tištěná kniha
Praha - zahrady a parky

Praha - zahrady a parky

Pacáková-Hošťálková, Božena

témata: pragensia, historie
edice: Praha

brožovaná, 320 str., 1. vydání
vydáno: prosinec 2016
ISBN: 978-80-246-2625-3
doporučená cena: 420 Kč

E-shop

Anotace

Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných. Ucelenou představu o procesu jejich zakládání a proměn v historických a slohových souvislostech autorka brilantně načrtává a objasňuje i s pomocí nových poznatků z jejich historie ve vstupní části knihy. Ve druhé části pak věnuje pozornost jednotlivým zahradám nebo parkům. Pro vystižení souvztažnosti s daným územím je prezentuje ve skupinách odpovídajících určité lokalitě, která je uvedena celkovou charakteristikou. S reprezentativními fotografiemi a historickými dokumentačními obrázky knihu dotváří výklad odborných pojmů, přehled dřevin, rejstřík osobností a lokalizace, u vybraných historických zahrad autorka předkládá i vysvětlení jejich specifických prostorových vazeb.
Připravuje se též v anglické verzi.






Obsah

Zahradní umění v tisícileté historii Prahy

Pražský hrad a Hradčany
Královská zahrada
Zahrady Rajská a Na Valech
Hartigovská zahrada
Svatováclavská vinice
Na Baště
Jelení příkop
Černínská zahrada
Zahrada paláce Hložků ze Žampachu
Chotkovy sady
Bílkova vila
Kramářova vila

Hradčany: Strahov
Konventní zahrada
Velká strahovská zahrada

Malá Strana: Petřín
Lobkovická zahrada
Zahrada U Tří červených růží
Zahrada U Štorberků
Schönbornská zahrada
Vratislavská / Mitrovická zahrada
Vrtbovská zahrada
Seminářská zahrada
Nebozízek na Petříně
Park u rozhledny na Petříně
Růžový sad na Petříně

Malá Strana: Malostranské náměstí – Klárov
Lesliovská zahrada
Valdštejnská zahrada
Palácové zahrady na jižním svahu Pražského hradu
Ledeburská zahrada
Malá a Velká Pálffyovská zahrada
Kolovratská zahrada
Malá Fürstenberská zahrada
Velká Fürstenberská zahrada

Malá Strana: Kampa – Kosárkovo nábřeží
Zahrada Strakovy akademie
Vojanovy sady
Kampa a Nosticova zahrada
Maltézská zahrada


Nové Město
Františkánská zahrada
Slovanský ostrov
Krannerova fontána (Staré Město)
Karlovo náměstí
Letohrádek Amerika
Botanická zahrada Univerzity Karlovy Na Slupi

Vyšehrad
Knížecí a královská akropole
Štulcovy sady
Karlachovy sady
Kovařovičova vila

Vinohrady
Riegrovy sady
Sady Svatopluka Čecha a Bezručovy sady
Gröbovka

Vršovice
Náměstí Svatopluka Čecha

Nusle
Fidlovačka
Jezerka

Chodov
Chodovská tvrz

Smíchov a Košíře
Zahrada Kinských
Bertramka
Na Skalce
Santoška
Klamovka
Cibulka

Břevnov a Liboc
Klášterní zahrada v Břevnově
Obora Hvězda

Střešovice
Müllerova vila

Bubeneč a Troja
Královská obora Stromovka
Trojský zámek / Šternberská vila v Troji
Vinice sv. Kláry
Pražská botanická zahrada

Holešovice a Letná
Letenské sady

Karlín
Karlínské náměstí
Lyčkovo náměstí
Invalidovna
Kaizlovy sady

Prosek
Park Přátelství

Prostorové vazby
Výklad pojmů
Dřeviny
Lokalizace
Osobnosti
Seznam vyobrazení
Poděkování
O autorce





