tištěná kniha
Gymnastika jako tvůrčí akt

Gymnastika jako tvůrčí akt

Novotná, Viléma a kol.

témata: sport a tělovýchova, sport a tělovýchova – didaktika sportu

brožovaná, 138 str., 1. vydání
vydáno: srpen 2012
ISBN: 978-80-246-2116-6
doporučená cena: 155 Kč

E-shop

Anotace

Monografie „Gymnastika jako tvůrčí akt“ systematizuje nové přístupy k problematice tvorby hudebně-pohybové kompozice, kterou vnímá jako problém nejen tělovýchovný a sportovní, ale také umělecký. Zaměřuje se na kreativní aspekty gymnastiky a na originální prezentaci gymnastického obsahu formou pohybových skladeb. Sociologické kořeny této jedinečné produkce, stejně jako aspekty estetické, psychologické a pedagogické, ukazují podobnost tohoto fenoménu s tvorbou uměleckou. Tvůrčí proces je dokumentován pedagogickým experimentem z výuky modernizovaného obsahu hudebně-pohybové výchovy a je doložen obsáhlou diskusí vycházející z četných rešerší světové literatury. Téma monografie je specifickým příspěvkem do oblasti vědecko-výzkumného a odborného zájmu oboru kinantropologie.

Obsah

Úvodem

KAPITOLA 1 (Viléma Novotná)
GYMNASTIKA JAKO TVŮRČÍ AKT
1.1 K sociologii pohybových skladeb
1.2 Pedagogika a estetika hudebně-pohybové skladby
1.3 Kompoziční principy a dramaturgie pohybové skladby
1.4 Hodnocení pohybových skladeb

KAPITOLA 2 (Jaroslav Mihule)
TVOŘIVOST A POHYBOVÁ SKLADBA
2.1 Tvořivá osobnost
2.2 Geneze hudebně-pohybové skladby
2.3 Hodnoty a hodnocení

KAPITOLA 3
HUDEBNĚ-POHYBOVÉ KOMPOZICE V PROGRAMECH GYMNASTIKY
3.1 Moderní gymnastika - hudebně-pohybová kompozice ve sportovní přípravě a v závodní prezentaci (Iveta Šimůnková)
3.1.1 Hudebně-pohybové kompozice MG a kritéria jejich hodnocení
3.1.2 Role hudby v povinném a volném programu
3.1.3 Technika a výraz
3.2 Sportovní gymnastika - K problému rytmizace pohybu a hudby v nářaďových gymnastických sportech (Jan Chrudimský)
3.2.1 Hudebně-pohybová a taneční výchova v rámci všestranné přípravy a tréninku
3.2.2 Pohybový rytmus a struktura činností ve sportovní gymnastice
3.2.3 Využití hudby v soutěžích nářaďových gymnastických sportů
3.3 Aerobní gymnastika - Gymnastické programy cvičení s hudbou v předmětech výuky na vysokých školách (Kateřina Feitová)
3.3.1 "Rychlé" pohybové programy
3.3.2 "Pomalé" formy cvičení
3.4 Struktury švihadla - Rytmická specifika rope-skippingu (Milan Hybner)
3.4.1 Kinematika skoků přes švihadlo
3.4.2 Rytmicita poskoků a dopadů švihadla
3.4.3 Dva způsoby rytmizace základního přeskoku snožmo
3.4.4 Rytmizace složitějších přeskoků

KAPITOLA 4
HUDEBNĚ-POHYBOVÁ VÝCHOVA Z HLEDISKA KULTURNÍ
ANTROPOLOGIE A PEDAGOGIKY (Michaela Brtníková)
4.1 Historické a teoretické předpoklady
4.1.1 Tanečně-gymnastické struktury
4.1.2 Estetické (umělecké) kvality pohybových struktur
4.1.3 Tanec ve vědeckém výzkumu
4.1.4 Hudebně-pohybová výchova a tanec ve školní tělesné výchově
4.1.5 Tvorba hudebně-pohybových programů
4.2 Experimentální část
4.2.1 Strategie experimentu a baterie testů
4.2.2 Testy hudebně-pohybové
4.2.3 Testy motorické
4.2.4 Testy pohybové tvořivosti
4.2.5 Vlastnosti baterie testů a výsledky experimentu
4.3 Diskuse

