tištěná kniha
Ti druzí sportovci: mediální stereotypizace a rámcování handicapovaných v tisku v letech 1948-2008

Ti druzí sportovci: mediální stereotypizace a rámcování handicapovaných v tisku v letech 1948-2008

Němcová Tejkalová, Alice

brožovaná, 176 str., 1. vydání
vydáno: červen 2012
ISBN: 978-80-246-2038-1
doporučená cena: 180 Kč

E-shop

Anotace

Kniha představuje komparativní kvalitativní kritickou analýzu diskurzu zabývající se mediální stereotypizací a rámcováním vybraných událostí, v dobovém kontextu významných, ze sportu handicapovaných v letech 1948-2008. Události jsou v každém období sledovány ve čtyřech československých/českých denících. Odborné texty věnující se menšinovým tématům se obvykle zabývají mediálním zobrazením nerovností na základě genderu, etnika nebo sexuální orientace. Výzkum je pokusem rozšířit spektrum analyzovaných témat. Základními východisky mu k tomu jsou teorie zabývající se diskurzem, mediální reprezentací sociálních skupin a rámcováním.

Obsah

Úvod

1. Diskurz
1.1 Teorie diskurzu ve spíše lingvistickém pojetí
1.1.1 Intertextualita a interdiskurzivita
1.2 Teorie diskurzu ve spíše sociologickém pojetí
1.2.1 Ideologie
1.2.2 Propojení ideologie a teorie diskurzu
1.3 Proces stereotypizace
1.3.1 Reprezentace reality
1.3.2 Různé přístupy k pojmu stereotyp
1.3.3 Stereotyp v médiích
1.3.3.1 Koncept těch druhých
1.4 Rámcování (framing)
1.4.1 Původ teorie rámcování
1.4.2 Mediální rámcování
1.4.3 Vztah mezi nastolováním agendy a rámcováním
1.4.4 Rámcování bez podřízenosti konceptu nastolování agendy
1.4.5 Rámcování jako teorie, nebo jako výzkumná metoda?

2. Metodologická východiska analýzy
2.1 Základní charakteristika kvalitativního výzkumu
2.2 Kritický výzkum
2.2.1 Teoretická východiska kritického výzkumu
2.2.2 Realizace kritického výzkumu
2.2.3 Kritická analýza diskurzu
2.3 Zakotvená teorie
2.3.1 Kódování
2.3.1.1 Otevřené kódování
2.3.1.2 Axiální kódování
2.3.1.3 Selektivní kódování
2.4 Rozhovor
2.5 Výzkumné otázky
2.5.1 Analyzované aspekty mediálního zpracování letních paralympijských her
2.6 Výzkumný vzorek