Recenze

Téma pro čtenáře - milovníky Prahy, historie a zahradního umění velmi přitažlivé, zajímavé. Překvapivě není mnoho prací, které se tomuto tématu v současnosti fundovaně věnují. Autorka ve své práci zpracovává celkový obraz historické zeleně Prahy a to nejen pro 19. -20.století. Věnuje se stručně (vzhledem к rozsahu a účelu práce) i historickým exkurzům к jednotlivým lokalitám a zařazuje vývoj zeleně do širších historických souvislostí. Vysvětluje také veřejnosti často neznámé původy názvů parků .
V úvodní části autorka nastínila celkový vývoj zahrad a další zeleně Prahy od středověku přes období renesance. Zde se zastavuje u založení Královské zahrady císařem a českým králem z rodu Habsburků Ferdinandem I. a jeho nástupci. Arcivévoda Ferdinand navázal na dílo otce a jeho aktivita se rozšířila i za hradby Prahy na západ do obory dnes zv. Hvězda. Rudolf II., který se v Praze usídlil, pokračoval v budování královské zahrady a hlavně jejích drobných objektů. Jeho další činnost směřovala směrem na severovýchod od Pražského hradu, kde
"projevil svoji činnorodost opravdovými zakladatelskými počiny". Za jeho vlády byl dobudován rybník a vytvořeno unikátního technického díla "Rudolfova štola" pro zásobování dnešní Královské obory vodou z Vltavy.
Bitva na Bílé hoře r. 1620 a následující události značně ovlivnily další vývoj v Čechách. Generál Albrecht z Valdštejna, který stál v čele císařského vojska, získal rozsáhlý majetek.
V Praze si vybudoval na Malé Straně rezidenci s monumentální manýristickou zahradou. Výrazné změny v estetickém cítěné signalizující nástup baroka, jak uvádí autorka, se ohlásily po třicetileté válce. Do tvorby pražských zahrad se promítala recepce stylových forem, vždy však po přetavení do svébytného projevu a se zřetelem na konkrétní podmínky. Mimořádným dědictvím tohoto období jsou terasovité zahrady na Malé Straně s dominantou Pražského hradu. Autorka uvádí dále důmyslné prostorové vazby, které se uplatnily v mnoha barokních zahradách - např. na Hradčanech v Černínské zahradě, či v zahradě Šternberské vily v Tróji. Vedle zahrad palácových a měšťanských vznikly v Praze a jejím okolí vynikající zahrady klášterní. Zahrada Břevnovského kláštera (založen r.993 sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.) má nejen ideové poselství ale zároveň důraz na vnitřní integritu, kterou vyjadřuje kříž. Křížení se projevuje nejen ve vlastní zahradě, ale lze sledovat pomyslnou prostorovou osu až na Pražský hrad ke katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Další vývoj některých pražský obor a zahrad nepříznivě ovlivnily válečné události kolem poloviny 18.století. Značný vliv na vývoj města měly reformy císaře Josefa II. na konci 18.století. R.1784 císařským nařízením došlo ke splynutí správy čtyř pražských měst. Některé kláštery byly sekularizovány a změnily svého majitele. Rovněž byly rušeny úseky zastaralého městského opevnění, zřizováníy byly aleje, později parky. Pod vlivem inspiračních vlivů ze světa se rozvíjí klasicismus a romantismus. Autorka uvádí, že v podmínkách Prahy dochází к symbióze klasicismu a romantismu syntetizované v zahradním umění do anglického krajinářského stylu. Jako konkrétní příklady jmenuje park v Košířích na Cibulce a Klamovku na Smíchově. Na výrazně klasicistních principech byla založena zahrada Kinských na Smíchově (prostorové propojení s kostelem P. Marie před Týnem). Významný příkladem klasicistně organizovaného romantického parku jsou dnešní Chotkovy sady. R.1804 byla veřejnosti předána Královská obora. Její celkově úspěšná přeměna trvala prakticky celé století.
Ve 2. polovině 19.století pokračuje zahradní tvorba pod vlivem romantismu, dále historizujících slohů a v poslední třetině 19.století pod vlivem secese. Jako příklad jsou zde uvedeny dnes převážně zaniklé Vrchlického sady u hlavního nádraží. Výrazným reprezentantem tohoto období byl městský zahradní architekt František Thomayer. Chápání dobových kreací je dnes často obtížné v důsledku setření původního výrazu. Typickým znakem Thomayerovy tvorby je cestní variace v podobě mašle, jakou například použil v parku Karlovo náměstí. Ve své době používal tento architekt pověstné květnice a jim podobné parterové a ornamentální útvary, jejichž dekor byl položen na půdorysný základ historizujícího útvaru.
Kubistický směr se v pražské zahradní architektuře projevil jen ojediněle. Významné práce architektů v oblasti pražských parků a zahrad ve 20.století se datují až po vzniku samostatného Československa. Prezident T.G. Masaryk si pro úpravu Pražského hradu, jako sídla hlavy státu i jeho okolí, vybral slovinského profesora architekta Josipa Plečnika. Mezi reprezentanty nového směru - funkcionalismu, kteří současně navrhovali úpravu okolí projektované stavby uvádí autorka architekta Josefa Gočára (kostel sv. Václava ve Vršovicích) a Adolfa Loose (Müllerova vila ve Střešovicích). Období po Druhé světové válce znamenalo nový životní styl v souvislosti s výstavbou sídlištního bydlení. Jako zajímavě řešené sídlištní prostory uvádí autorka park Přátelství na Proseku a jako další příklad park u Chodovské tvrze.
Po celkovém zhodnocení vývoje pražských zahrad a parků následuje část věnovaná vlastním zahradám. Autorka rozdělila zahrady do jednotlivých částí Prahy a postupuje od nejstaršího
historického jádra Prahy až po jednotlivé městské části, které se staly postupně součástí Velké Prahy.
Každá skupina je uvedena stručným úvodem a dále jednotlivé zahrady hodnoceny z pozice zkušené odbornice, která se sama v dlouholeté praxi zabývá ochranou nejen pražských historických zahrad a připravovala podklady pro rekonstrukce (revitalizace) řady z nich. Čtenář má tak možnost se stručně seznámit s každou z uvedených zahrad a pochopit širší vazby a historické souvislosti. Na závěr jednotlivých pojednání jsou uvedeny případné rekonstrukce zahrad až do současnosti.
Předpokládám, že velmi pěkný a fundovaný text autorky ing. arch. B. Pacákové - Hošťálkové zaujme mnoho čtenářů, ať milovníků či znalců Prahy nebo příležitostných návštěvníků i ze zahraničí.

Z recenzního posudku: PhDr. Věra Vávrová

Nejnovější tituly v edici