tištěná kniha
Příroda, nebo člověk?

Příroda, nebo člověk?

Služby ekosystémů

Nátr, Lubomír

témata: přírodní vědy – environmentalistika

brožovaná, 350 str., 1. vydání
vydáno: říjen 2011
ISBN: 978-80-246-1888-3
doporučená cena: 335 Kč

E-shop

Anotace

Na Zemi dochází k trvalému vzájemnému ovlivňování živých organismů i neživých struktur; vytváří se tak dynamická rovnováha, která umožňuje postupný vývoj a změny. S nárůstem počtu lidí a rozvojem jejich schopností však došlo k situaci, kdy je člověk schopen radikálně měnit a ničit nejen lokální ekosystémy, ale doslova všechny zásadní podmínky pro současné formy života na Zemi, čímž ohrožuje svou vlastní trvalou udržitelnost.
Morální a rozumové výzvy k omezení dosavadního čerpání přírodních zdrojů nepřinášejí potřebné korekce našeho chování. Koncepce „služeb ekosystémů“ studuje možnosti adekvátního finančního vyjádření těch služeb přírody, které zatím považujeme za tak běžné, že jsou bezplatné. Finanční vyjádření nepřeberných forem služeb lesů, mokřadů, mangrovů a dalších ekosystémů, na nichž bude existence lidstva i nadále záviset, může významným způsobem přispět k tomu, že nejširší veřejnost pochopí naprostou nezbytnost jejich ochrany a neudržitelnost stávajícího způsobu našeho života.

Recenze

Nedávno zaváděný pojem služby ekosystémů vzbuzuje pocit podřízenosti přírody a nadřazenosti člověka v provozu naší biosféry, což pobouří eticky smýšlející ochránce přírody, ale vzbudí souhlas ekonomicky orientované veřejnosti, jejíž slogan zní: Trvale udržitelný rozvoj. Do jaké míry se tento rozvoj má týkat ochrany archaické přírody nebo její exploatace stále rostoucí lidskou populací, je stálým ohniskem nejistoty, kterou by měla rozřešit nová snaha ekonomicky zhodnotit význam přirozených procesů, které podmiňují fungování biosféry a tím i existenci člověka. Přírodě a její ochraně se tak dostává argumentace pro běžné čtenáře překvapivé: ta totiž převádí na srozumitelnou pekuniární úroveň odvěké fungování přírody, které vygenerovalo v průběhu evoluce až druh Homo sapiens a poskytuje pro jeho existenci a "trvale udržitelný rozvoj" prostředky, v této knize poprvé komplexně shrnuté.
Závažným mementem je také kapitola o ekologické stopě, kterou zanechává v biosféře člověk. Ta vyjadřuje nosnou kapacitu Země pro počty obyvatel a obnovitelnost jejích zdrojů. Z roku 2008 pochází údaj, že využívání zdrojů přesahuje o 23 % regenerační kapacitu planety. Metodám hodnocení služeb ekosystémů a příkladům jejich finančního vyjádření z celého světa jsou věnovány dvě obsáhlé kapitoly.
V strhujícím závěru knihy mluví autor o perspektivách lidstva, kdy úsilí o trvalý růst je kontraproduktivní stavu planety, která má konstantní velikost při stálém ubývání zásob, což povede nutně k poklesu či zastavení dalšího ekonomického růstu. Bohužel v tomto spisu nejde o sci-fi, ale o neobyčejně seriózní syntézu, spočívající na vědeckém písemnictví a úvahách téměř 370 publikací z celého světa, vzniklých převážně v posledním desetiletí. Její vydání v dostatečně velkém nákladu vzbudí nepochybně zájem jak ekologů, tak i ekonomické sféry, bude významným stavebním prvkem i pro četné projekty ochrany přírody, ale zejména probudí ekologické vědomí a zodpovědnost v široké veřejnosti, pro kterou jsou principy fungování naší biosféry neznámou pevninou.

Z recenzního posudku: prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc.

Na jedné straně lidstvo v zajetí antropologické konstanty touhy po bohatství a opírající se o ideologii trvalého růstu. Na druhé pak příroda, která k tomu poskytuje základní předpoklady a jejíž biologické funkce jsou ve stále větší míře narušovány a zdroje ve službách člověka vyčerpávány. Téma, které je ve vzrůstající míře vnímáno odbornou i laickou veřejností a politiky a které paradoxně nevyvolává očekávaný burcující efekt - vnímání situace jako imperativu přežití. Důvodů je několik. Náš vztah k přírodě je zatížen jakousi samozřejmostí a neschopností vnímat měřítka změn, k nimž dochází (s výjimkou mediálně zaostřených kritických, či přímo katastrofických jevů, které však pro svou klipovou podstatu prezentace z povědomí brzy mizí). V globální škále či pokusu o kvantitativní vyjádření vztahů se pak jedná o tak komplexní nebo nedostatečně poznané fenomény, že nelze poskytnout jednoznačné odpovědi či prognózy. Zdánlivá neurčitost problematiky, zpochybnitelná a zjednodušená konstatování i politizující ingerence mohou narušovat u veřejnosti, ekonomů a politiků věrohodnost globálně traktovaných problémů. Podzimní kodaňská konference o změnách klimatu pak ukázala, že celosvětově deklarovaný konsensus se může tříštit na partikulárních zájmech a interpretacích skupin států, nacházejících se v rozdílné fázi civilizačního a ekonomického rozvoje.
V této situaci je významné ozřejmovat současný vztah člověka a přírody solidně založenou a srozumitelnou argumentací, vycházející z holistických přístupů a kritického hodnocení. Autorsky velmi nesnadný úkol, kladoucí značné nároky na vícestrannou erudici i orientaci v nepřehledné a stále se zvětšující množině tematické literatury. V domácím prostředí osvědčil takové vlastnosti, jako výjimečný případ, právě autor předloženého rukopisu. (...) Není pochyb, že dílo je cenným přínosem pro všechny, kdo se zabývají ochranou přírody, pro vysokoškolské studenty, profesionální pracovníky i amátory. Umožňuje realistické setkání s touto na výsost závažnou klíčovou problematikou 21. století pro ty, kdo v dimenzích dějinné výzvy uvažují. Skutečným problémem je pak otázka, zda se tento poměrně náročný a rozsáhlý text může dostat do rukou ekonomů, jako korekce úzce utilitárních pohledů a můstek k zahájení mezioborového dialogu.

Z recenzního posudku: doc. Ing. Jan Krekule, DrSc.