Smrt a zmrtvýchvstání národa

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.
Ve snech o Slavíně i v jeho konkretizacích tak lze sledovat variabilitu a proměny představ národního společenství. Monografie se věnuje také narativu smrti a zmrtvýchvstání národa na pozadí části českých slavínů; pohřby a národními pomníky pak tento narativ vstoupil také do veřejného prostoru města. Kniha neopomíná funkční a kompoziční přesahy mezi architektonickými, performativními a literárními formami Slavína.

Úvod

1. Smrt a zmrtvýchvstání národa
1.1 „Představy společenství“ a pantheon
1.2 Národní vzpomínková kultura a pantheon
1.3 Národní pohřby, pomníky a pantheony jako kulturní znaky
1.4 Veřejnost a národní diskurs
1.5 Pantheon a kánon

2. Evropské pantheony
2.1 Proměna, variabilita a interakce pantheonů
2.2 Univerzální Pantheon v Římě
2.3 Pantheon umělců
2.4 Pluralita britských pantheonů
2.5 Panthéon Français a jeho alternativy
2.6 Německé „Ruhmeshallen“
2.7 Walhalla u Řezna
Shrnutí

3. Pojmenování Slavína
3.1 Vznik a význam označení Pantheon/pantheon a jeho proměny
3.2 Dobrovského Slawin
3.3 Kollárovo Nebeslávsko jako slovanské elysium
3.4 Slovanská valhala a mnichovský slavín
3.5 Slavín, nebo „Čechýn“?
Shrnutí

4. Fragmenty českých pantheonů: Neurčitost a hybridita
4.1 Römischův Felsen-Pantheon
4.2 Veithův Slavín
4.3 Palackého Francisceum a „böhmische Walhalla“
Shrnutí

5. Pouť k zmrtvýchvstání
5.1 Zrození kultury ze smrti
5.2 Konfesijní a národní pohřeb
5.3 „Mojžíš“ Jungmann
5.4 Havlíčkova „trnová koruna“
5.5 Hankovo „Písmo svaté“
5.6 Pohřeb Boženy „Máří“ Němcové
5.7 Palackého „nanebevstoupení“
5.8 Pohřeb „Jidáše“?
Shrnutí

6. Spolek Svatobor a národní veřejnost
6.1 Založení spolku jako akt „zmrtvýchvstání“
6.2 Organizace a fungování spolku
6.3 Nadační cíle a nadační praxe
6.3.1 Pozůstalí a potřební
6.3.2 Budoucnost národa
6.3.3 Kult mrtvých
6.4 Svatobor a komemorace žen
Shrnutí

7. „Pravočeské“ pantheony: „schodiště, které k ničemu nevede“
7.1 Stavba „českého křesťanského Pantheonu“ na Vyšehradě
7.2 Vpisy ve veřejném prostoru: Praha jako Slavín
7.3 Muzeum: pluralita a proměny pražských pantheonů
7.4 Vyznání a národ. Vyšehrad versus Vítkov
7.5 Trauma a návrat Slavína. Máchův druhý pohřeb
Shrnutí

Apendix: Slavín versus Pantheon revoluce
8. Historiografie literatury jako stavba Slavína
8.1 Sbírky biografií v evropských literaturách
8.2 Patriotické sbírky biografií v době osvícenství
8.3 Proměna literární historiografie
8.4 Přehledy dějin české literatury
8.5 Historiografie literatury a vzpomínková kultura

Shrnutí a výhled
Poděkování
Seznam pramenů
Seznam literatury
Jmenný rejstřík

Dobové diskurzy a polemiky autor analyzuje velmi sofistikovaně a s chladným odstupem. A o tom, jaká byla atmosféra v nacionálně stále rozbouřenější Praze a jak se to odráželo v dobovém tisku, píše dokonce až s jistým pobavením. (Periodika česká a německá o téže události pravidelně referovala zrcadlově převráceně: co první „neviděla“, druhá zdůraznila a naopak.) V samém závěru knihy se ovšem dostává i k událostem, jichž se sám účastnil, a jeho distancovaný tón alespoň na chvíli ustupuje do pozadí.
[…]
Autor nevystupuje aktivisticky: nevolá po vytvoření nového, aktuálního panteonu, do něhož by patřili Kafka, Mendel i Masaryk. Pouze na daném tematickém segmentu dokumentuje, jak se postupně rodil, utvářel, uskutečňoval a na vybraných místech v náhrobcích a sochách zhmotňoval sen o vyspělém, jazykově českém národě. A ten – za cenu jistých ztrát – nakonec skutečně vznikl. Patetičnost oněch dob je nám dnes již cizí; mnohé z těch, kteří jsou na vyšehradském Slavíně pochováni, ostatně většina Čechů už ani nezná, natož aby se tam scházeli a utvrzovali ve své kolektivní identitě. Ale neslouží v současnosti k témuž „potvrzovacímu“ účelu lokality jako fotbalové stadiony a hokejové haly? Bez oněch – na první pohled donkichotských snah – by možná nynější obyvatelé Česka provolávali slávu svým oblíbeným sportovcům v úplně jiném jazyce…
Jan Lukavec (iLiteratura.cz, 7. 3. 2017)