Souhrn
Summary
Literatura
Seznam zkratek
O autorech
Rejstřík

Recenze

Předkládaná monografie Gymnastika jako tvůrčí akt sedmičlenného kolektivu autorů katedry gymnastiky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy pod vedením doc. PhDr. Vilémy Novotné hledá na půdorysu variabilních gymnastických projevů průniky mezi tvůrčí a interpretační činností hudební i pohybovou. Jak uvádějí sami autoři, je to poprvé, co se nyní formou monografie zpracovává kreativní aspekt gymnastiky..., a to oporou o vlastní výzkum, zčásti o vědecké a výzkumné články, případně o příspěvky zveřejněné v recenzovaných časopisech a sbornících, vědeckých monografiích, disertačních a habilitačních pracích. Dílčí materiály navazují na výzkumné projekty a výzkumné záměry Univerzity Karlovy, Fakulty tělesné výchovy a sportu".
Otázka mezioborové (polyestetické) integrace se stává vysoce aktuální, a to jak v oblasti pedagogické, tak i vědecké. Stále častěji se v odborné literatuře poukazuje na fakt, že rozvoj vědeckého poznání je spojený s diferenciací a s úzkou specializací jednotlivých věd, s terminologickou a definiční rozvolněností, s významovým překrýváním termínů v různých autorských pojetích apod. Proto se v současné době objevuje tendence hledat v podmínkách multidisciplinární komunikace společný jazyk a terminologii, mezioborové přesahy. S potěšením jsem kvitovala, že vazba hudby a pohybu v této monografii našla společnou řeč nejenom v principech hudební a pohybové tvorby, v respektování obdobných výrazových možností při prezentaci obsahového sdělení, ale vzala v úvahu i obecný základ v psychologii kreativity. Zde je pak možno z hlediska vazby obecného a zvláštního identifikovat několik stupňů projevů či analýz. Od respektování obecných zákonitostí psychologie tvořivého procesu či např. obecné charakteristiky jednotlivých rysů tvořivé osobnosti po specifičtější projevy v hudebně pohybových situacích, od užívání pojmu tvorba ke specifičtějším pojmům hudební nebo pohybová tvořivost a následně k naprosto jedinečným, konkrétním, individualizovaným kreacím např. v pohybové improvizaci na hudbu apod. Objevuje se zde též vazba tvůrce (hudby, choreografie) a interpreta (tanečník, cvičící jedinec, žák - funkce interpreta hudebního se automaticky předpokládá, vyplývá z požadavku adekvátního pohybového výrazu k charakteru skladby.) Vztah pohybu a hudby je podán recipročně. Pohybovou interpretaci lze chápat jako akt zprostředkování díla (mezi autorem a příjemcem, mezi zapsanou, sluchově přijímanou a viděnou "formou" díla apod.), určitou realizaci něčeho předem daného, kdy za pomoci systému specifických vyjadřovacích pohybových prostředků provádí subjekt nonverbální výklad zvukově realizovaného díla. Zdůrazněna je však i druhá stránka vzájemné vazby (v podstatě dominantní), kdy k příslušné pohybové kreaci je komponována či vyhledávána vhodná hudba. V obou pojetích je zdůrazňována tvořivost výkonného subjektu.
Ráda konstatuji, že studium předložené monografie bylo pro mne (ač pouhého hudebníka) velmi přínosné a odkrylo mi mnohé vazby mezi hudbou a pohybem. Domnívám se, že tato publikace bude vyhledávána nejenom na poli tělesné kultury, ale bude přínosem i pro hudebně pohybovou výchovu, realizovanou v rámci všech forem výchovy hudební.

Z recenzního posudku: Doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.