3. Mediální zpracování sportu handicapovaných v letech 1948-2008
3.1 Kladrubské hry 1948
3.1.1 Mediální obraz handicapovaných v období prvních Kladrubských her
3.1.1.1 Shrnutí
3.2 První mistrovství Československa v atletice tělesně postižených 1964
3.2.1 Sportovní události zařazené do zpravodajství v období prvního mistrovství Československa v atletice tělesně postižených
3.3 IV. letní paralympijské hry v Heidelbergu 1972
3.3.1 Mediální obraz IV. letních paralympijských her v Heidelbergu
3.3.1.1 Rozsah textů
3.3.1.2 Zpracovávaná témata
3.3.1.3 Způsob rámcování
3.3.1.4 Nejistota ohledně pojmenování her a chyby v textech
3.3.1.5 Shrnutí
3.4 VIII. letní paralympijské hry v Soulu 1988
3.4.1 Mediální obraz VIII. letních paralympijských her v Soulu
3.4.1.1 Sportovní rámec
3.4.1.2 Rámec rovnoprávnosti s prvky apologetiky
3.4.1.3 Kritický rámec
3.4.1.4 Zájem Rudého práva podmíněný intervencí v Lachmanův prospěch
3.4.1.5 Shrnutí
3.5 IX. letní paralympijské hry v Barceloně 1992
3.5.1 Mediální obraz IX. letních paralympijských her v Barceloně
3.5.1.1 Kriticko-apologetický rámec
3.5.1.2 Softnewsový rámec
3.5.1.3 Rámec druhořadosti aneb Vyhráli všichni
3.5.1.4 Shrnutí
3.6 X. letní paralympijské hry v Atlantě 1996
3.6.1 Mediální obraz X. letních paralympijských her v Atlantě
3.6.1.1 Rámec personifikace
3.6.1.2 Rámec zakotvenosti
3.6.1.3 Sportovněreportážní rámec
3.6.1.4 Softnewsový rámec
3.6.1.5 Heroicko-soucitný rámec
3.6.1.6 Shrnutí
3.7 XI. letní paralympijské hry v Sydney 2000
3.7.1 Mediální obraz XI. letních paralympijských her v Sydney
3.7.1.1 Příběhový rámec
3.7.1.2 Apologetický rámec - opět ti druzí
3.7.1.3 Softnewsový rámec
3.7.1.4 Shrnutí
3.8 XII. letní paralympijské hry v Aténách 2004
3.8.1 Mediální obraz XII. letních paralympijských her v Aténách
3.8.1.1 Softnewsový rámec
3.8.1.2 Rámec personifikace
3.8.1.3 Rámec sebeobhajoby sportovců a obhajoby sportu handicapovaných
3.8.1.4 Shrnutí
3.9 XIII. letní paralympijské hry v Pekingu 2008
3.9.1 Mediální obraz XIII. letních paralympijských her v Pekingu
3.9.1.1 Rámec softnewsovosti
3.9.1.2 Rámec zdraví a celebritizace
3.9.1.3 Rámec kurióznosti
3.9.1.4 Pokles zájmu o sport handicapovaných v českých denících
3.9.1.5 Shrnutí

4. Srovnání mediálního zpracování sportu handicapovaných v letech 1948-2008
4.1 Rámcování sportu handicapovaných a jeho (ne)vývoj
4.2 Reprezentace a stereotypizace sportu handicapovaných a jejich (ne)vývoj
4.3 Diskurz sportovní žurnalistiky ve spojení s diskurzem handicapovanosti a zdraví
4.4 Shrnutí

Seznam zkratek
Použitá literatura a prameny
Literatura
Prameny
Periodika
Online zdroje
Summary

