analyzovány a bohatě korpusovým materiálem exemplifikovány základní otázky významové stavby české věty (typy závislostních vztahů, hranice mezi valenčními a nevalenčními doplněními, souhra morfologie a syntaxe v české větě, spojení souřadná a eliptická, podstata infinitivních konstrukcí, slovosled ve vztahu k aktuálnímu členění).

Recenze

Kniha má být druhým dílem české mluvnice, jejímž dílem prvním je publikace V. Cvrček et al. (2011): Mluvnice současné češtiny I. Praha, Karolinum 2011. Jak název napovídá, je syntax kolektivu autorek v čele s Jarmilou Panevovou materiálově založena na anotovaném korpusu, konkrétně na Pražském závislostním korpusu (Prague Dependency Treebank 2.0, analytická a tektogramatická rovina). Je to první česká mluvnice založená na materiálu syntakticky anotovaného elektronického korpusu, takže lze hovořit o tom, že výchozí jazyková syntakticky anotovaná data jsou dosud nejobjektivnějším vzorkem psaného jazyka, na němž kdy byla popisována ucelená syntax soudobé psané češtiny.
Již pohled do dlouhého obsahu knihy napovídá, že autorský kolektiv se věnuje snad všem jevům, které spadají do sféry hloubkové syntaxe (ale nejen jí) nazírané prizmatem FGP. Jde o nesmírně vyzrálé dílo, jehož argumentace a závěry jsou prověřeny nejen dlouhou existencí FGP (tato vlivná teorie vznikla před cca padesáti lety!), ale navíc i textovými daty Pražského závislostního korpusu: ta ukazují, že FGP byl navržen teoreticky správně. Autorky vždy konfrontují své úvahy a závěry s dosavadní literaturou o daném tématu, zdůvodňují, proč zvolili příslušné řešení. Snad hlavní předností práce je skutečně velmi jemné, až rafinované lingvistické uvažování dané nejen velkými zkušenostmi a hlubokými lingvistickými znalostmi vedoucí kolektivu J. Panevové a spoluautorky E. Hajičové, ale i vytříbenými schopnostmi všech zbývajících autorek rozlišovat jemné významové distinkce, identifikovat skryté homonymie, případně synonymie, a volit náležitá řešení. Obecná teoretická řešení jsou vždy podložena množstvím příkladů, z nichž ty hlavní jsou názorně graficky zachyceny v podobě stromových syntaktických struktur. Příklady jsou natolik názorné a výstižné, že obtížnému výkladu porozumí na jejich základě i ten, kdo nemá FGP takříkajíc „v krvi“. V práci je řada novinek ve srovnání se staršími pracemi vycházejícími z FGP, zjemněn je repertoár syntakticko-sémantických doplnění (aktantů a volných doplnění). Zvláště si cením kapitoly 3 o diatezi a alternaci a kapitoly 4 o koordinaci, apozici, parentezi a elipse a dále kapitoly 6 o aktuálním členění větném, kde se snad nejlépe projevují odborné kvality autorek. Když mne třeba při čtení napadla nějaká námitka, nebo mi připadalo, že výklad zanedbává nějaké komplikované případy, které mne napadaly jako námitky, po pár dalších stránkách jsem z vytištěné podoby práce musel mazat přičiněné otazníky, neboť na problémy se pamatovalo, čtenář má pocit, že autorkám opravdu nic podstatného neunikne.
Svým hlubokým vhledem do podstaty strukturní syntaxe důsledně opřené o vztah mezi formami a funkcemi, vystižením hlavních témat a náležitým řešením problémů je tato kniha výtečným počinem. Je jednou z prvních ucelených syntaxí češtiny využívající korpusových dat, která interpretuje z hlediska teoretického fundamentu FGP, protože výchozí teoretický přístup je dán. Na anotovaných datech se ovšem ukazuje, že starší postuláty teorie bylo třeba poněkud zrevidovat. Nicméně data se rozhodně „neohýbají“, aby vyhovovala jednou vyvinuté, petrifikované teorii. Ve srovnání se starší verzí FGP se například rozšířil repertoár tzv. funktorů a zjemnily a zpřesnily některé pojmy, nalezly se jemnější distinkce. Klíčové je, že v ostrém světle reálných dat se ukazuje, že původní pilíře, na nichž je FGP založen, jsou navržené správně, což prozíravé autorky jistě těší.
Mimo obsahové přednosti uvedené výše ještě dodávám, že myšlenkově velmi náročná práce je psána plynulým slohem, velmi dobře se čte, čtenář nezakopává o těžkopádné stylistické konstrukce, jež by musel rozplétat (konstatuji to proto, že stylistická lehkost jazyka u ideově hutných děl není vždy samozřejmostí).

Z recenzního posudku: doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc.