tištěná kniha
„Běda církvi...“

„Běda církvi...“

Novotný, Vojtěch

témata: náboženství, historie – 20. století

brožovaná, 612 str., 1. vydání
vydáno: srpen 2012
ISBN: 978-80-246-2009-1
doporučená cena: 430 Kč

E-shop

Anotace

Monografie je prvním uceleným představením Zdeňka Bonaventury Bouše OFM (1918–2002), jednoho z nejpozoruhodnějších českých teologů druhé poloviny 20. století. Předkládá Boušův zevrubný životopis, jehož prizmatem jsou nahlíženy i dějiny místní církve. Rozsáhlá pozornost je věnována diachronní prezentaci Boušovy teologické, christologické a eklesiologické reflexe. Její vývoj se člení na dvě fáze, z nichž první se blíží tzv. manualistické teologii s prvky jistého mysticismu, druhá pak, jež se odvíjí od poloviny 60. let, se vyznačovala výrazným příklonem k progresivním teologickým tendencím. Autor se nechal ovlivnit programem historicko-kritické četby Písma, demythologizace a odnáboženštění křesťanství i znovuobjevení jeho eschatologické povahy, který vyhlásili protestantští teologové první poloviny 20. století. Svou teologii konstruoval tak, aby podporovala cíl, k němuž chtěla směřovat církev své doby – totiž myšlenku o potřebě neustálé očisty a reformy církevního společenství. Třetí část monografie přináší dokumentaci k Boušově životu a reflexi. Následuje přehled jeho písemného díla a seznam použité literatury.
Autor Vojtěch Novotný (1971) působí jako docent dogmatické teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Recenze

Doc. PhLic.Vojtěch Novotný Th.D. představuje svou monografii "Běda církvi... " Bonaventura Bouše burcující. Práce je rozvržena do třech základních částí a doplněna o soubornou bibliografii prací Bonaventury Bouše.
V části první, rozvržené do devíti bohatě členěných kapitol se autor věnuje Boušeho životu a dílu. S bravurou zkušeného historika sleduje prameny a svědectví, mapuje etapy Boušeho života od dětství přes kněžskou a řeholní cestu, věznění, Boušův vnitřní a teologický přerod, jeho "nejlepší období (1967-1974)", tíživou dobu normalizace, období úzkostí a strachu až k období "unaveného stáří (1990-2002)" a smrti. Čtenáři se plasticky otevírá víc jak půl století našich dějin a to nejen církevních. V životním příběhu Boanventury Bouše je také shrnut těžký přerod české katolické církve v období Druhého vatikánského koncilu a po něm. Episoda v knize popisovaná jako "Kauza BB" je až neuvěřitelně smutným obrazem kritické situace tohoto období.
S životním příběhem Bonaventuravým je úzce spjat vývoj jeho teologického myšlení. To je chronologicky sledováno v části druhé Teologická reflexe. Od prvotin zachovaných v archivech františkánského řádu Vhledy do tajemství víry 1945-1948 (kapitola první) se postupně dostáváme k textům a teologickým tématům z let 1967-1970 Církev mezi obnovou a reformou 1967-1970 (kapitola druhá), k úvahám o Naději katolictví v zemích českých 1970-1971 (kapitola třetí): tu se autor pokouší vysledovat Boušeho inspirace u některých autorů českých (Durych, Mandl, a kritickým způsobem i M. Skácel) i zahraničních (Greinacher, Rahner, Ratzninger). Později jej budou inspirovat i další: Hans Küng, D.Bonhoeffer a Ladislav Hejdánek, o nichž se zmiňuje na jiném místě. Hledání pravé církve 1971-1976 je námětem kapitoly čtvrté. Mísí se tu christologické ale zejména eklesiologické úvahy. Tyto myšlenkové cesty pak ústí v syrových, ale teologicky hutných reflexích, jež autor shrnul v kapitole páté Smrt církve a nahé křesťanství 1977-1978. Je zde mimo jiné prezentován korespondenční dialog s Josefem Zvěřinou a jeden z klíčových Boušových textů Paradox křesťanství. Šestá kapitola, jejíž název Nicméně tuto církev vášnivě miluji 1982-2002 precizně charakterizuje kulminující vývoj, sleduje syntézu zrozenou z Boušových duchovních a teologických zápasů. Neopustil svou ostrou kritiku církve, přesto svůj vztah k ní charakterizoval slovy Chardinovými: "Církev, to je mé životní prostředí. Být bez ní by byla má smrt" a svou lásku k církvi nazval "láskou sice hořkou, ale všechno přemáhající".
Pokud mohu v posudku vyjádřit osobní pohled, tak zcela jistě Novotného studie patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četl, a to nečtu málo. Boušeho jsem znal dosti osobně, a tak mi četba textu plasticky a barvitě připomenula tohoto nezapomenutelného muže. Novotného portrét je autentický, evokující nejen osobnost, ale také celý dobový kontext, v němž Bouše žil. Tím se Novotného studie stává neocenitelným příspěvkem nejen pro dějiny české církve a teologie, dějiny mentalit a spirituality, ale je také přínosem pro české dějiny dvacátého století, zejména pro dějiny méně známých zákoutí disentu.

Z recenzního posudku: Doc. THDr. Václav Ventura, Th.D.

Novotného vědecká monografie je bezesporu jedinečná. Jsme svědky o hlubší porozumění tomu, co by se z čistě doktrinářského hlediska mohlo někomu na první pohled zdát hodno zapomnění. Novotného počin není jen vědecky na úrovni, metodologicky zcela korektní, hermeneuticky brilantní, ale také lidsky velmi zralý a provokující k tomu, abychom sestupovali do nitra živého tajemství.

Z recenzního posudku: Prof. C. V. Pospíšil Th.D.