Posmrtný život dat

Kniha otevírá otázku, co se děje s našimi digitálními stopami po smrti a jak technologie proměňují samotné chápání konečnosti. Sociální sítě, archivy zpráv i algoritmicky oživované vzpomínky udržují zemřelé v komunikačním prostoru živých a vytvářejí nový stav „posmrtelnosti“. Digitální identity a nástroje umělé inteligence dokonce umožňují simulovat přítomnost těch, kdo již mezi námi nejsou, čímž se stírá tradiční hranice mezi životem a smrtí. Komu patří „digitální ostatky“ a kdo má právo rozhodovat o jejich dalším osudu? Kniha vybízí k veřejné debatě o odpovědnosti platforem i uživatelů za kolektivní digitální dědictví, které po sobě zanecháváme.

Na Facebooku může počet mrtvých převýšit počet živých už kolem roku 2070. Komu tato data patří a kdo má právo je spravovat? Jaké zásady bychom měli dodržovat při jejich uchovávání? A jak by se měl celý tento proces řídit? I na to hledá nesnadné odpovědi výborná kniha Posmrtný život dat s podtitulem Proč by nás mělo zajímat, co se stane s našimi daty, až zemřeme. I když v současnosti vychází o digitálních technologiích a AI množství titulů, které se někdy i tematicky překrývají, tato publikace ukazuje, že stále existují témata, o kterých se dá v tomto kontextu psát nově a neotřele. Kniha má hluboký kulturně historický přesah a současně se zasvěceně vyjadřuje k těm nejpalčivějším problémům současnosti.
Jan Lukavec (Reflex.cz)