Recenze

Mediální sterotypizace světa kolem nás, stejně jako široce rozkročená aréna sportu, jsou dvě z významných fenoménů, jejichž význam roste nebývalou měrou. Proto již samotné téma proponované publikace Alice Tejkalové vzbuzuje pozornost: Specifickým úhlem pohledu obrací svůj badatelský pohled na zdravotně postižené občany a přibližuje zároveň důležitou stránku mediálního obrazu sportu. Na jedné straně tak volí dosud nedostatečně probádanou tematiku stereotypizace minoritních skupin, na druhé straně vstupuje na pole dynamicky společensky působícího sociálněkulturního jevu, kterým je sport, cestou medializace. A velice případně vychází z motta, podle kterého jsou právě mediálně okrajové skupiny vystaveny zvýšenému riziku stereotypního pohledu. Při formulaci základní výzkumné otázky své práce se autorka opírá o široce pojatou a nebývale precizně a nepochybně pracně zpracovanou teoretickou analýzu, na které staví systematicky propracovaná metodologická východiska kvalitativního výzkumu. To je pevnou bází všestranně poučeného pohledu na zvolené téma umožňujícího konstatovat, že tento první pokus komplexně mapovat téma zdravotně handicapovaných sportovců v médiích je jak po stránce teoreticko-metodologické, tak z hlediska formulování výzkumných závěrů, úspěšně zpracován.
Autorka v souladu se svými pracemi z poloviny minulé dekády, a nepochybně i s využitím žurnalistické praxe, krok za krokem pečlivě mapuje relevantní koncepty a zvažuje možnosti a meze jejich praktických výzkumných aplikací, když přesvědčivě volí cestu kvalitativního výzkumu s využitím myšlenkových principů mediálního framingu na cestě hledání a nalézání způsobů, jakým se téma sportu handicapovaných udržuje a reprodukuje v mediálních sděleních a mezi jeho tvůrci.
Takto pečlivě a v naší odborné literatuře na dané téma bezprecedentně důkladně je pak autorka dobře připravena postavit se k zodpovězení základních výzkumných otázek zaměřených na vývoj mediálního rámcování, stereotypizace a proměn sportovní žurnalistiky na téma zdravotně handicapovaných sportovců. Přitom jde o analýzu textů v československých (českých) tištěných periodikách v časovém horizontu 1948-2008. I zde autorka čtenáři nabízí zasvěcený pohled do historie tohoto jinak okrajového tématu a s vytříbeným citem pro jazykový rozbor textů a jejich významové "rámování" zajímavě ilustruje dobově podmíněný pohled jak na svět tělesně postižených, tak na jejich snahu realizovat se na sportovním poli. Přitom si spolu s autorkou textu uvědomujeme, že třeba v šedesátých letech nabízelo sportovní zpravodajství širokou paletu bohatosti přehledů událostí (mnohdy vskutku okrajových) a výsledků, zatímco dnes dominuje fotbal a hokej. Cestou mediálního obrazu letních paralympijských her se dozvídáme, že původní spíše informativní rámec byl postupně obohacován o heroicko-soucitný rámec, který je dnes charakterizován rámcem sportovním, kritickým či apologetickým. I zde autorka bystře glosuje i obecnou situaci v české žurnalistice, když se táže: "Těžko říct, zda se jedná o typický nešvar české žurnalistiky, tedy téma otevřít, a jakmile není nové, už ho dál nesledovat." Globální obraz sportu je nepřímo ilustrován i mediálním obrazem paralympijských her od druhé poloviny devadesátých let, kdy i "do paralympijského hnutí vstoupil marketing". Mediální obraz přitom neopouští rámec heroicko-soucitný, když je stále silněji akcentován důraz na personifikaci sportu handicapovaných. Konstatuje se, že tento menšinový sport na stránkách novin "v rovnoprávné pozici zřetelně nezakotvil", je však stále silněji ozvláštňován příběhovým rámcem (medailony sportovců). Autorka pak pro poslední léta sledovaného období (LPH v Pekingu) navrhuje rozšíření "rámování" o koncepty zdraví, celebritizace a kurióznost. Přitom celé sledované období doprovází rámec softnewsovosti, tedy spíše okrajovosti zájmu médií. Autorka vcelku uzavírá, že výrazná rigidita stereotypů prezentace sportu handicapovaných je dnes zabarvována mediálně přitažlivými tvářemi různých osobností. Tato možná jistá forma bulvarizace sportu handicapovaných je ostatně zřetelná na půdě sportu obecně.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.

Téma sportu osob s postižením (handicapem) je v současné době velmi diskutované v mnoha oblastech každodenního života (sociální kvalita života, bezbariérovost, kvalita přípravy trenérů, školní TV, vrcholový a rekreační sport, odborná literatura atd.). Mediální texty o sportu osob s handicapem jsou jednou z poměrně méně zpracovávaných oblastí a práce Alice Němcové Tejkalové se tak řadí k pilotním studiím.
Za přínosné považuji možnost vidět předloženou práci několika pohledy - pohled novináře, pohled nezávislého čtenáře, pohled sportovce s handicapem či jeho trenéra (asistenta). Kniha nás vybízí k zamyšlení nad současnými požadavky v novinářské praxi. Ze závěrů práce vyplývá, že pouze v jediném případě (Soul 1988) bylo zpravodajství bráno jako sportovní, jinak převažoval typ kuriozita a silný příběh i přesto, že soutěže osob s handicapem nepostrádají nic, co bychom nenašli u soutěží "zdravých".

Z recenzního posudku: Mgr. Iva Machová Ph.D.